Jak se vyvíjely tratě? Jak se musely přizpůsobovat potřebám TV přenosu? A co kontrola 176, která asi rozhodla závod? Radan Kamenický, stavitel finálových tratí MČR na krátké trati v Lipnici nad Sázavou a zároveň předseda ČSOS, sepsal pro O-News.cz zajímavý článek o zákulisí příprav vrcholu jarní domácí sezóny.

Vývoj arény

Asi dva roky před závodem vzala za své původní představa kluků z JHB, že by aréna mohla být v amfiteátru pod hradem, kde rok před tím bylo pěkné centrum závodů MTBO – vzdálenost od lesa a velikost opravdu nevyhovuje. Nelíbí se mně ani louka, kde v roce 2001 probíhalo MČR družstev a štafet – již tehdy to tam bylo hodně těsné. Přijíždíme k jabloňovému sadu vedle rekreačního střediska parlamentu – „to je ono!“ závodníci budou rádi za stín stromů, doběh uděláme na louce mezi silnicí a plotem rekreačního střediska, silnici pro dopravu zavřeme… navíc se nabízí ideální rozdělení prostoru pro semifinále a finále se stejnou sběrkou a doběhovým koridorem… spolupořadatelé z JHB však překvapí – domluví se s majitelem sadu, přes zimu zlikvidují asi osm stromů, od podzimu se pravidelně seká původně nesečená tráva – a výsledkem je nádherná aréna, za jakou by se nemuselo stydět ani Mistrovství světa.
Problémem je parkování – ale štěstí přeje připraveným! – v týdnu před závodem se jedná se zemědělci o posečení dalších luk pro vzdálenější parkoviště, moc se jim do toho nechce… „a co kdybychom posekali to žito, stejně půjde do bioplynky!?“ – výsledek: ideální parkovací plocha těsně u arény a neskutečně luxusní prostor pro klubové stany.

Aréna MČR na krátké trati 2017 v Lipnici nad Sázavou. (Foto: Roman Zbranek/O-News.cz)

Tratě a televize

Abychom pořádání neměli příliš jednoduché, přesvědčil jsem předsednictvo svazu a Petra Kubáska, že náš middle bude ideálním závodem pro přímý přenos ČT.
Od léta 2016 přemýšlím o základní koncepci finálových tratí (na mapě z roku 2001). Vím, že chci využít prostor na jihozápadní straně prostoru u střediska tábornické unie. Tam někde musím vymyslet start. Co karanténa? Musíme vymyslet pro pořadatele jednoduché a pro závodníky komfortní řešení – koketuju s myšlenkou karanténu umístit právě do tábornického střediska – to by však bylo moc daleko a v sobotu by to nefungovalo. A tak karanténa bude po oba dny v areálu kamenické školy, kde zároveň budou spát pořadatelé.
V září 2016 je na světě koncepce mužské a ženské trati, v říjnu následuje pochůzka s Karlem Jonákem – trefil jsem se přesně do představ televize! – odpovídá zadání – zhruba v jedné třetině závodu první televizní úsek – domlouváme přibližné umístění tam, co je nakonec postavena kontrola 111, ve dvou třetinách druhý televizní úsek – pro ten si odsouhlasíme „Bretschneiderovo ucho“.

Druhý televizní úsek v krásném prostředí u Bretschneiderova ucha. Foto: repro ČT.

V únoru 2017 mám k dispozici novou mapu, tratě začínají dostávat jasnější kontury, myslím za televizi a tak se rozhoduju pro start na hrázi rybníka, odkud je krásně viditelná dominanta Lipnice – hrad.
Filosofie tratí je následující: od startu rychlá pasáž na mírné zakyselení, poté do složité části plné lomů, výsypek, kamenů, odtud rychlý přeběh a výběh na kopec k prvnímu televiznímu úseku – jednoduchá kontrola na vrcholu kopce pro totální zahlcení, od televize ještě sprint bílým a pak náběh do mapově hodně těžké pasáže (12.- 14.), poté postup v hustém s možností elegantní obíhačky po cestě, bažina, kontroly na přesnost, rychlý výběh do kopce, traverz kamenitým povrchem na další televizní úsek (běžecky těžký postup kamením na „Ucho“), poté prudký kopec před závěrečnou mapově náročnou pasáží.
Čekám až přijde jarní počasí, běhám a chodím po lese, líbí se mně generalizace mapy, ověřuju si místa kontrol, snažím se stavět jasné a v mapě co nejlépe čitelné kontroly (k dispozici již mám kontrolní tisk mapy na pretexu), trápím mapaře – Petra Marečka dalšími a dalšími požadavky na drobné úpravy okolí kontrol. V klubu nemáme k dispozici „elitní“ závodníky pro testování tratí – mužskou trať testuje Jeroným (syn) – bez chyb oběhne za 41 minut, tedy předpokládám že nejlepší reprezentanti budou maximálně na 37 minutách ☹. Více jak tři týdny před závodem mám olístečkováno, roznašeči kontrolují.
Měsíc před závodem další návštěva televize – tentokrát v širším počtu. Odsouhlasujeme si umístění přenosových vozů, procházíme start a televizní úseky, domlouváme umístění jednotlivých kamer, trasy pro rozvody kabelů po lese, a potřebu mnoha radiokontrol pro přehled o závodnících před TV úseky. Vše se ještě ladí v týdnu před závodem (středa, pátek).
Honza Picek pro televizi připravuje grafiku variant postupů, Pavel Košárek GPS. Tobiáš s Jeronýmem (synové) probíhají s GoPro úseky, o kterých se domnívám, že se na nich může rozhodovat závod. Ke smůle Vojty Krále jsem se s kontrolou 176 přesně trefil.

Radan Kamenický ve studiu ČT před živým přenosem. Foto: repro ČT.

Kontrola 176

Původně byla pro muže určena kontrola č. 113, ale 176 nabízí varianty postupu na další kontrolu, zároveň je obtížnější. Kámen byl původně zmapován jako kupka. Odstraňujeme mech, aby byl lépe vidět a měníme v mapě na kámen, popis určen na západní stranu, aby byl lampion vidět (na východní straně by byl absolutně zašitý a viditelný z půl metru), odstraňujeme i nějaké větve, aby se opět zlepšila viditelnost, nechci, aby rozhodovala náhoda. Několikrát si prověřuju přesnost mapy – od hřbítku nad kontrolou (30 m), odkud se (předpokládám) budou muži odrážet ke kontrole, světlý pásek pod kontrolou (cca 15 m), „žlutozelený“ pásek od výše uvedeného hřbítku, který prochází asi 10 m od kontroly. Jsem si vědom toho, že je to nejtěžší kontrola celého závodu – ale je „férová“. Úsek je probíhán i s kamerou GoPro.
A výsledek? – v komentáři na O-News.cz se píše: „Chybovalo tu rovnou 18 běžců z celkových 31“ – ano, procentuální ztráty podle Orisu jsou vysoké, ale je to dáno i tím, že Miloš tam běžel jako „kanec“ – asi našel ideální stopu v hustém, nešetřil to a kontrolu měl za 42 vteřin! Podobně se dařilo ještě J.Šedivému (48), M.Prášilovi (50) a J.Petrželovi (55). Jako chybující jsou proto označeni již závodníci od 14. místa – A.Chromý (1:12), přičemž ten si postup (podle GPS) víceméně pohlídal, šel opatrně, podobně jako i někteří další závodníci za ním (Kamenický). Někteří závodníci (mezi nimi i Vojta Král) si sice naběhli pod hřbítek, ale odtud neohlídali přesný směr ani vzdálenost. Chyby dalších závodníků často pramenily z toho, že si nenaběhli hřbítek nad kontrolou a šli přímo „na náhodu“ (Zimmermann, Kubelka) nebo si ani neohlídali směr odběhu (Hájek – který doběhl na kontrolu 113!).

Chyba na K13 v podání Krále, Rolliera a Hájka.

Úskalí stavby tratí a startovních listin

• Stavím více jak 60 tratí, z nichž většina je zhruba stejně dlouhá ? (2,5 až 3,2 km…)
• Nejstarší veteráni – chci, aby se dostali do pěkných kamenných pasáží a přitom mám obavu, aby se v kamenech nepolámali !
• Nutnost druhého startu; pro jednoduchost umísťuju víceméně na stejném místě, ale s odběhem na opačnou stranu.
• V době televizního přenosu od 12.00 musí být v lese víceméně jen ženy a muži, i A-finále dorostu a juniorů (částečně i veteránů) chceme startovat tak, aby nezávodili v totálně přelidněném lese, takže nezbývá než během 90 minut odstartovat 1200 závodníků; i proto je v lese 112 kontrol, ale procesím závodníků v některých částech prostoru zabránit nešlo.

Pro O-News.cz Radan Kamenický