Mistrovství České republiky na krátké trati, vrcholný závod jarní sezóny pro většinu českých orientačních běžců. Všechny potřebné předstartovní informace jsme shrnuli již v minulém článku, nyní se ale pojďme podívat, jak se také dá v dnešních podmínkách na takový závod připravit. Pokud běžíme sprint a chceme se na něj připravit, tak si dnes můžeme město projít pomocí Streetview, vyměřit si volby postupů, získat z různých městských plánů a dat ČUZK dobré podklady a představu o tom, co nás čeká. Jak ale provést podobnou přípravu před lesním MČR?

Web závodu jako studnice informací

Po prostudování webových stránek závodu můžeme zjistit, kde se poběží, udělat si předběžnou představu o terénu, načerpat informace z rozhovoru se staviteli a stáhnout si ukázky map. Alespoň takovou základní přípravu by měl udělat každý závodník, aby věděl na co trénovat a na jaký typ závodu se připravovat. Ale taková příprava se dá s dnešními možnostmi posunout ještě do další dimenze. Důležité informace vyčteme z pokynů, kde se dozvíme délku cesty na start a její převýšení, princip startovní procedury, případně další důležité informace jako přeběhy silnic, povinné úseky, průběhy shromaždištěm apod.

Zúžení závodního prostoru

Závodní prostor by měl být vymezen v rozpisu závodů. Většinou tomu tak bývá vymezením obcemi mezi kterými se nachází, případně odkazem na starou mapu. Pokud tomu tak není, tak toto základní vymezení zjistíme vždy z přílohy Prováděcích předpisů k soutěžím Sekce OB pro daný rok. Ne vždy však pořadatel využijé celý tento prostor. Aby se nám lépe odhadovalo, kudy závod povede, je dobré si jej dle dostupných informací zúžit. K tomu poslední dobou napomáhá například mapový portál ČSOS, kde pořadatelé musí ohlásit připravovanou mapu a většinou tak činí i s jejím finálním obrysem, viz. MČR KT 2016. Samozřejmě ten obrys ale může být pouze ilustrační, protože přesný stačí, když je uveden až při finální evidenci mapy po závodě. Nicméně, když stejně nemáme starou mapu prostoru, tak to pořadatele nijak neomezuje a v tomto konkrétním případě se můžeme domnívat, že zveřejnili obrys skutečné závodní mapy.

 

Stará mapa prostoru

Velkou výhodou je pro nás existence staré mapy závodního prostoru na kterou by měl web závodu také odkazovat. Pokud to tedy není omalovánka v měřítku 1:20000 z roku 1972, ale např. 10 – 15 let stará  mapa, dostaneme komplexní představu o terénu z ní. Starou mapu můžeme vyhledat i na mapovém portálu ČSOS. Můžeme si jí zkusit zrevidovat, například dle leteckého snímku a dat veřejných mapových portálů. Na takovou mapu si poté můžeme jednodušše usadit ukázky mapy nové, abychom viděli změnu a dle dostupných informací si zkusíme odhadnout místo startu a načrtnou koncepce závodních tratí. Ale i v případě, že nejsme kovaní stavitelé a nezvládneme se vžít do role stavitele tratí můžeme získat kvalitní představu o terénu, typech situací, které budeme při závodě řešit a nastavit na ně naší hlavu a nohy. Případně můžeme takového stavitele či trenéra požádat, aby nám nějaké vzorové tratě připravil.

Panenský terén

Toto bohužel není případ letošního MČR, kde je terén zbrusu nový a žádný závod se v něm ještě neběžel, tudíž starou mapu nemáme. Přesto nemusíme zoufat, jen nás to bude stát více úsilí a času. Dnes již totiž je spousty veřejně dostupných mapových podkladů, které si můžeme zdarma či za úplatu pořídit a udělat si o terénu vcelku konkrétní představu. Velikou výhodou nejen pro mapaře, ale i pro závodníky je existence laserového skenování, tzv. Digitální model reliéfu 5. generace (DMR)  a Digitální model povrchu (DMP). Z DMR můžeme na pár kliknutí a času získat velmi přesný výškopis, zároveň jsme schopni při troše umu vygenerovat sklon svahu a tím i největší skály, popřípadě plastický model terénu – hillshade, kde můžeme krásně vyčíst třeba největší cesty. DMP zase odráží velikost objektů na povrchu, můžeme z něj proto jednodušše vygenerovat výšku porostů, domy a další výrazné objekty. Spojením těchto dvou podkladů nám vznikne vcelku přesný a kvalitní model terénu, ze kterého již získáme základní představu. Zejména pokud jde třeba o klasickou trať v kontinentálním terénu. Když to navíc spojíme s daty z dalších dostupných veřejných mapových portálů, základní mapy a konfrontujeme s leteckým snímkem, získáme poměrně věrohodnou mapu terénu. Na ní si usadíme oficiální ukázky mapy a můžeme se pustit do přípravy.

 

 

Není to jen málo muziky za hodně času?

Časová náročnost takovéto přípravy není zas tak enormní, navíc pokud je Vás víc a nejdůležitější závody sezóny si rozdělíte. A málo muziky to není určitě. Naopak. Je to velmi přesný model terénu, který Vám dá velmi kvalitní představu o tom, co Vás o víkendu čeká. A pokud Vás to zajímá, ale čas nemáte žádný, tak máte O-news.cz. Můžete si všimnout, že vrstevnice se na ukázkách závodní mapy a našeho modelu nikterak zásadně neliší. Tento terén není z těch, kde budou vrstevnice rozhodovat, přesto se můžete připravit na to, že Vás čeká hlavně svah. Terén semifinále je oblý kopec, svah (nejspíše s kameny). Vrcholové partie jsou horský hustý les, kde je snížená průběžnost i videtelnost, hlavní hřeben je skalnatý. Naopak větší část svahové části lesa je vzrostlý les. Můžeme očekávat záludnou smyčku v horní zelené a skalnaté pasáži, kde bude nutno držet dobře směr a hledat si jasné záchytné body, poté nás bude čekat seběh, postupy šikmo na vrstevnice v lese s větší viditelností, ale stejně náročnou podložkou a s kameny. Těsně před cílem musíme být připraveni na náročnou pasáž s kameny v zeleném a na zarostlé paseky. Bude to hodně o střídání tempa a důkladném domapování dohledávek. Buďte připraveni!

 

Mapu pro O-news.cz připravil Roman Zbranek. Děkujeme.