Zlínský (Š)krpál poprvé

od | 14. 8. 2021 | OB v ČR, Orientační běh, Reportáže, Závody

Nemůžeš stále běhat jenom ve skalách, terény je potřeba střídat, řekl jsem si a vyrazil po dlouhé době na vícedenní letní závody na Moravu. Každý slavný letní závod měl někdy svůj první ročník a letos ho měl Zlínský (Š)krpál. Sliboval hezký čistý rychlý bukový les, hustníčky a pěkný orienťák. Terén u Lukovečku jsem onehdá na Českém poháru vynechal, tak jsem se těšil na neoběhaný prostor.

Sprint v ZOO nebo middle v botanické?

“Moc hezký sprint v ZOO,” okomentoval v cíli první etapu Michal Bialožyt, když doběhl middle v nově zmapovaném lese mezi Přílepy a Lukovečkem. První etapa se totiž měla konat ve známé ZOO Zlín – Lešná, ale kvůli protipandemickým opatřením a s nimi spojeným složitým jednáním byla nakonec raději přesunuta do lesa. Roman Zbranek (ředitel závodu a mapař E1) sliboval hezký les plný vysokého kapradí, což není v tomto regionu zrovna tradiční. Vezmu tedy na startu mapu plnou zelených šrafů, natěšený na krásné kapradí, bouchnu si to přes první podrost hned cestou na jedničku a tam ostružiny! Na dvojku se jim radši snažím vyhnout a je z toho minutová chyba a pak přichází smyčka v zeleném prorostlém šlahouny čehosi trnitého a začínám té čtyřhodinové cesty na východ trochu litovat. Na další kontroly radši volím úhybové postupy na cestu, jak to jen jde. Následuje výšlap kolmo na vrstevnice a pak to přijde. Kapradí! Já měl to štěstí, že jsem ho měl maximálně po prsa, takže jsem viděl a mohl si užívat netradiční technický orienťák v rýhách a závěr v porostově rozmanitém, ale nikoliv už zarostlém lese. Úvodní smyčka byla zároveň poslední zarostlá pasáž celého víkendu. V ženách se s ní nejlépe poprala Šárka Sokolářová a vyhrála před Renatou Hubáčkovou a Hanou Fukalovou, v mužích byl první Stanislav Mokrý před Danielem Wolfem a třetí doběhl Šimon Kolář s už větší ztrátou.

Úvodní smyčka v opravdu zavřených hustnících a vysoké kapradí od k. 8. To byla první etapa letošního (Š)krpálu, která celkově dala dohromady hezký technický middlík.

(Š) škrtám!

Ve druhé etapě jsem naplno pochopil název závodů, kde písmenko “Š” je v závorce. No, možná bych ho spíš úplně vynechal. Putovní škrpál se nevyhrával, za to nás čekala klasika plná poctivých krpálů. Navíc bylo docela vedro a točený Zubr ve stánku předchozí večer celkem chutnal. Takže to byl boj. S tuhýma nohama, vymýšlením postupů přes rokle a dohledávkami v závěrečné technické smyčce. Ale les byl krásný, čistý, průběžný, rychlý. A v závěru i docela zatahal za nohy. Lukoveček ale nabízí i pěkné koupaliště a o regeneraci tak bylo postaráno. V mužích vítězí Standa Mokrý o pět minut přede mnou a ještě větší ztrátu nabral třetí Radomír Tichý. I v ženách to bylo o parník pro Šárku Sokolářovou, druhá skončila Alžběta Nešporová a třetí Hana Fukalová.

E2 – poctivá klasika. Poctivý Krpál.
Není v Česku moc závodů, kde by se vypisovala kategorie H90. Na Škrpálu ano. Dokončil ji domácí Stanislav Valla, který celkem v lese strávil přes 193 minut. (Foto: Jiří Pekárek)

Závěrečný den se běžel opět middle. Tentokrát to byl závod letecký. Bukový les, vysoká viditelnost a hluboké rokle a rýhy. Vybral jsem špatný škrpál. Chtělo to rozhodně vzít ten hřebový, který já – kluk ze skal, zrovna nevedu. Dostat se po měkké hlíně pod listím z některých roklí a zářezů bralo hodně sil. Ale nakonec i můj škrpál zvládl každý krpál. Dokonce i ten nejpřísnější na celé trati od zážitkové kontroly u jezírka pod Fryštáckou skálou. A zvládl ho nejrychleji. O pět sekund druhý skončil Osvald Kozák a třetí Standa Mokrý. V ženách vyhrála Zdenka Kozáková před Šárkou Sokolářovou a Alžbětou Nešporovou.

Třetí etapa. Letecký, ale technický middle v roklích a rýhách. Tentokrát ukázka trati D21A.
Když se to celé posčítalo, tak na bednu vystoupala Šárka Sokolářová, Alžběta Nešporová a Hana Fukalová. (Foto: Jiří Pekárek)
Hlavní kategorii mužů opanoval Standa Mokrý před Danem Wolfem a Radomírem Tichým. (Foto: Jiří Pekárek)

První ročník (Š)krpálu byl sice komorní vícedenní závod, ale v opravdu moc hezkém lese. Organizace byla účelně úsporná, ale nikoli zase přehnaně. Kvalitní mapy, stavba i tisk, popisy vzorně nastříhané a připravené k odběru, hezké centrum, Šalátíkův bufet nasytil všechny hladové krky. A když pak Zlíňákům vyjde na pořádání počasí, což se pravda nestává moc často, pak musí závodníci odjíždět spokojeni a s příslibem, že když to vyjde, tak se v roce 2023 na druhý ročník rádi vrátí.

ORIS (Š)krpálu

0 komentářů

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Dnes je 29. 11. 2022
a svátek má Zina.