Sezóna nám pomalu končí, metodické seriály na O-News.cz se opět pozvolna rozjíždějí. Bude jim patřit středa a jednou za několik týdnů bude středa věnována premiérovému seriálu o ožehavém a důležitém tématu, které ovšem v poslední době nemá žádnou ucelenou publikaci – tématu stavby tratí pro orientační běh.

První díl: Úvod do stavby tratí

Každý orientační běžec rád běhá zajímavé a zábavné tratě, dokáže zkritizovat ty, které se mu nelíbí nebo ho nebaví a snad i vyzdvihnout ty, které ho nadchly. Je ale každý dobrý závodník stejně tak dobrým stavitelem, který dokáže takové tratě postavit? Stavba tratí, zvláště těch závodních, je kupodivu velmi komplexním úkolem, který vyžaduje poměrně hluboké znalosti, zkušenosti a zápal pro věc. My se vám v našem novém seriálu pokusíme předat zkušenosti, které máme, představit základy pravidel a další zákonitosti, které jsou užitečné k tomu, abyste se mohli do stavby tratí pustit sami. Nemáme patent na rozum, ale každý díl seriálu vzniká ve spolupráci několika rozhodčích první třídy a opírá se o Pravidla OB a další materiály. Rádi uvítáme i tipy na jiné postupy či jiné názory, od toho ostatně naše seriály jsou. Tak hurá do stavby tratí!

Pro stavitele tratí existuje poměrně hodně materiálů a prezentací z různých seminářů, ovšem tyto jsou různě rozházené a hůře dostupné na internetu. V první řadě jmenujme zejména publikaci Stavba tratí pro orientační běh od Zdeňka Lenharta. Ta, ač velmi kvalitní a obsáhlá, je přeci jen z roku 1987 a od té doby uplynulo v oblasti stavby tratí hodně vody. V našem seriálu se vás tedy pokusíme provést základy stavby tratí pro orientační běh tak, aby vše bylo postupně k nalezení na jednom místě a pokud možno co nejaktuálnější dle dokumentů k roku 2017, resp. 2018.

Zdroj animace: www.zacitorientak.cz, autor: Adam Chromý

Stavitel tratí

Kdo může stavět tratě OB? Kdokoliv! Tedy alespoň kdokoliv, koho to baví, má základní ponětí o zákonitostech OB, ví, co chce stavět, k jakému účelu a pro koho. To jsou asi základní otázky, jejichž odpovědi zpravidla stavitel tratí dostane zadané. Je totiž velký rozdíl, jestli stavíme trénink pro 10 žáků, trénink na celooddílovém soustředění pro 100 lidí různých věkových kategorií, oblastní žebříček pro 500 závodníků nebo snad MČR pro 1200 lidí. Orientační běh má několik disciplín, kde každá má své jasné zákonitosti a nároky. Máme až 18 věkových kategorií pro obě pohlaví. Nepočítaje nároky na stavbu, které plynou z různých typů terénu, či typů závodu, pro který tratě připravujeme. Stavba tratí je věda, a proto trénink sice může stavět kdokoliv, ale oficiální závody pod hlavičkou ČSOS  už tak ne, tam si náš svaz hlídá, kdo tratě staví a chce alespoň minimální záruky, že osoba stavitele prošla základní osvětou a školením.

Podle Lenharta může dobrý stavitel trati vyrůst jen z dobrého závodníka. “Nemusí zrovna vyhrávat elitu, ale měl by mít každoročně alespoň 10 startů na významnějších závodech. Musí mít kondici alespoň na 4 hodiny poklusávání po lese a mapařskou techniku na úrovni elity,” uvádí ve své knize. S tím se dá souhlasit i nesouhlasit, protože znám spousty elitních závodníků, kteří tratě nestaví a celý závod by z fleku rozhodně nepostavili, ale také znám spousty vynikajících stavitelů, kteří nikdy neběhali OB na elitní úrovni. Stejně jako závodník se stává dobrým sbíráním zkušeností a běháním závodů v různých terénech, analogicky to samé platí i o staviteli. Stavitel musí hlavně sledovat nové trendy, inspirovat se z různých jiných závodů, a to i z těch, které se zrovna stavitelsky nepovedly.

Pro stavbu tratí na oblastní žebříček musí stavitel tratí disponovat licencí rozhodčího R3. Tu může získat žadatel, který je starší 18 let a prošel školením na rozhodčího třetí třídy, které pořádají pravidelně jednotlivé soutěžní oblasti. Licence je platná 8 let a její platnost si může rozhodčí kdykoli prodloužit absolvováním dalšího semináře. Pravidla, mapové klíče, soutěžní řády, vše se vyvíjí a mění a je proto velmi žádoucí si tyto znalosti doplňovat a “jít s dobou”. Od 21 let, pokud vykážete potřebnou stavitelskou či rozhodcovskou praxi na úrovni R3 a projdete školením, které pořádá jednou za dva roky Sekce OB ČSOS, můžete získat licenci R2. S tou je možné být hlavním rozhodčím na závodech ŽB či vícedenních závodech a hlavně stavitelem tratí na závodech Žebříčků A a B, ČP a MČR. Hlavní rozhodčí na těchto závodech pak musí disponovat licencí R1, kterou lze získat po dovršení 23 let věku doložením patřičné praxe na úrovni R2 a přihlášením se do výběrového řízení. Tato licence platí vždy na dva roky.

Charakteristiky disciplín

Možná je to samozřejmé. Ale úplně nejdůležitější věcí, kterou musíme vědět, než zahájíme stavbu, je, pro jakou disciplínu máme stavět tratě. V orientačním běhu se setkáváme se závody individuálními (na klasické trati, na krátké trati a ve sprintu) a se závody týmovými (štafet, družstev a sprintových štafet). Nově se chystá vyřazovací “knock-out” sprint. Na závodech nižší úrovně či různých speciálních se můžeme setkat se závodem s volným pořadím kontrol. Podle druhu startu dělíme závody na závody individuální, závody s handicapovým startem a závody s hromadným startem. Podle denní doby zase dělíme závody na denní a noční. Věřte nebo ne, každý takový závod má svá specifika a pravidla, které bychom jako stavitelé měli dodržet, a které společně projdeme v našem seriálu.

Výše nastíněné dělení a druhy závodů popisují hned ve svém úvodu Pravidla OB (článek 4). Pro nás jakožto pro stavitele ale bude mnohem důležitější přehled disciplín, který je přílohou Soutěžního řádu soutěží sekce OB (Příloha č. 1: Definice jednotlivých druhů závodů zařazených do soutěží sekce OB).

Definice disciplín OB. Tabulku máme rozdělenou na jednotlivé oficiální disciplíny OB (sloupce) a na jednotlivé charakteristiky, podle kterých se tyto disciplíny liší (řádky). (Zdroj: SŘ sekce OB, 2017)

Tato tabulka je takový úplný základ a pokud si nejsme jisti, tak nám poradí. Máme ji rozdělenou podle základních disciplín OB – sprint a sprintové štafety, krátká trať, klasická trať a štafety. Noční OB se pak řídí sloupcem klasické trati. Tuto tabulku doporučuji prostudovat, protože se k ní budeme často v našem seriálu vracet a odkazovat se na ní, až se budeme zabývat stavbou jednotlivých disciplín.

Co jsou směrné časy?

Kdo v Soutěžním řádu pak zalistuje ještě níže, až na poslední stránku, tak tam najdete další tabulku Příloha č. 2 SŘ soutěží sekce OB: Přehled směrných časů všech druhů závodů a kategorií v soutěžích sekce OB.

Jistě jste všichni zvyklí, že na závodech si hned po příjezdu vyzvednete popisy kontrol a studujete délku trati. Už tak nějak víte, že klasiku budete mít okolo např. 8 km a krátkou trať zhruba 3,5 km. Jenže podobně jako atleti mají své disciplíny dané délkou, orientační běžci specifikují své disciplíny směrným časem. A ten najdeme právě ve zmíněné tabulce v soutěžním řádu (alespoň tedy pro hlavní závody sekce OB). Můžeme si tak přečíst, že v hlavní pánské kategorii by měl vítěz krátkou trať zaběhnout za 35 minut, klasickou trať za 90 minut, štafetu by muži měli běžet 135 min celkem, tedy 45 minut každý úsek.

Proč tomu tak je? Je to celkem prosté. Orientační běh prostě nelze kvantifikovat délkou v kilometrech, tak jako to mají zmínění atleti. Běháme v různých terénech, v lese nás čeká různě obtížná podložka či různě veliké a prudké kopce. Jsou terény, kde 10 kilometrů běží elitní běžec i pod 50 minut, ale také jsou terény, kde 90 minut na 10 kilometrů nestačí. Proto je třeba specifikovat předpokládané délky našich závodů časem. A proto máme jasně dané směrné časy, které jsou pro stavitele jakési dogma, a kterým se musí snažit maximálně přiblížit v každé kategorii. Jak toho dosáhnout, to už je téma pro některý z příštích dílů.

Tabulka směrných časů v SŘ sekce OB. Tyto platí zejména pro závody sekce OB, vícedenní závody, apod. Jednotlivé oblasti mohou mít směrné časy pro své závody definovány odlišně ve svých řádech. (Zdroj: SŘ sekce OB, 2017)

Seriál stavba tratí na O-News.cz

1. Úvod do stavby tratí – stavitel, charakteristiky disciplín, směrné časy (18.10.2017)
2. Pravidla – souhrn důležitých dokumentů z pohledu stavitele (vyjde nejpozději 8.11.2017)
3. Koncepce tratí – umístění startu, cíle, občerstvovaček, rádií, koridory tratí (vyjde nejpozději 29.11.)
4. Tratě výkonnostních kategorií
5. Fáborky – jak na HDR, DH10L, smajlíci
6. Dětské a žákovské tratě
7. Tratě pro starší a pokročilé
8. Krátká trať (specifika stavby, příklady dobrých a špatných tratí)
9. Klasická trať (specifika stavby a příklady)
10. Sprint (specifika stavby sprintu a příklady)
11. Štafety (specifika stavby tratí štafet a farstování)
12. Sprintové štafety (specifika stavby tratí štafet a farstování)
13. Oblastní žebříček, ŽB, MČR, WRE – základní rozdíly v přístupu ke stavbě
14. Stavba tratí na závodech pro více než 1000 závodníků
15. Inspirace ze světa: stavba tratí světových závodů
16. Příklady se člověk učí I. (česká scéna)
17. Příklady se člověk učí II. (ze světa)
18. Předtiskové zpracování a tisk tratí

Další díly budeme postupně přidávat podle zájmu a vývoje trendů ve stavbě tratí.