Těžko byste ve světě hledali stát, který provází tak silná česká orienťácká stopa. V Lucembursku se orienťák těší stále větší oblibě, má nakročeno do IOF a místní reprezentanty snad brzy uvidíme na vrcholných světových akcích.

Když v dubnu 2016 pár nadšenců z různých koutů Evropy usazených v Lucemburku zakládalo první místní orienťácký oddíl, žádného z nás nenapadlo, že za necelých sedm let dotlačíme Lucembursko do členství v Mezinárodní federaci orientačního běhu, naše základna se rozroste na desítky běžců a Luxembourg Orienteering se v západoevropské orienťácké komunitě stane známým pojmem. Právě v takové situaci se však nyní nacházíme. Rok 2022 jsme zakončili s počtem 121 registrovaných běžců a letos v lednu nás IOF na kongresu v Praze přijala za prozatímního člena. Vyplnilo se tedy přání, kterým jsem v roce 2019 zakončil svou zprávu o stavu orientačního běhu v Lucembursku s českou stopou — totiž že IOF snad brzy zaplní své poslední bílé místo na evropské mapě. 

K plnému členství nám zbývá splnit ještě několik podmínek, např. zavést anti-dopingový program, přijmout soutěžní pravidla a přetvořit oddíl v národní federaci.  Doufáme však, že to bude jen otázkou krátkého času. Náš krásný a vysoce návykový sport se v posledních letech v Lucembursku dynamicky rozvíjel, a to i přesto, že máme stále problémy s pravidelným přístupem do lesa. Většina místních lesních ploch je totiž součástí soustavy chráněných území Natura 2000, i když se mnohé z nich flórou, faunou ani vzhledem nijak neliší od kdejakého příměstského lesíku. Hrajeme tedy se správci místních revírů stále stejnou hru – písemná žádost, tři měsíce napjatého čekání a pak radostné pořádání, nebo zklamané povzedchnutí “OK, tak zpátky do parku” (parkových map máme skutečně hodně). 

Na podzim 2021, těsně po zrušení většiny covidových omezení, se nám podařilo nějakou náhodou či zázrakem získat povolení k pořádání našeho zatím největšího podniku – lucemburských dvoudenních, sestávajících se z lesního závodu na mapě s poetickým názvem Bambesch (mapoval Marian Coterta, známý například jako mapař těžkých terénů pro MS 2011 v Savojsku), a městské dlouhé trati. Akce přilákala téměř 500 běžců z celé Evropy a její městská část byla dokonce čtenáři worldofo.com zvolena 21. nejhezčím závodem roku.

No a letos v březnu jsme splnili poslední z cílů, o kterých jsem psal na O-News před čtyřmi lety — poprvé jsme byli jako host přizváni k účasti na mistrovství s názvem Interland, což je každoroční měření sil reprezentačních výběrů Valonska, Vlámska, severní Francie, Nizozemí a Anglie v kategoriích od DH14 do DH60. Od příštího roku budeme plnými členy této pro místňáky prestižní ligy. A jaké jsou další mety stále ještě “na koleně dělaného“ orienťáku v Lucembursku? Nemůže to být nic menšího, než účast našich nejmladších na EYOC, případně, až ještě trochu povyrostou, na JWOC. Na rozdíl od nás veteránů, kteří se v Lucembursku ocitli většinou náhodou, zde naše děti vyrostly a doufáme proto, že budou brzy hrdě reprezentovat s lucemburským lvíčkem na prsou. 

Jan Slíva
Luxembourg Orienteering