Pardubická závodnice Anna Kopecká loňskou sezónu vynechala a nenominovala se ani na JMS. Letos však si ho nechce ujít, byla s TSM ve Francii a kilometry nabíhá vesměs v Olomouci, kde prvním rokem studuje. Ostatně více o tom si už můžete přečíst v dnešním Sloupku reprezentanta, včetně plánů od nového školního roku.

Zdravím všechny příznivce orientačního běhu!
Mé jméno je Anna Kopecká a jelikož jsem nedávno oslavila své druhé kulatiny, tak právě stojím před svou poslední sezónou v kategorii juniorek.
Pro ty, kteří mě neznají, tak pocházím z malebného Kunvaldu v Orlických horách a přebývám přes týden v Olomouci, kde studuji jazyky.
Po loňské pauze jsem se hned na podzim vrhla s chutí do tréninku a neustále se snažím být zdravá, což je pro mě velká a náročná výzva. Příprava na sezónu se mi zatím daří podle plánu. Ten společně s Janem Kaplanem upravujeme tak, abych stíhala školu, běhání, rodinu, přítele a kamarády bez většího deficitu. Během zimy jsem byla na několika soustředění s juniorskou reprezentací. Byli jsme na lyžích, ale taky jsme se stihli pořádně proběhnout v našich krásných horách. Mezitím jezdím na soustředění s TSM a Kipli se snaží, co to jde, abych i přes víkendy, kdy není žádné soustředění, byla alespoň jednou na mapě. S TSM jsme byli minulý týden ve Francii na krátkém, ale výživném soustřední a moc jsme si to užili. Sice jsem se v extrémně náročných terénech neustále ztrácela, ale do mapové techniky mi to hodně dalo. S TSM budeme mít ještě velikonoční soustředění v Doksech, kam se hrozně těším. Těsně po Velikonocích se otočím do Švédska na Tiomilu, kde poběžím s Terkou Čechovou a švédským týmem – Finspångem.
Ještě víc se však těším na soustředění do Dánska, kam s juniorskou reprezentací za týden odjíždíme. Bude to pro mě první ochutnávka terénu, ve kterém budeme mít i nominační závody a samotný JWOC (Junior World Orienteering Championships), na který se chci nominovat a něco moc pěkného zaběhnout. (Detailní přání si nechám pro sebe a snad vás v červenci překvapím!) To je můj největší cíl sezóny a jdu si za ním poctivým tréninkem.

Anna Kopecká s číslem 389 rozbíhá pardubickou dorosteneckou štafetu na ČPŠ v Miletíně. Foto: Jiří Čech.

Moje tréninkové možnosti jsou teď úplně jiné než dříve. Dostala jsem se do Olomouce, kde je vše na dosah ruky a tím mi značně narostla nabídka pohybu. Můžu si jít kdykoliv zaběhat do parku, zaběhat na dráhu, zaplavat, jít si zaposilovat na skupinové lekce (protože se jinak nedonutím) nebo třeba v zimě si jít zalyžovat na sjezdovku nedaleko Olomouce (Ano, je tu ještě jiný kopec než Svatý kopeček). Sice oproti mému rodnému Kunvaldu tu postrádám měkký povrch a terén, ale toho se můžu nabažit doma. Velkou výhodou je, že se většinou najde někdo, kdo se mnou jde rád běhat, což je pro mě velká a vítaná změna. Zejména Pavla Horová (LPU) a Ivana Boková (KUO) často obětují svůj čas a podporují mě v náročných trénincích po mém boku.  Za to sem jim vděčná!

Velmi se těším i na kvalitní české závody, o které letošní jaro rozhodně nebude nouze. Sezóna už přeci klepe na dveře!
Ptáte se, proč pořád mluvím jen o jedné sezóně? Pokud se mi podaří úspěšně dokončit první ročník mého vysokoškolského studia (což je zatím ve hvězdách, věřte mi), tak v září odjedu do Irska na Erasmus a kdo ví, jak budu stíhat české závody. Ale minimálně na MČR štafet a družstev se mi snad podaří doletět.
A to je asi z mého života vše. Už pádím do školy, abych stihla vyučování. Mějte se krásně a všem vám přeji, abyste do nové sezóny byli zdraví a plni očekávání tak jako já.

Anna Kopecká

Věčně usměvavá. Foto: Petr Kadeřávek.