Zvířata volně žijící v přírodě se mnohdy dostanou do problémů, my, orientační běžci bychom měli jít přirozeně přírodě naproti a umět si v takových situacích poradit. V 3dílném miniseriálu se na problematiku péče o handicapovaná zvířata podíváme podrobněji. Jak tedy postupovat, najdeme-li zvíře, které potřebuje naši pomoc?* 

Kam se obrátit o pomoc

V případě, že objevíme volně žijící zvíře, které je zraněné či jinak ohrožené, a nemůžeme mu jednoduchým způsobem pomoci sami, měli bychom rychle vyhledat odbornou pomoc. Celé území ČR pokrývá svou působností již 30 záchranných stanic pro handicapované živočichy sdružených do Národní sítě záchranných stanic. Záchranné stanice poskytují odbornou pomoc a následnou péči téměř všem druhům volně žijících obratlovců. Kontakty na nejbližší stanici, která vám může pomoci, najdete na stránkách zvirevnouzi.cz. Obrátit se můžete také na obecní úřad, městskou policii nebo Policii ČR, kde zprostředkují potřebný kontakt na odborníky. Jedná-li se o lesní zvěř (srnu, jelena, zajíce apod.), můžete se obrátit na příslušný obecní úřad, městskou policii či Policii ČR nebo přímo na místního mysliveckého hospodáře, který je oprávněn se o zraněnou lesní zvěř postarat.

Zvířata jsou nedílnou součástí lesa a orienťáci by s nimi měli být v souladu (foto: metsakunnid.wordpress.com)

Pokud naleznete opuštěné nebo toulavé domácí či exotické zvíře, kontaktujte obecní úřad nebo městskou, případně státní policii. Dle našich zákonů nesmí nikdo zvíře opustit s úmyslem se ho zbavit nebo ho vyhnat (pod pokutou). A také platí, že opuštěné či toulavé zvíře si nálezce nemůže ponechat. Je nutné ho odevzdat na obecním úřadě nebo ho předat do obecního útulku nebo oznámit místo nálezu obci. Ta má povinnost se o zvíře postarat (nikoli utratit!) a nepřihlásí-li se majitel, stává se po 6 měsících jeho vlastníkem. Máte-li podezření na týrání zvířat, obraťte se na krajskou veterinární správu a na obec či Policii ČR. Na návrh veterinární správy, která posoudí, zda jde o týrání, může obec nařídit příslušná opatření. S vyproštěním uvízlého domácího či hospodářského zvířete pomohou hasiči a městská policie či Policie ČR. Pokud najdete otrávené návnady (jejich pokládání je zákonem zakázáno!) nebo uhynulá zvířata, zvláště dravé ptáky, která mohla být těmito návnadami otrávena, oznamte to ihned obecnímu úřadu a Policii ČR. Pozor, otrávené návnady jsou smrtelně nebezpečné i pro domácí zvířata a také pro člověka. V případě nalezení mrtvého zvířete se obraťte na obecní úřad, který zajistí jeho odstranění, v případě lesní zvěře můžete kontaktovat správce myslivecké honitby (nebo obecní úřad, který tento kontakt zajistí). Uhynulé zvíře menších rozměrů můžete zakopat pod zem (doporučuje se min. 80 cm) v místě, kde nehrozí kontaminace spodní vody. Pokud jde o více kusů uhynulých zvířat (5 kusů a více), je třeba kontaktovat také krajskou veterinární správu.

Obecné zásady pomoci volně žijícím živočichům

1. Pomáhejte pouze zvířatům, která to opravdu potřebují. Nejprve je potřeba zjistit, zda nalezené zvíře skutečně potřebuje naši pomoc. Někdy to tak být nemusí a zvířeti můžeme naší zbytečnou iniciativou naopak ublížit. Pokud si nejste jistí, volejte nejprve záchrannou stanici, kde vám poradí. Teprve potom případně menší zvíře odchytněte.
2. Při nalezení zraněného či jinak ohroženého volně žijícího zvířete, kterému nemůžete jednoduchým způsobem pomoci sami (např. vylovením zvířete z nádrže, pokud samo nemůže ven), hned volejte záchrannou stanici. Při záchraně zvířat, podobně jako u lidí, mnohdy hraje rozhodující roli čas. Pro zdárné vyléčení je důležité, aby se zvíře dostalo do záchranné stanice co nejdříve, aby mu mohla být poskytnuta kvalifikovaná pomoc. Spousta zvířat umírá kvůli lidské lhostejnosti, nevědomosti nebo neodborné péči, a to se netýká jen fyzických poranění, ale hlavně špatného zacházení a krmení, které je zvlášť u mláďat velmi náročné. V záchranné stanici vám poradí, jak správně v dané situaci postupovat a jakou péči nalezenému zvířeti poskytnout do doby, než si ho převezmou do své péče.
3. Nalezená volně žijící zvířata si nenechávejte doma, divoká zvířata neochočujte, mláďata nezkoušejte sami doma odchovávat. Zvíře, které si zvykne na člověka, už nelze vrátit zpět do přírody a je doživotně odsouzeno k chovu v zajetí! V přírodě je kvůli ztrátě plachosti takové zvíře velmi často zabito, ať už člověkem, nebo dravým zvířetem. Cílem tedy je pomoci zvířeti v nouzi tak, abychom co možná nejméně zasáhli do jeho života. Volně žijící zvířata jsou navíc chráněna zákonem, který stanovuje povinnost nalezené zvíře předat záchranné stanici nebo v případě lesní zvěře mysliveckému hospodáři. Jejich držením po dobu delší než je nezbytná pro ošetření nebo poskytnutí pomoci se můžete dostat do střetu se zákonem (hrozí pokuta a odebrání zvířete, držení zvířete může být kvalifikováno i jako trestný čin).
4. Zraněné zvíře se pravděpodobně bude bránit. Jeho odchyt, zvláště pokud jde o větší zvíře, by měli zajistit odborníci. Hrozí totiž nebezpečí poranění. Nebezpečné může být i zvíře, které zjevné poranění nemá a neutíká před vámi. Je pravděpodobné, že jde o nemocného jedince, přičemž často může jít o onemocnění přenosné na člověka. Z těchto důvodů je třeba při manipulaci se zvířaty pečlivě dbát na hygienu, mít dostatečné ochranné pomůcky (rukavice, pevný oděv), chránit si oči apod. Nemocné zvíře vždy bezpečně oddělte od vlastních zvířat a dětí.

Kdy zvíře potřebuje naši pomoc

•  je-li zraněné, nemocné nebo otrávené – krvácí, má zlomené nebo jinak poraněné končetiny či křídla, nemůže se pohybovat nebo se pohybuje nepřirozeně, zvrací, má průjem, nevšímá si okolí, nebojí se přiblížit k člověku apod.
• je-li podchlazené, promoklé či vysílené
• pokud bylo napadeno kočkou, psem či jiným predátorem
• pokud uvízlo v místě, odkud se nemůže samo vyprostit nebo uniknout (prohlubně, bazén, studna, zaklínění v otvoru apod.)
• má-li na sobě zachycené cizí těleso (rybářský háček, provaz, oko, past aj.)
• je-li výrazně znečištěno ropnými produkty, asfaltem, barvou apod.
• je-li viditelně napadeno parazity Pokud jde o mládě, tak navíc potřebuje pomoc:
• jde-li zjevně o opuštěné mládě (pozor, mnohdy to tak být nemusí, i když rodiče nevidíme poblíž!)
• pokud bylo zničeno jeho hnízdo
• je-li ohroženo automobilovou dopravou, psem, kočkou, hrají-li si s ním děti apod.
• jde-li o mládě, které by bez naší pomoci nepřežilo (neopeřené ptáče vypadlé z hnízda apod.)
• jsou-li v blízkosti mrtví sourozenci či rodiče

Co můžeme ve svém okolí udělat pro volně žijící zvířata

Volně žijícím živočichům může ve svém okolí pomoci každý z nás. Možností, jak zlepšit podmínky pro jejich život, je mnoho. V první řadě bychom měli učinit taková opatření, která zamezí zbytečnému umírání a zraňování zvířat.

• Buďte opatrní při jízdě autem – hlavně v noci a v lese, ale nejen tam – mnoho zvířat skončí pod koly aut i uvnitř obcí. Srážka s autem je jedna z nejčastějších příčin usmrcení a poranění volně žijících zvířat – lesní zvěře, ježků, ptáků, včetně dravců, ale i vzácných šelem (podle studie z roku 2008 je v ČR na silnicích každoročně usmrcen více než milion větších zvířat). Kolem silnic a železničních kolejí také nevyhazujte žádné odpadky a zbytky jídla – lákají sem zvířata (hlodavce apod.) a následně i dravce, kteří je loví a snadno se pak dostanou do střetu s autem či vlakem.
• Mnoho ptáků umírá nebo je zraněno při nárazu do prosklených ploch (větších oken, prosklených dveří, skleněných stěn budov, krytých zastávek apod.), které jsou pro ně neviditelné. Problémem jsou nejen normální, ale i reflexní skla, ve kterých se zrcadlí okolní krajina a ptákovi se může jevit jako prostor vhodný k průletu. Tomu zabrání polepení skel k tomu určenými polepy. Vzory mohou být libovolné, fungují nejen siluety dravců. Použít lze i samolepky šrafované nebo samolepky s UV efektem, které jsou pro člověka méně viditelné a v místnosti neubírají tolik světla. Jak na to, poradí stránky ochranaptaku.cz.
• Častou pastí pro nejrůznější živočichy jsou také sudy, bazény, jímky a další nádrže s vyvýšenými hladkými stěnami. Zvířata se z nich nemohou dostat ven a vysílená se utopí, a to dokonce i dobří plavci jako třeba žáby. Tyto nádrže se doporučuje zakrývat (plachtou, víkem nebo hustým pletivem), pokud je to možné. Zachránit životy může také plovoucí prkénko na hladině nebo ještě lépe upevněné šikmé prkno, které poslouží jako výlez.
• Nepoužívejte ostnatý drát. Nebezpečné je také pletivo, které je zarostlé vysokou trávou či jinak maskované. Zvíře je může snadno přehlédnout a uvíznout zde.

Ostnatý drát je velkým nebezpečím nejen pro zvířata…

• V jarních a letních měsících nelikvidujte křoviny. Mohou zde hnízdit ptáci. Pozor také při úpravě živých plotů, kde mohou být ukrytá hnízda. Likvidaci starších hromad větví a listí je také lepší nechat na podzimní období – přes zimu zde mohou zimovat např. ježci a na jaře a v létě tu mohou ukrývat čerstvá mláďata.
• Na zahradě nepoužívejte jedy a chemické přípravky (proti plevelům, škůdcům apod.) ani umělá hnojiva. Škodí nejen živočichům, ale i lidem a domácím zvířatům.
• Nepoužívejte nezákonné pasti typu želez a drátěných ok. Při nálezu takovou past odstraňte nebo upozorněte mysliveckého správce. Také v hlubší pasti na slimáky (oblíbený kelímek s pivem) může uhynout třeba žába.
• Návnady na trávení hlodavců používejte pouze uvnitř budov, kam jiná zvířata nemají volný přístup.
• Psy nenechávejte volně pobíhat v přírodě na místech, kde ohrožují zvěř, především mláďata.
• Před rekonstrukcí, zateplováním a dalšími stavebními úpravami domu (vč. panelových) si pečlivě ověřte, zda podkroví, nejrůznější dutiny, škvíry a další prostory v klidové části domu nemají nějaké nájemníky ze skupiny chráněných živočichů. Může jít o kolonii netopýrů (pozor, umí se opravdu dobře schovat a přes den nejsou příliš k vidění), hnízdící rorýsy, poštolky či jiné dravce. V případě, že takové živočichy objevíte, obraťte se na záchrannou stanici nebo na další organizace, které se ochranou daného druhu zabývají – poradí vám, jaká opatření učinit, abyste zvířatům neublížili, jak ošetřit konstrukce stavby, aby nebyla poškozována trusem zvířat, případně vám pomohou živočichy přemístit. V případě uzavření dříve obývané dutiny v budově je dobré nabídnout původním obyvatelům náhradní ubytování – třeba v podobě vhodné budky na fasádě, nejlépe na místě nebo poblíž původního úkrytu. Například rorýsi a netopýři se vrací stále na stejné místo, a pokud jim prostor uzavřeme, těžko hledají náhradu!
• Neničte hnízda a hnízdní dutiny ptáků na domech – znečištění fasády lze předejít umístěním jednoduché stříšky pod hnízdo či vletový otvor. S nutným odstraněním hnízda počkejte až po vylétnutí mláďat, když je hnízdo prázdné.
• Nevypalujte vegetaci. Je to zakázáno dokonce hned třemi zákony. Vypalování trávy má fatální důsledky – zahubí velkou část drobných živočichů, kteří mají úkryt v trávě a svrchní vrstvě půdy (hmyz vč. čmeláků, mravenců, obojživelníci, plazi, měkkýši, půdní organismy, veškerá vajíčka a nesamostatná mláďata), a zničí i hnízda, úkryty a místa vhodná pro jejich budování.

Další díly seriálu:

• 2. díl (datum vydání 20. března)
• 3. díl (datum vydání 27. března)

*Text využit z příručky Péče o handicapované živočichy vydané Správou KRNAP 2015, děkujeme za možnost použití textu

Zdroje