Začínáme mapovat – 6.díl – Revize před tiskem

od | 6. 4. 2021 | Mapařina, Metodika, Orientační běh

Mapu již máme celou hotovou a přeskočíme-li stavbu tratí, je čas mapu vytisknout. K tomu se váže i poslední kontrola. Ne ta v lese, ale kontrola, jestli je všechno v mapě tak, jak má být, jestli něco nechybí, nebo jestli má mapa správné měřítko.

Pozn.: Tento seriál se má zabývat především mapováním, z toho důvodu jsem přeskočil stavbu tratí a jdeme rovnou na export a tisk. Jednoduchou stavbu tratí probereme v příštím, bonusovém dílu.

Určitě se vám už stalo, že jste na startu dostali mapu, na které bylo něco špatně. V lepším případě jste si toho ani nevšimli, v horším případě se tím zabývala jury a závod se například zneplatnil. Na velkých závodech je to problém, na vašem tréninku to vadit nemusí. Přesto ale platí, že mapu je potřeba zkontrolovat. Nechcete přeci abyste se složitě kreslili s vrstevnicemi a potom je na mapu zapomněli vytisknout.

Poledníky

Začneme u poledníků. Nejvíce zapomínaná věc při dokončování mapy. Sám na ně taky často zapomenu. Každá mapa by měla obsahovat poledníky – severojižní modré/černé čáry v určité vzdálenosti. Na sprintové mapě v měřítku 1 : 4 000 mají být poledníky rozmístěny 30 mm od sebe (120 m ve skutečnosti), na lesní mapě v měříku 1 : 10 000 také 30 mm od sebe (300 m ve skutečnosti) a na mapě 1 : 15 000 budou pouze 20 mm od sebe (300 metrů ve skutečnosti). Mají být zpravidla v takové barvě, aby co nejméně rušily okolní objekty. To znamená, že ve skalnatém terénu použijete modré, zatímco v bažinatém terénu zase černé. Na celé mapě ale smí být použita pouze jedna barva.

Abyste nemuseli každou čáru ručně měřit a kreslit, existuje v Mapperu symbol vzoru. Jedná se o plošný symbol, který přetáhnete přes celou mapu a tím vytvoříte poledníky. Důležité je nezapomenout na vyřezání poledníků z míst, kde zasahují do objektů se stejnou barvou (například křížení s potokem), nebo do detailních míst, kde by mohly vadit v orientaci. Jelikož jsme poledníky nenakreslili jako čáry, ale jako plošný symbol se vzorem, je tedy nutné vyříznout otvor do této plochy. Vyříznutí provedete nástrojem Vystřihnout nepravidelně tvarovaný otvor (H).

Takto vypadá plošný symbol poledníků

Poledníky můžete kreslit i ručně, jako obyčejné čáry, symbol pro ně existuje také. Je to sice o dost zdlouhavější, ale vyřezávání děr v místech kolize s jinými objekty je pak jednoduší. Pro přesné nakreslení můžete použít Ukázat mřížku (G). Nezapomeňte ale nastavit správný rozestup mezi čárami mřížky.

Viditelnost symbolů

Často se také stává, že na mapě úplně chybí některý z typů objektů. Stane se to velmi jednoduše. Mapař, nebo někdo, kdo mapu před závody připravoval, si pro lepší přehlednost daný symbol dočasně skryl. Před dokončením mapy je tedy dobré si zkontrolovat, že jsou všechny potřebné symboly viditelné. Na druhou stranu byste si zase měli zkontrolovat, že jste skryli všechny dočasné a pomocné symboly, které jste si přidávali jako pomoc při mapování. Pozn.: V souboru mapy, který budete posílat dál (například staviteli tratí) všechny pomocné objekty raději smažte, nicméně ve vaší verzi je dobré si je zachovat (ale skrýt), mohly by se někdy v budoucnu hodit.

Vrstevnice

Jestli jste v minulém kroku zobrazili vaše skryté vrstevnice, bylo by ještě dobré zkontrolovat, jestli jste nezapomněli na hlavní vrstevnice. Každá pátá vrstevnice musí být převedena na symbol 102 Zdůrazněná vrstevnice. Pokud již hlavní vrstevnice převedené máte, zkontrolujte, jestli jsou mezi každými dvěmi hlavními vrstevnicemi čtyři normální.

Výšková kóta

Přestože přidání výškové kóty není povinné, je dobré alespoň jednu do mapy nakreslit. Závodník si poté po závodě může zjistit v jaké nadmořské výšce běhal a případně dopočítat další výšky. Výškovou kótu nakreslete do nějakého prázdného místa, kde nebude ničemu vadit. Pokud neznáte nadmořskou výšku, lze ji jednoduše zjistit například kliknutím do mapy zde.

Odstupy značek

Jak jsem psal ve 4. dílu, každá značka má nějakou minimální vzdálenost od jiné. Často se to ani na velkých závodech neřeší tak, aby to 100% odpovídalo mapovému klíči, ale nějaký základ byste řešit měli. To znamená, že když budete mít vedle sebe dva kameny moc blízko, nikdo vám hlavu neutrhne, ale když se bude černý plot slévat s černou cestou hned vedle, už je to k zamyšlení. Na tréninku, nebo malých závodech to také nikdo řešit nebude, ale nemělo by to tak být. Zkontrolujte si tedy odstupy značek a závažnější místa opravte.

Čárkové body

O čárkových bodech jsem také již psal v minulých dílech. Tady jen dodám, že byste si před konečným odevzdáním mapy měli opět zkontrolovat, jestli máte všude správně napojené cesty, jestli vám čárky od plotů nevylézají v ohybu linie a další detaily.

Měřítko a ekvidistance

Zkontrolujte si také jestli máte správně nastavené měřítko. Mapa > Změnit měřítko mapy. Dobré je si také ověřit jakou máte ekvidistanci. U map, kde vrstevnice nehrají tak významnou roli se mi párkrát stalo, že jsem zapomněl, jestli jsem použil 2 m, 2,5 m, nebo dokonce 5 m (vrstevnice jsem řešil na začátku tvorby mapy a po několika měsících jsem na to zapomněl).

Tiráž mapy

Na co byste rozhodně neměli zapomenout je tiráž. Na mnoha tréninkových mapách se vynechává, ale správně by měla být na všech mapách. Nebudu tady do detailu rozebírat, jak to má být přesně podle Směrnice pro tvorbu a evidenci map ČSOS, ale vaše mapa by měla zkrátka obsahovat minimálně název, měřítko, ekvidistanci a stav (rok a měsíc poslední revize). K tomu je dobré přidat i další informace jako:

  • evidenční číslo (k tomu se dostaneme později)
  • autoři mapy
  • mapové podklady
  • správce mapy a kontakt na něj
  • konkrétní význam zvláštních mapových značek
  • na mapě pro začátečníky není od věci uvést vysvětlivky celého mapového klíče
  • pokud mapuje víc autorů, je dobré doplnit malou přehledovou mapku toho, kdo co mapoval (vytvoříte obkreslením celé mapy a následným zmenšením objektu)
  • na tréninku to asi řešit nemusíte, ale na závodech se hodí tzv. R políčka – místa pro ražení kleštěmi při selhání SI
Speciální mapové značky. Takto by měly být uvedeny na mapě.

Poznámka: Nestačí uvést jiný umělý objekt. Značku musíte konkrétně specifikovat. Takže například tyč, lavička, prolézačka.

Směrnice pro tvorbu a evidenci map ČSOS

Již výše zmíněná Směrnice pro tvorbu a evidenci map ČSOS dává také pravidla evidenci všech orienťáckých map. Pokud tvoříte mapu, měli byste si celou směrnici minimálně přečíst. Obecně ale ze Směrnice platí jednoduché pravidlo. Mapy nad 100 výtisků (bez ohledu na velikost, novost, kvalitu, významnost závodu) musí mít evidenční číslo a musí tedy jít do archivu a na portál. Všechny ostatní mapy nemusí, ale můžou. Mapu do evidence může zadat registrovaný uživatel zde. V případě nejasností se neváhejte obrátit na vašeho krajského kartografa. Kontakty naleznete naleznete na stránce Mapové rady ČSOS.

Okraje mapy

Ještě před tiskem nebo exportem je dobré si do mapy nakreslit hranice tisku a rozmístit si všechny objekty (na mysli mám texty a loga, netýká se samozřejmě mapových objektů) tak, aby se na papír vešly. Záleží samozřejmě na tom, jestli mapu exportujete čistou a grafiku budete dělat až v dalších programech, nebo jestli grafiku a tiráž vyřešíte už v Mapperu. Pokud vám na mapě zbyde místo, nechte ho ideálně volné tak, aby se tam později daly doplnit popisy kontrol.

Pokud nevíte, jak si změřit a nakreslit hranice papíru, připravil jsem soubor, ve kterém jsou hranice vytvořené jako symboly. Vyberte si rozměr který chcete a jednoduše obdélník zkopírujte do vaší mapy. Při importování se vás to bude ptát na změnu měřítka. Tady musíte dát Ne, aby zůstaly rozměry stejné.

Soubor si můžete stáhnout zde:

Náhled souboru

Tisk

Pokud máte již mapu připravenou v rámečku s rozměry papíru, můžete spustit Tisk (Ctrl+P). Teď vyberte formát stránky a tažením napasujte červený rámeček na váš původní. Poté okno zavřete, původní rámeček skryjte a spusťte tisk znovu. Oblast tisku zůstane stejná. Nastavení tisku je podobné jako v jiných programech, takže ho nebudu podrobně vysvětlovat. Dole můžete k tisknuté mapě přidat i podklady, ukázat mřížku, nebo tisknout v jiném měřítku (toto pole slouží i jako vaše poslední kontrola správného měřítka). Pokud tisknete do PDF, doporučuji nastavit vektorovou grafiku (záleží ale na dalším použití). Soubor bude pak o dost menší a mapa bude ostřejší.

Okno tisku

Export

Export naleznete v menu Soubor > Exportovat jako. Exportovat můžete buď do PDF (nastavení je stejné jako u tisku výše), nebo do obyčejného obrázku. U obrázku je v nastavení jedno důležité políčko navíc. Uložit world file. Zaškrtnutím uložíte společně s obrázkem mapy i georeferenční soubor, takže půjde mapa dále někam jednoduše vložit. Například jako podklad pro jinou mapu, nebo do závodních aplikací, jako je GPS Orienteering. Po kliknutí na OK ještě vyberete formát, ve kterém chcete obrázek uložit. Typicky jpg, nebo png. Pokročilejší možností exportu je Exportovat geoprostorová vektorová data. Tímto můžete exportovat všechna mapová data ve formátech shp, xml, gpx, csv a dalších a později je jednoduše importovat do jiného programu.

Rada na závěr

Schovávejte si ze všech závodů mapy (to doufám děláte už teď) a často si je prohlížejte. Sám když mám při mapování/kreslení nějaký problém, první co udělám je, že si vezmu desky se staršími mapami a koukám, jak to samé nakreslil někdo zkušenější přede mnou.

Poznámka: Spoustu věcí v tomto dílu není starostí běžného kartografa, ale například stavitele tratí, hlavního kartografa, případně i rozhodčího a ředitele závodu. Informace jsem zde přesto uvedl, protože u malé tréninkové mapky většinou vše závisí na jednom člověku.

Poznámka k celému seriálu: Sám nejsem mapař profesionál, proto budu rád, když se ostatní mapaři zapojí dole v komentářích do diskuze a případně upozorní, že je něco špatně, nebo že by se něco dalo dělat lépe. Pokud něco není jasné, nebo potřebujete s něčím poradit, také se neváhejte zeptat, nebo mi osobně napsat na info@kleinmartin.cz.

Další díly:

  1. díl – Úvod
  2. díl – Podklady
  3. díl – První kroky v Mapperu
  4. díl – Návštěva terénu
  5. díl – Pokročilé funkce

2 Komentáře

  1. Avatar

    Výšková kóta na o-mapách není určena primárně, aby závodník zjistil, v jaké nadmořské výšce se pohyboval.
    Cituji ISOM2017:
    Výškové kóty se užívají pro hrubý odhad výškových rozdílů.
    A v tomto případě jedna kóta pro odhad nestačí

    Odpovědět
  2. Avatar

    Tady je i problém, že kóty můžou uvádět i relativní výšku. Tedy nejnižší bod mapy má třeba hodnotu 0.
    A ta správná nadmořská výška je také relativní a záleží zda měřím od Baltu či Jadranu, a zda to zobrazuji v Křováku, UTM či Pulkovy (používané české sořadnicové systémy co zná OCAD). Tedy Sněžká má kótu s hodnotou 1602 nebo 1603 nebo 123.

    Odpovědět

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Dnes je 1. 12. 2022
a svátek má Iva.