Morální dilemata každého závodu. Selský rozum vs. pravidla. Nemusíte mít licenci rozhodčího, abyste věděli, že na závodech můžete proti výsledkům podat protest. Tento protest předáte k rukám hlavního rozhodčího, který svolá jury závodu a ta tento protest posléze řeší. Náš seriál chce čtenáře seznámit s případy, které kdy jury řešila. Jak byste vy řešili danou situaci? Jak dobře znáte pravidla OB? Ať už jste rozhodčím OB a řešení podobné situace může spadnout na Vás, nebo jste v této oblasti laik, račte se spolu s námi stát na chvilku čtvrtým členem jury a snad se i něco přiučit. V našem metodickém seriálu Vám předkládáme různé případy, které kdy řešila česká či mezinárodní jury, Vy si budete moci vyzkoušet, jak byste je řešili vy a jak dobře znáte pravidla českého OB a posléze Vás seznámíme se “správným” či výsledným řešením.
Případ desátý: Hledání středu
Dnes se podíváme na problematiku, která se už naštěstí díky moderním softwarům a laserovému tisku neobjevuje tak často, ale přesto se podobný problém ještě občas vyskytne. A když se pak vyskytne na vrcholném závodě, který se počítá do žebříčků, tak je zaděláno na problém. Řeč je o problematice dotisku či dokreslování tratí na již předem vytištěné mapy. Pokud totiž dotiskáváme tratě na již vytištěné mapy, tak se může stát, že dojde k posunu soutisku tratí a mapy a trať se nám může třeba o milimetr či dokonce více posunout. Je poté na pořadateli, aby provedl důslednou kontrolu a případné “zmetky” vyřadil. Když to neudělá, podobnou mapu dostane závodník, navíc například v členitém skalnatém terénu, kde není z popisu jednoznačné, kde v kolečku ta kontrola vlastně je, tak je na problém zaděláno. Pro některé to sice může být zajímavé zpestření a rébus navíc, ale rozhodně to není něco, co do soutěžního OB patří. A když to ovlivní závodníky a jejich výkon, tak můžete čekat protest…
“Podávám protest proti regulérnosti závodu z důvodu posunutého tisku tratí některých závodníků v kategorii H20A (avšak týkalo se to všech kategorií). Navrhuji poškozeným závodníkům udělat průměr.”
Abychom měli stejné informace jako jury a mohli protest posoudit, tak si ještě dodejme, že závod se konal ve velmi členitém skalnatém terénu, kde v kolečku kontroly bylo několik podobných objektů a tím pádem posun tisku byl pro závodníky značnou překážkou v dohledání kontroly, která byla vzdálena od středu kolečka kontroly v mapě o několik milimetrů.
Kvízová otázka
Nahrávání ...
NÁSLEDUJÍCÍ ČÁST ČLÁNKU NABÍZÍ ROZUZLENÍ ZÁPLETKY. NEJPRVE SI ZODPOVĚZTE OTÁZKU, POTÉ SI PŘEČTĚTE POKRAČOVÁNÍ.
Posun vrstvy tratí se vyskytl také u několika závodníků na MČR štafet 2016, shodou okolností také v členitém skalnatém terénu. (Zdroj: http://mwk-td.blogspot.cz)
Co na to pravidla?
Na tuto situaci nám vyloženě Pravidla OB moc nepomohou, ale dočteme se tam v článku 14.2 zásadní věc, že “pomocí popisu umístění kontroly musí být možné v mapě (a následně pomocí mapy v terénu) jednoznačně určit umístění kontroly.” A také nás pravidla jasně odkazují na mapový klíč: “Zákres (dotisk) tratě, nepřístupných a nebezpečných oblastí, občerstvovacích stanic, stanovišť první pomoci ap. (dále jen “zákres tratě”) na mapě musí být proveden podle platného mapového klíče předepsaného pro danou disciplínu OB. Veškeré tisky, dotisky a zákresy na mapě, včetně tisku (zákresu) tratí, musí být odolné proti vodě a světlu.” Je tedy třeba nahlédnout do mapového klíče. Pro tento lesní závod se jedná o klíč ISOM 2000, ze kterého si vypíchneme nejdůležitější větu ohledně zákresu kontrol: “Kontroly jsou zobrazeny kružnicemi. Střed kružnice ukazuje přesné umístění objektu.“
V našem případě tedy došlo k porušení hned několika ze zvýše zmíněných předpisů, když střed kružnice rozhodně neukazoval přesnou polohu objektu kontroly. Navíc pravidla ještě hovoří o tom, že “kontroly se umisťují tak, aby obtížnost jejich nalezení významně nezávisela na přítomnosti či nepřítomnosti dalších závodníků.” Ani tato podmínka není posunem tisku splněna, protože pokud nemůžete jasně z mapy a popisu určit, co máte hledat a někteří další závodníci ano, může to vést ke spolupráci.
Jak rozhodla jury?
“Jury uznává protest. Závodníkům X a Y (kteří byli podepsání pod protestem) bude za tento závod udělen průměr do Žebříčku A a nebudou hodnoceni ve výsledcích tohoto závodu.”
Názory odborníků
Jan Fiala, R1: Došlo bezpochyby k porušení soutěžních dokumentů a velmi pravděpodobně i k porušení povinnosti hlavního rozhodčího. Vyvstávají otázky: 1. Týkal se posun tisku jen jedné/několika málo kategorií? 2. Jakého charakteru byl posun – byly všechny kontroly posunuté “stejně”, tj. třeba o milimetr doprava, nebo posun narůstá, případně je posun jen u některých kontrol? 3. Měli všichni závodníci posunutý tisk stejně? Pokud ano, a šlo o posun takového rázu, že u určité kontroly již nebylo možno dle popisu a mapy určit umístění, pak od této kontroly dále jde o neregulérní závod. S největší pravděpodobností bych, jedná-li se o kontrolu v první polovině trati, navrhoval zrušení výsledků dané kategorie, pokud by šlo o kontrolu za polovinou, ukončení závodu na předešlé kontrole (nestandardní řešení, vedené snahou maximálně zachovat sportovní stránku závodu). Pokud měli posun tisku jen někteří závodníci, bylo by nutno zjistit je všechny – pokud by postiženo bylo jen několik závodníků (třeba do 10%), pak jim všem udělit průměr, při vyšším počtu již postupovat jako v případě posunu tisku u všech. Nelze podle mého udělit průměr jen tomu, kdo podá protest.
Martin Janata, R1: Co se týká pravidel, tak bych se držel zmíněného článku 14.2, že “pomocí popisu umístění kontroly musí být možné v mapě (a následně pomocí mapy v terénu) jednoznačně určit umístění kontroly.” Poté záleží na velikosti posunu – pokud s pomocí popisů a mapy jde určit přesné umístění, tak je to dle pravidel v pořádku. Druhá věc je ta, že velká část zvláště těch zkušenějších závodníků popisy nepoužívá. A pokud z důvodu posunutí tisku je blíže středu kolečka jiný objekt, tak závodník naběhne první na něj (poté se teprve v ideálním případě podívá na popisy), což je chyba pořadatele. Pokud by tedy došlo k takovému posunu, že by stále byl objekt nejblíže středu kolečka ten správný, tak bych protest zamítl (při větších závodech bych nicméně v rozhodnutí doporučil pořadateli tisknout tratě rovnou s mapou). Pokud by došlo k tomu, že je nejblíže střefu políčka jiný objekt (ale stále by s pomocí popisů bylo jisté, který objekt je správný), tak bych protest uznal – například udělením průměru do žebříčku. Snažil bych se pokud možno nezkracovat závod respektive nerušit kategorii, jelikož vše dle mého výkladu pravidel v pořádku. Pokud by nebylo možné určit jednoznačně kontrolu pomocí popisu a mapy, případně pokud by popisy a mapa ukazovala na jiný objekt, tak je špatně kontrola v mapě či v lese a byl bych pro zkrácení závodu či zrušení kategorie.
Jan Netuka, R1: Posunutý tisk tratě o jeden a více mm a zvlášť, pokud je většina kontrol ve složitější kresbě, je jednoznačné znevýhodnění závodníka. Podle mne je uznání protestu je v takovém případě zcela na místě. Otázkou je, co dál? Pokud to byl žebříčkový závod a postižený jeden či dva, pak se řešení “průměrem” nabízí. V případě, že byla postižena více než třetina či polovina závodníků, pak je asi zrušení výsledků kategorie také téměř jednoznačným východiskem. Je samozřejmé, že nejsložitější rozhodování by jury měla třeba v případě MČR, kdyby to postihlo jednoho z favoritů. Nevím, tohle těžko zobecňovat, určitě by rozhodovala řada drobných konkrétních souvislostí.
Uvedl bych k tomu ještě obdobný případ z loňského MČR klubů za pořadatelství Nového Boru. Tratě se spolu s mapami tiskly laserovou technologií, takže na první pohled by se řeklo “to se nemůže stát”. Bohužel stalo se. Pokud jsem to dobře pochopil, vina byla ve volbě nestandardního technologického postupu, kdy pořadatel každou jednotlivou trať pro štafetu a úsek exportoval z OCADu a ta byla následně (počítačově) lícována zpět na mapu – a 2x z mnoha stovek map se to nepovedlo. V protokolu závodu je uvedeno: “Pořadatelé se omlouvají závodnicím štafet KSU1 a TZL2 na druhém úseku, které měly posunutý tisk tratí, což ovlivnilo jejich výsledný výkon. Těmto dvěma postiženým štafetám vracíme 50% uhrazeného startovného.”
Jan Fátor, R1: Protože jsem byl také členem jury při řešení tohoto protestu, tak mohu potvrdit, že tisk byl opravdu dost posunutý, ale zároveň se to týkalo jenom některých map a ne vždy celé kategorie. Asi nebyl balík map dobře srovnaný nebo oříznutý před průchodem dotiskovým strojem a pořadatelé buď zhoršující se kvalitu dotisku neobjevili nebo ji vůbec nezkoumali. Je to s podivem, když už podobnou chybu minimálně jednou v minulosti udělali.
- Zrušit celé kategorie – tam bychom ovšem museli zjistit, kterých se to týká a na celostátních závodech jsme k tak radikálnímu řezu “neměli koule”.
- Dát průměr postiženým závodníkům (oni nebyli DISK, akorát na dané kontrole ztratili dost času) – to ovšem vyžadovalo, aby se postižení závodníci aktivně přihlásili (třeba protestem).
Největší problém tohoto případu byl, že jury nevěděla, kolika závodníků se problém týká (například já jsem měl mapu plus mínus dobře natisknutou a další, co jsem viděl, byly proměnlivé kvality). Je dobře, že se někteří závodníci nebáli ozvat, ale pro rozhodování jury je potřeba, aby závodníci znali svá práva a naopak se ozvali vždy, když je zřejmé, že mají pravdu a protest bude uznán.
A pamatujte, jury má vždy právo na nestandardní řešení!
0 komentářů