Orienťák v Lucembursku s českou stopou

od | 2. 9. 2020 | Cestování za OB, OB ve světě, Orientační běh

Běhat v zemi, kde je přes 12 000 registrovaných závodníků a stovky kvalitně zmapovaných terénů, je jednoduché. Co má ale orienťák dělat, když mu v lese zakazují pohyb mimo cesty a nejbližší závodní mapa je v sousedním státě? Přesně takovým úskalím čelí v Lucembursku, jediné zemi v EU, která ještě není členem IOF.

Trocha historie

Prvopočátky orientačního běhu v Lucembursku se datují do roku 1983, kdy v kopcovitém lese s názvem Grengenwald severně od hlavního města proběhlo Mistrovství Belgie na dlouhé trati. Poměrně kvalitní mapa od čtveřice švédských kartografů pak (prý) byla využita ještě několikrát na různá soustředění. Po dvou zcela hluchých desetiletích se střihem dostáváme do roku 2004 a rozšíření EU, díky němuž se do země – sídla několika evropských institucí – začali stěhovat běžci z nových členských států a orienťácká komunita pomalu nabývala na síle. V roce 2009 se “lucemburský” tým poprvé jako host zúčastnil Mistrovství Belgie ve štafetách, a konečně v dubnu 2016 byl založen a registrován klub Luxembourg Orienteering (LuxOC) – první a jediný orienťácký oddíl ve velkovévodství.

Všichni lucemburští orienťáci pohromadě (foto: LuxOC)

Zářná současnost

Jak to tenkrát před 37 lety pořadatelé belgické klasiky zařídili u místních úřadů, nevíme, veškeré naše pokusy o povolení pro lesní závody však poslední roky končily nezdarem. Po letech přesvědčování, že orientační běh je prima sport pro celou rodinu, který lesu neškodí, se ale i nám – snad – nakonec blýská na lepší časy. Po úspěšném městském závodě, uspořádaném naším oddílem v roce 2017 na výborné mapě z dílny sourozenců Pijákových a Ondřeje Koteckého (322 účastníků z 21 zemí, dokonce až z dalekého Hongkongu), jsme letos v létě pokřtili i naši první lesní mapu a chystáme se konečně na pořádání plnohodnotných lesních závodů včetně dvoudenních příští rok na podzim.

Než se závodníci v Lucembursku dostanou do lesa, musí jim vystačit tyto skvělé sprintové terény.

Úsměvné pravidlo, že v lese je povoleno pohybovat se pouze po cestách, sice v Lucembursku stále platí, vrchní lesník v našem běžeckém revíru je nám však, zdá se, nakloněn a výjimka je na spadnutí, což je pro další rozvoj našeho sportu v zemi klíčové. Aktivních běžců – cizinců, usazených v Lucembursku – máme v klubu nyní přibližně 25. Zastoupeny jsou všechny tradiční orienťácké státy, přičemž můžeme být hrdí na to, že jednou z nejvýraznějších stop je právě ta česká. Chybí nám však mladší členové – generace mezi nejmladšími žáky a dospělými – a až do letoška jsme kromě pár již “oběhaných” městských parků a několika (překvapivě přesných!) lidarových snímků příměstských lesů neměli kde pořádat mapové tréninky. Objíždíme nicméně stále s radostí závody v blízkém i dalekém okolí (nejčastěji Belgie, Francie, Německo) a od roku 2015 se LuxOC dokonce třikrát zúčastnil Jukoly. Za cíl si nyní klademe přilákat k orienťáku i “opravdové” Lucemburčany, což se nám dosud příliš nedařilo. Dalším sportovním milníkem pro náš klub bude příští rok přidružené členství v orienťácké lize Interland (vedle federací Anglie, Valonska, Flander, severní Francie a Nizozemska) a kdo ví, možná i IOF jednou zaplní své poslední bílé místo na evropské orienťácké mapě …

Jan Slíva (orienteering.lu)

Lucemburský tým na Jukole (Jan Slíva druhý zleva, foto: LuxOC)

0 komentářů

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Dnes je 17. 8. 2022
a svátek má Petra.