O Sloupek reprezentanta jsme tentokrát poprosili Barboru Zháňalovou. Závodnice reprezentačního béčka a brněnských Žabovřesk musela letos přehodnotit některé své plány kvůli zranění kotníku. Jak se s tím vyrovnala? Jak se udržovala v kondici? Co dělá jinak, aby zraněním předešla? Pěkné páteční čtení!

Jak někteří asi víte, vrchol své jarní sezony jsem musela kvůli zranění kotníku odložit. Vynechat nominačky na ME a začít se soustředit na jiný cíl letošní sezony.
Když příprava nejde podle plánu, je to pro sportovce vždy psychicky náročné. Zvlášť takhle na konci zimy, kdy se obzor dlouhých tréninků blíží. Když jsem si uvědomila, co vše za závody budu muset vynechat, vzpomněla jsem si na Vendu Horčičkovou. Díky své silné vůli a odhodlání, se dokázala vrátit po zranění kolene, jindy zase kotníku, ještě ve větší síle.

Barbora Zháňalová na MČR ve sprintu v Táboře. Foto: Petr Kadeřávek.

Jak já vždy říkám: „Na všem zlém je vždy něco dobrého.“ A tak jsem mohla konečně pořádně provětrat své nové kolo. Překvapivě existuje hodně alternativních tréninků a aktivit, když nemůžete běhat. Základem je posilování. To se dá praktikovat i v leže. Když už si na to kotník troufl, dopajdala jsem s berlemi k bazénu, a konečně se naučila toho kraula. Až pak přišlo na řadu kolo, protože dostávat se z nášlapů nebylo ze začátku nic příjemného. A protože jsem musela stále točit objemy, dlouhé výlety na kole byly pro mě ideální. Skvělý alternativní trénink také běhání v bazénu. Sice kilometry naskakují velmi pomalu, ale nejvíce se ten pohyb podobá běhu. Navíc se dá střídat intenzita běhu.
Nejtěžší fáze je potom určit, kdy už můžu začít běhat a kdy zvládnu běžet v terénu s mapou. V této fázi je důležité si zranění neobnovit. Proto jsme tejpovala jako o život, nebo běhala s ortézou.
Celá tahle rekonvalescence může trvat i několik měsíců. U každého člověka a zranění je to individuální a člověk nesmí zapomínat ani na regeneraci. Mě velmi pomohla kryoterapie, což je chlazení tekutým dusíkem.
Když už je kotník zase v pořádku, ptám se sama sebe, co můžu příště udělat jinak, abych zranění předešla? Důležitou věcí při tréninku na orienťák jsou kompenzační cvičení, při kterých posílíme svaly i vazy, které nerozvíjíme při běhu. Silný střed těla, ale třeba i chodidla, nám pomůžou udržet stabilitu při běhu v terénu, čímž předejdeme zranění.
A to je takové zamyšlení nakonec, jestli opravdu trénujeme správně a komplexně. Žádný sportovec přece nemá rád rčení: „Sportem ku trvalé invaliditě.“

Barbora Zháňalová

Barbora Zháňalová je členkou klubu SK Žabovřesky Brno. Foto: Petr Kadeřávek.