Sloupek reprezentanta: Michal Bořánek
Dnes je 21.11.2019

Orientační běh | Sloupek reprezentanta | 01.03.2019

Včera skončilo přestupní období, a tak nabízíme Sloupek reprezentanta s juniorem, který v posledních letech několikrát změnil klub. Člen B-týmu juniorské reprezentace Michal Bořánek (nově USK Praha) se ale ve svém textu nezaměřil tolik na přestupy, ale spíše na motivaci nebo odhodlání. Příjemné páteční čtení! 

Zdar! Dnešní sloupek rozhodně nebude plný mainstreamových témat alá podrobný popis točení, závodů, VTček nebo autobiografie. Pokud by se mi to k tomu zvrhlo, tak se omlouvám. Na věty typu: ,,Michale, máš ze slohu za 4, protože to byl fakt hrozný blábol,” jsem si už dávno zvykl. Nedivil bych se, kdyby moje veledíla považovali češtináři za mindfuck, takže přeji příjemnou zábavu.
V úvodu jsem nastínil, že tréninková kuchařka a popis závodů nebude. Proč? Jaktože zas neběžím nebo běžím opět takový kanál? Jako v mnoha případech věci jsou jednodušší, než se zdají. Samozřejmě, že správná odpověď je, že jsem z porcelánu a moc měkký.
Několikrát jsem se sám sebe ptal, jestli je potřeba brát fyzická zranění, vnitřní démony a šrámy na duši za věci negativní. Čím víc takových situací přibývalo, tím více mi začalo docházet, že je lepší říkat jim “lekce” v pozitivním slova smyslu, a když zase nastanou, tak se jim a sám sobě zasmát. Proč? Není to přece jen další popud k tomu, abych měl důvod se litovat? Netuším, ale poslední dobou se snažím žít hlavně v realitě a je přece tolik dalších činností, jež mě zabaví. Mé sny, ideály či “pocit štěstí” mi stejně nemůže vzít nic takového jako kilometrážní impotence a nedostatečná sláva. Navíc věřím, že neexistují obyčejné chvíle, tak proč se trápit banalitami?
Záleží na úhlu pohledu. Pro mě je “cílem” cesta k cíli a čím je trnitější a hrbolatější, tím mě více baví. Souhlasím, že je důležité nevzdávat se něčeho, co milujeme, ale stejně důležité je  zároveň nacházet lásku v tom, co právě děláme, ať je to cokoliv. Navíc  mě vždy “zahřeje” uvědomění, že mé srdce je naplněné přáteli. Tak moc nevím, co řešit…

Michal na sběrné kontrole na MČR na klasické trati 2018. Foto: Petr Klimpl.

Paradoxem je, že díky všem těm “neúspěchům a problémům” jsem dost možná opravdu zjistil pravý význam slov “být silný” a o čem je vlastně pojem odvaha. Proto mě vůbec nemrzí absence zkušeností, medailí a jsem vděčný za okolnosti, díky kterým jsem možná aspoň trochu dospěl. Nevím, k čemu by mi kvantum medailí bylo, když je poctivě ukládám do bedny ve skříni a na zdi majestátně visí jen ta z florbalového Přeboru ČOS.

,,Jakmile se vzdáš, je konec.”

Můj velmi oblíbený citát a opět ho jde pochopit různě. Pro kdekoho je nedokončení závodu největší hanba. Mě to nepotěší, ale jsou situace, kdy je to už jedno. Mnohem větším ponížením by mi bylo vzdát celý proces.
Nesnáším kecy o osudu a výmluvy, proč něčeho nelze dosáhnout. Myslím si, že “síla věřit si” může změnit kdeco, i když to může pár let trvat.
V tomhle obdivuji Tomáše Rosického, který opravdu pouze miluje fotbal a zbytečnosti jako slávu a peníze neřešil. Kolikrát ho v novinách natřeli, že je zase zraněný, ale stejně chtěl hrát v nejlepší lize světa, respektive i udělat radost nám sparťanům. Páč nám končí přestupové období, tak bych chtěl touhle cestou moc poděkovat za mé předešlá angažmá. Mám na kluby pohled jako na přítelkyně. Čím více jich za život v mladším věku poznáte, tím lépe zjistíte, co chcete a naopak, co nechcete. Často si to nesedne, ale stejně jsem vděčný za vzájemné obohacení!
Chyb dělám opravdu mnoho a považuji se za opak dokonalosti. Bez pomoci opravdových přátel bych byl zřejmě furt jen zamindrákovaná parodie běžce, která hlavně musí mít všechno dokonalé. Tak uvidíme, co bude letos. Takže zdar a přijeďte na aktuálně nejatraktivnější sprintový o-meeting v ČR, jímž je rozhodně Hostivické sprintování!

Michal Bořánek

Michal Bořánek od nové sezóny bude hájit barvy USK Praha. Foto: archiv autora.

Facebooktwitter


Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *