Začínáme mapovat – 2.díl – Podklady

od | 9. 2. 2021 | Mapařina, Metodika, Orientační běh

V minulém díle jsme si probrali celý průběh mapování a stáhli potřebný software. Dnes se naučíme, jak získat mapové podklady, které jsou důležitou součástí celého procesu vzniku mapy.

Proč jsou potřeba podklady? Protože kdybychom mapu začali kreslit na bílý papír, nedosáhli bychom zdaleka takové přesnosti, jako když využijeme přesné podkladové mapy, které jsou už vytvořené. Ano, samozřejmě jde orienťácká mapa vytvořit i bez nich, ale s použitím podkladů je to mnohokrát jednodušší.

Všechny důležité podklady získáme na ČÚZK, případně v jiné zemi na tamním úřadě. Pokud jste schopni získat další mapy, nebo plány někde jinde (například na městském úřadě), bude to jedině výhodou. Všechny podkladové mapy budeme získávat pomocí GISového programu QGIS ze služby WMS (standard, pomocí kterého můžeme stahovat rastrové mapy z internetových serverů). Velice omezeně se dají podkladové mapy stáhnout i přímo ve webovém prohlížeči z Geoportálu ČÚZK, takže pokud nemáte možnost využití QGISu, podklady lze získat i zde.


Prostředí programu QGIS a ortofoto mapa ČR

Aby byl pro vás celý proces získání podkladu co nejjednodušší, připravil jsem ke stažení můj soubor, kde jsou uložené všechny potřebné podkladové mapy celé ČR. Pro upřesnění – soubor neobsahuje mapy, ale pouze odkazy na server, odkud je stahuje. Nemusíte se tedy bát, že byste stahovali velké množství dat, soubor má pár kilobajtů.

Po stažení soubor otevřete v QGISU a po levé straně uvidíte seznam dostupných vrstev. Vrstvy můžete jednoduše přesouvat a měnit tím jejich pořadí. Pojďme si je popořadě projít:

  • Ortofoto – “letecká mapa”, základní a nejdůležitější podklad
  • Ortofoto CIR – ortofoto s červeně vybarvenou vegetací. Může na ní být lépe vidět rozdíl mezi vegetací a například silnicí, ale většinou ji nebudete potřebovat.
  • Katastrální mapa – hodí se především ve městech, kdy potřebujete obkreslit přesné hranice domů a pozemků. Dejte si ale pozor, v některých městech nemají katastrální mapy přesné, je potřeba si to ověřit – ideálně překrytím s ortofoto mapou.
  • Základní mapa – klasická základní mapa ČR, ve třech měřítkách. Bude se vám hodit hlavně pro používání QGISu, abyste jednoduše nalezli dané místo v mapě celé ČR, později při mapování už není tolik potřeba.
  • Zabaged – “rozšířená Základní mapa”, obsahuje spoustu informací, ale osobně ji moc nevyužívám. Všechno co Zabaged zobrazuje se dá najít v dalších podkladových mapách.
  • DMR 4G – vrstevnice z leteckého laserového skenování 4. generace digitálního modelu reliéfu. Nejpřesnější vrstevnice, které se dají získat zdarma (jestli někdo zná přesnější, budu rád, když se ozvete do komentářů). Pro většinu městských map stačí, při mapování složitějšího terénu doporučuji zakoupit 5. generaci (DMR 5G) z webu ČUZK. Ohledně nákupu doporučuji se poradit se známým profi mapařem.
  • DMR 5G – 5. generace digitálního modelu reliéfu. Jak bylo řečeno výše, pokud chcete vrstevnice, musíte si je koupit. Zdarma jsou poskytovány pouze rastrové mapy sklonitosti svahů apod. Tady to nechám na vás, sami si vrstvy projděte a prozkoumejte.
  • DMP1G – digitální model povrchu 1. generace. Oproti modelům reliéfu zobrazuje i vegetaci a budovy. Není ale zdeleka tak kvalitní jako 5G.

Poslední 4 položky jsou skupiny vrstev. Kliknutím na šipku vlevo skupinu otevřete a můžete vybírat, jakou vrstvu chcete zobrazit.

Zkušenější uživatelé mohou přidat další vlastní WMS vrstvu. Kliknětě na Layer > Add Layer > Add WMS/WMTS Layer. Dále New, vyplnit Název a URL a dát OK. Poté Connect, vybrat vrstvu a vpravo dole Add. QGIS je velmi pokročilý program, jde tam samozřejmě přidat i spoustu dalších mapových vrstev, ale tím se v tomto seriálu nebudeme zabývat.

Určitě se ptáte, proč jako ortofoto nevyužít letecké mapy od Mapy.cz, které mají snímky ve vyšším rozlišení, než ČÚZK?

Porovnání ortofoto map na Mariánském náměstí v Praze

Použít lze obě mapy, je však potřeba si u Mapy.cz dávat pozor na některé budovy, zvláště například na sídlišti, kde jsou vysoké domy, část paneláku vám překryje okolí. Problém je ovšem v tom, že Mapy.cz neposkytují zdarma georeferencovanou leteckou mapu ke stažení. Proto ji doporučuji používat pouze jako náhled (otevřený ve vedlejším okně), když potřebujete vidět něco v lepší kvalitě, zatímco jako podklad mapy budete mít ortofoto ČÚZK. Výhodou může být například pokud je aktuálnější.

Poznámka: Mapy.cz lze získat pomocí snímků obrazovky, ale v takovém případě nám chybí georeference. K tomu, jak georeferencovat mapu, kterou máme ve formě obyčejného obrázku existuje na internetu spoustu návodů, možná se k tomu dostaneme i v některém z dalších dílů Začínáme mapovat. V angličtině je to popsané například zde.

Jak to stáhnu?

Vraťme se ke stažení podkladů. V QGISu si najděte na mapě republiky váš prostor a ve vrstvách vlevo zviditelněte, jakou mapu chcete stáhnout. Důležité je, abyste podklad stáhli v co největším rozlišení. QGIS má několik parametrů, které lze nastavit, ale mně se nejvíc osvědčila jednoduchá metoda bez výpočtů a složitého nastavování měřítek. Přibližte si mapu (např. kolečkem myši) na tolik, abyste dobře viděli detaily, které budete potřebovat později vidět i při mapování. (Dole na liště je scale/měřítko, když tam budete mít něco okolo 1 : 600, bohatě to stačí a víc přibližovat nemusíte.) Pokud jste s takovým rozlišením, které právě vidíte spokojeni, klikněte dole na listě vedle měřítka na zámek. Tím zamknete ovládání měřítka, a když teď budete pohybovat kolečkem myši, bude se měnit druhá hodnota – magnifier/lupa. Teď si mapu přizpůsobte tak, abyste v náhledu viděli celý prostor, který potřebujete stáhnout. Jestli máte vše připravené, kliknete vlevo nahoře na Project > Import/Export > Export Map to Image. Resolution nastavte alespoň na 100 dpi (pokud se vám bude po stažení mapa zdát stále nekvalitní, můžete DPI ještě zvýšit). Ještě před potvrzením zkontrolujte, že máte zaškrtnuté políčko Append georeference information (tím zajistíte, aby byl společně s mapou uloženi i soubor o její zeměpisné poloze). Teď můžete dát Save a soubor uložit do počítače. Jako formát nastavte JPG, který v pohodě stačí. PNG a TIFF zabírají moc místa v počítači. Pokud chcete stahovat další podkladovou mapu, stačí když ji ve vrstvách zviditelníte a už nebudete muset znovu nastavovat měřítko.

Jaké z podkladů si mám stáhnout?

Já budu během tohoto seriálu mapovat malou městskou mapu pro KOB Litvínov. Je to park a část městské zástavby, terén je tu téměř rovný. Stáhnu si tedy určitě ortofoto, katastrální mapu a vrstevnice DMR 4G s ekvidistancí 2 metry. K tomu asi přidám i DMR 5G GrayscaleHillshade, kde vidím nějaké ostré hrany, které bych mohl potřebovat. Co si stáhnete vy, je na vás. Ortofoto a katastrální mapu budete potřebovat určitě. Zcela jistě se vám budou hodit i vrstevnice DMR 4G. Jaké další podkladové mapy budete potřebovat, záleží na terénu. Prohlédněte si je ještě před stažením a zjistěte, jestli jsou v nich nějaké důležité informace, které by se vám mohly hodit (například v Hillshade srázky, zídky apod.).

Nyní se dostáváme konečně do programu Mapper. Po jeho otevření zvolte Vytvořit novou mapu a vyberte měřítko vaší budoucí mapy. V seznamu se nám nabídnou mapové klíče, které lze k danému měřítku využít. Vyberte klíč, který chcete použít (pro sprintové mapy klíč ISSprOM 2019, pro lesní ISOM 2017-2). Otevře se nám prázdné okno se šedým pozadím a radou k začátku. Než ale začneme kreslit, nahrajeme si do mapy stažené podklady. Ještě předtím je potřeba mapu georeferencovat. To znamená, že mapa bude mít přesné zeměpisné souřadnice. Díky tomu budeme moct nahrávat různé podklady, které se automaticky vloží do správné polohy, nebo například později v terénu používat GPS. Nahoře v menu vyberte Mapa > Nastavení souřadnicového systému. V poli Souřadnicový systém nastavte pomocí kódu EPSG a zadejte kód 5514. Nebudu tady vysvětlovat souřadnicové systémy, pokud se o tom chcete něco dozvědět, doporučuji například článek na webu ČÚZK.

Nastavení souřadnicového systému v Mapperu

Poznámka: Souřadnicový systém S-JTSK (EPSG:5514) už jsem nastavil i v QGISu, pro soubor, který jste si výše stahovali. V případě, že budete pracovat v zahraničí (někde dál, než kousek za hranicemi), budete nejspíš potřebovat jiný souřadnicový systém.

Vraťme se k nastavování Mapperu. Teď potřebujeme zadat souřadnice, kde se prostor nachází. Použijeme k tomu mapový portál ČSOS – záložku Pro kartografy. V okně mapy klikněte na jakékoliv místo v mapovaném prostoru a po levé straně se zobrazí informace o daném bodě. Nás budou zajímat Rovinné souřadnice S-JTSK. Hodnoty v Mapperu přepište do pole Souřadnice EPSG 5514. Pozor, nelze zde čísla zkopírovat, ale musíte je přepsat (sám nevím důvod, třeba to v nějaké další verzi opraví). Poté ještě vyplníme pole Deklinace, čímž zajistíme otočení mapy na magnetický sever, ne ke skutečnému severu (k magnetickému ukazuje střelka buzoly, což je v OB potřeba). Hodnota deklinace se mění v závislosti na místě (například v Aši je 3.83°, zatímco v Mostech u Jablunkova 5.34°, což už je docela rozdíl) a v závislosti na čase (cca 0.13° za rok). Ostatní pole nechte volná, vyplní se samy.

Hodnoty, které potřebujeme přepsat do Mapperu

Teď je náš mapový soubor georeferencovaný, takže můžeme konečně přidat podklady. Klikněte na Podklady > Otevřít okno s nastavením podkladů a v otevřeném okně vyberte zelené plus a Otevřít. Najděte soubor podkladu, který jste před chvílí stáhli QGISu a otevřete. Mapper se vás zeptá na to, jak podklad do mapy umístit. Tady je nutné zaškrtnout Georeferencovaný. Pokud se možnost nenabízí, někde jste udělali chybu (Dost pravděpodobně máte georeferenční soubor v jiné složce než podklad, nebo jste při exportu z QGISu nezaškrtli Apppend georeference information. Georeferenční soubor má příponu .jgw/.pgw – záleží na formátu podkladu jpg/png). Postupně tímto způsobem přidáte všechny podklady.

Poznámka: Můžeme použít samozřejmě i negeoreferencované podklady, ale ty není jednoduché do mapy umístit správně. Může se jednat například o sken staré papírové mapy apod. V takovém případě je nejlepší mapu pomocí QGISu georeferencovat. Na internetu je spoustu návodů. K tomu jsem psal v poznámce výše. V případě, že si nevíte rady, můžete se ozvat do komentářů.

Máme za sebou asi technicky nejsložitější část celého procesu vzniku mapy. Ještě před první výpravou do terénu, si ale překreslíme objekty, které jsou viditelné na podkladech do mapy. Tomu se budeme věnovat až v dalším dílu. Zároveň si vysvětlíme základní principy a ovládání Mapperu.

Tip na správu složek a souborů při mapování

Ve svém počítači mám složku Mapování. V ní podsložku Aktuální mapy a Hotové mapy. Dále mám vždy složku s názvem mapy (pokud na ní pracuji, tak v Aktuálních, pokud je dodělaná tak v Hotových). Ve složce každé mapy mám vše k ní potřebné. Hlavní je soubor s mapou, dále pak podsložku Podklady (tam mám uložené všechny podklady k této mapě), Export (exporty finální mapy do několika formátů), nebo například smlouvu k mapování. na Soubor s mapou je dobré si dělat časové zálohy – tzn., že si každý den mapování ukládám vše do nového souboru s datumem. V praxi to pak vypadá takto:

2021-02-08_zamecky-park-litvinov.omap

2021-02-09_zamecky-park-litvinov.omap

2021-02-10_zamecky-park-litvinov.omap


Poznámka k celému seriálu: Sám nejsem mapař profesionál, proto budu rád, když se ostatní mapaři zapojí dole v komentářích do diskuze a když tak upozorní, že je něco špatně, nebo že by se něco dalo dělat lépe. Pokud něco není jasné, nebo potřebujete s něčím poradit, také se neváhejte zeptat, nebo mi osobně napsat na info@kleinmartin.cz.

Další díly:

  1. díl – Úvod

23 Komentáře

  1. Avatar

    Pěkný článek 🙂
    Já jsem si vždycky generoval podrobné vrstevnice z volně dostupného DMR5G skrz Image Service ČÚZK pomocí ArcGISu. Ale nikdy jsem to nezkusil skrz QGIS a vhodné doplňky…

    Odpovědět
  2. Avatar

    Poznámka k poznámce o mapy.cz…. je možné je stáhnout georeferencované, nicméně je to v rozporu s licenčními podmínkami, takže víc o tom nebudu psát (:

    Odpovědět
    • Martin Klein

      Ano, vím o tom. Ale jak píšeš – není to úplně v souladu s licenčními podmínkami, takže pokud někdo ví jak na to, použít to může, ale psát jsem to tady nechtěl.

      Odpovědět
  3. Avatar

    Mapy.cz a googlemaps mají občas ortofoto v mezivegetačním období – je pak vidět pod listnaté stromy, Třeba cesta, oplocenka. Čúzk nyní nalétává výhradně za vegetace v létě.. Doporučuji využít i archivní ortofota (čúzk i mapy.cz), protože tam mohou být vidět cesty, které skrz vegetaci dnes nemusí být vidět. Čili já si zpracovávám podklady z mnoha zdrojů.

    Odpovědět
    • Martin Klein

      Mohu potvrdit. Pokud jste schopní sehnat si letní i zimní letecké snímky, máte obrovskou výhodu.

      Odpovědět
  4. Avatar

    Asi mnoho lidí pobouřím, ale kdo chce opravdu mapovat, tak by si měl nejprve přečíst “Tvorbu map pro OB”, kterou kdysi stvořili přední čeští mapaři pod vedením Medi Lenharta.

    Jasně, pokud se chcete věnovat mapování komerčně, tak potřebujete kvalitní podklady a všechny vychytávky kolem, jelikož to výrazně zlepšuje ekonomiku mapování. Na druhou stranu, kdo není schopen zmapovat kus lesa na čistý papír, tak nikdy nebude kvalitním mapařem.

    Osobně již mapuji jen nekomerčně a to zásadně na desku. Jako podklady používám ortofoto z mapy.cz (je vyrovnané a jistá perspektiva je na každém ortofotu, jelikož každý strom v lese je obecně prostě jinak vysoký) a kóty ze ZM (ty jsou narozdíl od vrstevnic přesné). Základní hesla kterými se přitom řídím jsou

    – co si nedkrokuju, to nemám
    – vrstevnice musí zachycovat hlavně tvary a až potom absolutní výšky

    Úplným závěrem je třeba podotkout, že je potřeba rozlišovat mapování lesa a “parčíků”. To první je kvalifikovaná kartografická práce. To druhé je spíš “omalovánka”, kde se spíš jen klasifikují objekty, které jsou jasně vidět na podkladu.

    Odpovědět
    • Martin Klein

      Nutno říct, že tento seriál není určen pro někoho, kdo se chce stát profesionálním mapařem. Je pro ty, kteří si chtějí pro svůj oddíl zmapovat nějakou malou městskou mapu. Chtějí to udělat jednoduše, ale zároveň v rámci možností kvalitně. Publikace Tvorba map pro OB (http://tvorbamap.shocart.cz/) je rozhodně velice kvalitní a obsáhlou příručkou od těch nejzkušenějších mapařů, ale zároveň není úplně nejnovější. Od roku 2000, kdy byla vydána se technologie posunuly dopředu a tvorba map (podotýkám neprofesionální) se výrazně zjednodušila. Takže pro ty, co si chtějí udělat malou jednoduchou mapu je to příliš složité. Dnes jim stačí obyčejný mobil a program zdarma.
      Pokud by se někdo chtěl mapování věnovat více, měl by navštívit pravidelné Školení kartografů ve Zderazi, (každý rok na podzim, přihlášky v ORISu) kde dostane skoro třídenní školení od těch nejlepších českých mapařů.

      Odpovědět
  5. Avatar

    Add mapy.cz: před časem se mi právě přes QGIS povedlo zprovoznit stahování georeferencovaných podkladů čehokoliv, co je na mapy.cz (včetně historické mapy z 19. století 🙂 Vycházel jsem z těchto dvou nápověd (ta první je přímo ze seznam.cz, takže otázka, jestli samotný seznam má nějakou potřebu řešit, jestli si někdo něco georeferencovaně stahuje):
    https://napoveda.seznam.cz/forum/threads/68508/1
    (hlavně nápověda s datem 30.10.2018) a k tomu ještě tohle:
    http://www.geocaching.cz/topic/29690-mapov%C3%A9-zdroje-pro-geocaching-map-enhancements/page-15
    Jenom upozorňuju, že “přesnost” georeferencování se zdá v nějaké míře záviset na (a) velikosti stažené plochy, (b) rozlišení staženého souboru. Oproti ČÚZK podkladům jsou vždy mapy.cz podklady o něco málo (řádově půlka šířky silnice) posunuté/pootočené. Toto lze ale v OMapperu celkem snadno opravit ručním napasováním mapy.cz podkladu na ČÚZK podklad podle několika jasných bodů. Výhoda stahování přes QGIS kromě (trochu podivného) georeferencování pak spočívá hlavně v tom, že v QGISu můžu při exportu požadovat větší obdélník (přepisem souřadnic exportované plochy) než ten, co mám zrovna vidět na monitoru.

    Odpovědět
    • Martin Klein

      Ten posun je myslím zapříčiněn použitím jiného souřadnicového systému. Řešil jsem to už před dlouhou dobou, ale mám pocit, že ten převod mezi těmi systémy měl podle QGISu přesnost snad 1 m.

      Odpovědět
  6. Avatar

    Kdo chce pořádně mapovat (nekomerčně), ať si od autorů té příručky (Lenhart, Langr, Háj) sežene jejich materiály k současným metodám mapování nebo ještě lépe přijede na jejich mapové školení, až někdy bude. A nejlépe s tabletem. Nemá cenu tady rozebírat naprosto pomýlené bláboly JZ plné naprostých nepravd….

    Odpovědět
    • Avatar

      Já bych nebyl tak přísný, Milane. Na desku se dnes pořád ještě slušně mapovat dá a podle mě to vede i k systematičtějšímu přístupu k práci. “Blábol” a “nepravda” jsou za mě příliš silná slova.

      Na druhou stranu je třeba zohlednit, že za těch 20 let od vydání Příručky je krom krokování dostupný i laserový dálkoměr. Fakt, že autoři příručky už léta pracují v lese na mobilních počítačích, ať už s OCADem nebo Mapperem, stojí též za zamyšlení. Navštívit Školení pro získání nové inspirace tak můžu jen doporučit i zkušeným praktikům.

      Odpovědět
  7. Avatar

    Jako jeden z podkladů pro lesní pěšiny doporučuji “Strava heat map”.

    Dále dotaz pro ostatní:

    1. Google Earth má v  historických mapách v části Slezska letecké snímky z  dubna 2004., které jsou v listnatých lesích parádní.. Nemáte někdo info, kde by se toto letecké snímkování dalo sehnat i pro jiné části republiky?

    2. Nemáte někdo info, jestli se bude s lidarem něco lítat v budoucích letech? Morava je v současném stavu přímo příšerná.

    Odpovědět
    • Avatar

      oprava: duben 2009

      Odpovědět
  8. Avatar

    Snímky z roku 2004 se dají sehnat na Geoprohlížeči ČUZK – https://ags.cuzk.cz/geoprohlizec/ – přidat vrstvu -> archivni ortofoto. Není to pro celé území. Nebo v Google Earth (desktop) – Zobrazit -> Historické snímky – vyjede lišta s posuvníkem s jde tam nastavit starší snímky

    Odpovědět
    • Avatar

      Ahoj Kubo, asi jsem ten dotaz špatně naformuloval, tedy znovu. Google earth má v “Historical Imagery” suprové snímkování 4/2009 pro Ostravu. Je to z leteckého snímkování, tedy to někdo v republice lítal a dotaz zní, jestli někdo nemá ponětí, zdali takto nabyla nasnímkovaná celá ČR, a kde se to popřípadě dá sehnat. O archivu ČÚZK se nebavím, ten je ve vegetačním období, a jaksi nevidím smysl se dívat na jiné snímky než ty nejnovější.

      Odpovědět
  9. Avatar

    Ještě k podkladům:
    dá se sehnat digitální technická mapa ve větších městech. To je v podstatě geodetické zaměření města – vynikající podklad pro sprinty – hodně přesný, akorát ne všude je aktuální. K sehnání jsou i data OpenStreetMap ve shapefilu – nový ocad z nich dokáže vygenerovat tréninkovou mapu. Ale jako reálný podklad pro standardní mapu bych to nebral. Dobrý jsou ale satelitní snímky Sentinel – https://apps.sentinel-hub.com/sentinel-playground/ – 2-3 x týdně snímaný celý povrch Země. Má to sice špatné rozlišení, ale před tím, než se pošle mapa do tisku, tak se na tom při použití nepravých barev dají najít nové paseky po kůrovcové těžbě.

    Odpovědět
  10. Avatar

    Oldřich Vlach – já vidím smysl se dívat i na starší ortofota, i když ty nejstarší mají horší kvalitu, Ty nejstarší v čb barvách jsou často mimovegetační. Ale záleží jak v kterém lese. Někde to fakt smysl nemá.

    Odpovědět
  11. Avatar

    to Oldrich Vlach
    Ahoj, pro Google lítal Geodis Brno, který se rozpadl a z jeho části vznikl TopGIS. Jihočeský kraj nasnímal v roce 2008. Tou dobou se tuším už ale dělali jen části republiky. A když už jsme u těch ortofoto, tak je dobrý se taky dívat na weby měst – třeba Milevsko má z ve velkém rozlišení nasnímáno zastavěné území

    Odpovědět
  12. Avatar

    Je zajímavé, že svoje pomýlené bláboly mohu podpořit citacemi renomovaných mapařů…

    Z Tvorby map pro OB cituji ohledně mapování na čistý papír: “Pokud jde o malý prostor, tak je to užitečná malá maturita.”

    Ze stejné publikace ohledně měření výšek a vrstevnic: “Často ovšem naopak i v místech jasně a jednoznačně změřených je vhodné nakonec táhnout vrstevnici jinudy, aby lépe vykreslila tvary.”

    Za svatý grál mapování bych považoval úvod ke kapitole “Mapování v terénu”. Cituji:

    “Pro OB mapu není nutná absolutní přesnost, docela stačí přesnost relativní (správné vztahy sousedních objektů).
    Nejpřirozenější a nejschůdnější cestou k relativní přesnosti je však právě přesnost absolutní.

    Dobrý mapař mapu tvoří. To znamená, že podkladu nevěří a všechno si přeměří. Rýsuje přesně, kreslí lehkou rukou. Z lesa přinese úplnou kresbu mapy. Dokáže tak vytvořit výbornou mapu i na čistém papíře. Čím přesnější a bohatší má podklad, tím méně musí měřit, tím je práce rychlejší a tím více se mapování blíží vybarvování dětské omalovánky.”

    To proč jsou pánové Lenhart, Háj, Langr a mnozí další tak kvalitní mapaři je dáno právě tím, že dokáží mapovat kvalitně i na bílý papír nebo velmi špatný podklad a získali tím ohromný cit pro terén. Kdo tuto fázi přeskočí a není přirozený supertalent, tak tento cit nikdy nemůže získat.

    Odpovědět
  13. Avatar

    K Mapperu. Nově je možné georeferenci nové mapy nastavit prostým otevřením georeferencovaného podkladu. Mapper předvyplní políčka dialogu podle informací z otevíraného souboru.

    Ohledně nemožnosti kopírovat čísla do políčka souřadnic, mám dojem, že vstupní políčko zkouší být moc chytré a pořád vstupní číslo přepisuje. Doporučuji toto chování nahlásit jako problém na https://github.com/OpenOrienteering/mapper/issues/ . JInak to třeba nikoho ani nenapadne opravit.

    Odpovědět
    • Martin Klein

      Díky za tip, ani nevím, že tam ta funkce je. Do jaké verze byla přidána? Ale stejně tam vidím problém v tom, že to nevyplní deklinaci a mapa je pak tedy otočená na skutečný sever, namísto toho magnetického.

      Odpovědět
      • Avatar

        Co se dívám do kódu, tak tam ta funkce byla “od nepaměti”. Koncem 2019 je tam poslední vylepšení v oblasti určení správných souřadnic.

        Ohledně nevyplněné deklinace platí opět: problém -> hlásit. Dovedu si představit, že dialog bude mít upozornění pro uživatele, které mu napoví, co v kterém políčku dovyplnit. Díky!

        Odpovědět

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Dnes je 1. 12. 2022
a svátek má Iva.