Běloruský MED: slzy, radost a mleté maso

od | 1. 7. 2019 | OB ve světě, Orientační běh, Reportáže, Závody

Letošní Mistrovství Evropy dorostu proběhlo v Bělorusku, v blízkosti polských hranic v oblasti kolem města Grodno. Českému týmu se dařilo, celková statistika hovoří o 6 medailích a druhém místu v pořadí národů, kterých se sem sjelo přes třicet.

Česká reprezentace odjela do Běloruska již po skončení šampionátu na krátké trati. Václav Havel nazval Bělorusko tehdy jako poslední totalitní zemi v Evropě (dosud je jediný stát v Evropě, který v praxi vykonává trest smrti) a i česká reprezentace to pocítila. Ať už hraničními kontrolami, které trvaly dlouhé hodiny jak cestou tam i zpět, nebo špatným připojením k internetu, podmínkami v hotelu či nemožností domluvy v angličtině. Na druhé straně je vidět, že pro běžné obyvatele země vzkvétá – ať už kvalitními silnicemi nebo všudypřítomným pořádkem. Před závodem Češi absolvovali 4 tréninky a model, což se ukázalo jako velmi důležitý faktor pro úspěchy. Běloruské terény se ukázaly jako velmi náročné, s řídkou hustotou cest, řadou vrstevnicových tvarů v hustnících. “Nikdy už neřeknu o žádných českých terénech, že jsou fekáloidní,” bylo slyšeno i z úst našich dorostenců.

Česká výprava po zahajovacím ceremoniálu. Foto: Dušan Vystavěl.

 

Závody začaly v pátek a hned běžce čekala nejdelší distance – klasická trať. Počasí bylo jak stvořené pro běhání – zhruba 20 stupňů. Pořadatelé připravili i rozlehlou karanténu, kde bylo dostatek možností relaxovat, ale i rozbíhat se. Začátek trati byl v podstatě pouze v zeleném, v druhé polovině se charakter zcela změnil. První doběhnuvší závodníci doběhli hodně překvapení. Dělaly se chyby v řádu několika minut, často i desítek. První hodina v cíli tak byla hodně ubrečená. Každý chyboval, ale ti s minimem chyb rozhodně mohli pomýšlet na dobrý výsledek. Česko již dva roky nemělo žádnou medaili právě z klasické trati a dlouho to vypadalo, že ani z dnešního závodu nebude mít. V mladších dorostencích ale přibíhá Martin Šimša a má o 10 minut nejlepší čas. Na co to bude stačit? Nakonec na zlato. Běželo se mi dobře, to byl možná jeden z důvodů, proč se mi povedl. Mapově jsem udělal dvě chybky, jednu dvouminutovou, jednu minutovou. Ale vždy po chybě jsem si řekl, že chyby udělá každý, že běžím dál, zhodnotil závodník SK Praga v cíli. Druhé místo obsadil také český závodník – Jakub Chaloupský, který však v cíli byl nejprve velmi rozmrzelý. “Po doběhu do cíle jsem nevěděl, jak na tom jsem. Věděl jsem, že jsem tam udělal čtyřminutovou chybu. Až pak přišla ta medailová radost,” komentoval Kuba posléze. Třetí místo putovalo do Finska zásluhou Aarni Ronkainena. Těsně TOP 10 utekla Lukáši Vitebskému, 63. byl Adam Valík.

Martin Šimša na doběhu závodu, ve kterém získal zlatou medaili. Foto: Jan Polášek.

Nebyla to jediná medaile v závodě. Všechny příjemné překvapila výborným výkonem Anna Karlová v D16, který ji stačil na jasné vítězství. “Před závodem jsem si říkala, že je to závod jako každý jiný. Během závodu jsem si nesměla říkat, že mi to jde, protože, když si to řeknu, tak to začnu kazit. Ale když jsem se blížila do cíle, tak jsem si říkala, že by to mohl být dobrý výsledek. A když jsem v cíli zjistila, že jsem vyhrála, tak to bylo neskutečný,” komentovala jilemnická závodnice večer po závodě. V této kategorii stříbrnou medaili brala Švýcarka Alina Niggli, bronzová byla Maďarka Boglarka Czako.  Ve starších dorostencích vyhrál největší favorit Ferenc Jonas z Maďarska, 34 sekund ztratil Basile Basset (Francie), třetí byl Touko Seppa (Finsko). Češi v této kategorii do TOP 10 nepromluvili. Tomáš Janovský byl jedenáctý, o tři příčky za ním doběhl Milan Malačka. Debut Tomáše Zalaby znamenal 71. místo, Ondřej Metelka bohužel minul jednu z kontrol a byl diskvalifikovaný. V D18 získala evropský titul Csilla Gardonyi z Maďarska, Lotyšska Elza Kuze byla druhá, bronz ukořistila Oda Scheele z Norska. Na velmi pěkném 7. místě doběhla po stabilním výkonu Michaela Dittrichová, v nejlepší desítce ještě skončila i Lucie Semíková. Na začátku čtvrté desítky objevíme ve výsledkové listině Terezu Chrástovou, 52. doběhla Jana Pekařová.

První medaile na šampionátu Anny Karlové. Foto: Jan Polášek.

Večer se ještě konal v centru města zahajovací ceremoniál, kde promlouvá i Dušan Vystavěl, který byl zde jako zástupce Councilu IOF a účastnil se i všech ceremoniálů jako předávající. Poslední vystupující strhl celý dav dorostenců – podívejte se zde.

 

Druhý den byly na pořadu štafety, které se odehrály ve Starině, aréna byla situována na louce v blízkosti jezera Rybnitsa. Netradičně byla použita ekvidistance 2,5 metru. “Většinu trati jsem se vzpamatovával ze změny ekvidistance na 2,5 metry, bohužel z toho vyplynulo několik chyb,” připustil například včerejší vítěz Martin Šimša. V H16 přibíhá z 1. úseku na čele Jakub Chaloupský, který se však ráno musel potýkat s problémy. „Měl jsem ráno trochu žaludeční problémy po snídani, což nebylo úplně ideální před startem. Ale nakonec jsem se na trati cítil dobře. Na tom prvním úseku jsem moc chyby nedělal. Na druhé kontrole jsem měl asi jinou farstu, najednou jsem měla celé startovní pole před sebou, pak jsem je seběhl a všichni se nějak vychybovali, tak jsem byl vpředu a doběhl jsem první. Za mnou byl Dán, který běžel také výborně,“ uvedl v pozávodním rozhovoru. Druhý úsek šel Martin Šimša a profesorským výkonem zvýšil náskok české štafety na téměř 4 minuty. Třetí úsek ale přinesl zápletku. Hned na jedničku jsem udělal chybu, nechal jsem tam dvě minuty, hledal jsem ji ve vedlejším údolíčku. Tam mě doběhl Litevec, běželi jsem spolu, on se ale vychyboval na osmičku,” objasnil finišmen Lukáš Vitebský. Když se zbavil dotírajícího litevského závodníka, najednou Lukáše seběhl Rus Mark Tutynin. Na diváckém úseku byl rozdíl minimální, nakonec se však jabloneckému běžci podařilo ukořistit vítězství a Češi tak obhájili titul z minulého roku. Stříbrné medaile bral tým z Ruska, třetí místo patřilo litevskému výběru.

Velká radost mladších dorostenců po doběhu štafet. Foto: Jan Picek.

Výborně si vedly po 1. úseku i Češky v kategorii D16. Anna Karlová potvrdila, že si do Běloruska přivezla fantastickou formu a přiběhla z lesa jako první o půl minuty před Ruskou. Dalším závodnicím – Vandě Vávrové a Markétě Mulíčkové – se ale tolik nedařilo, a tak na náš výběr zbyla nepopulární brambora. Vyhrály Finky před Rusky, stříbrnou medaili v pytlíku ztratily Švýcarky. V H18 Češi obhajovali z Bulharska 10. místo, a tak jasným cílem bylo zlepšit tuto pozici. To se nakonec triu Ondřej Metelka-Milan Malačka-Tomáš Janovský nepodařilo, když obsadili právě 10. místo. Vyhráli Finové před maďarským výběrem, Švédové si doběhli pro bronz. Třetí titul dne vybojovali Finky v kategorii D18, kde stříbro putovalo do Maďarska a třetí skončilo Švýcarsko. Češky ve složení Michaela Dittrichová, Tereza Chrástová a Lucie Semíková neběžely špatně, ale na medaili to nestačilo. Po výborném závěru se Lucce podařilo vytáhnout štafetu na konečné 5. místo. Večer byl tradiční banket, který však s večeří trval pouze necelé dvě hodiny. Předtím probíhal medailový ceremoniál, který nebyl úplně lichotivý pro pořadatele. Řada národů přebírá ocenění pouze ve dvojici. Důvodem byly střevní potíže mnoha účastníků, které byly způsobeny pravděpodobně zkaženým jídlem, které bylo dáváno všem účastníkům k obědu na shromaždišti. Velké stížnosti se objevovaly i na meetingu trenérů. I naše výprava nebyla výjimkou. Lucka Semíková proto ani neodjela na místo vyhlášení. 

Na banket! Foto: Jan Polášek.

Poslední den byl ve znamení sprintu. Ten se konal přímo v dějišti MEDu, třistatisícovitém Grodnu. Sprint nebyl technicky nejtěžší, ale obsahoval řadu náročných pasáží, kde se mohly dělat chyby. Ty se naštěstí vyhnuly Markétě Mulíčkové, která s dosavadními výsledky nebyla vůbec spokojena, přitom patřila k nejlepším v týmu. Vítězství znamenalo již čtvrtou zlatou medaili pro český tým, který byl jediný, který měl zastoupení na nejvyšším stupínku v každém závodě. “Neudělala jsem žádnou chybu, jen trochu jsem nepochopila situaci u divácké kontroly, ale nic zásadního to nebylo.” Nové pravidlo IOF o tom, že se měří časy na celé sekundy, pomohlo nakonec třetí Aničce Karlové. Pokud by se hodnotilo podle desetin sekundy, jak původně pořadatelé avizovali, pak by byla čtvrtá. Nakonec ale byla vyhlášena na děleném třetím místě. Tím česká reprezentace zpečetila ziskem 6 medailí medailovou sbírku. Výborně běžela i Barbora Smolková, která se o dvě sekundy nevešla na velkou bednu, což znamenalo 7. místo. Na 36. pozici skončila Vanda Vávrová.

Část trati sprintu kategorie H16.

Pořadatelé bohužel důsledně nehlídali povinný postup (po přechodu) u divácké kontroly, někteří závodníci si tak mohli úsek zkrátit a získat několik drahocenných sekund oproti soupeřům. Právě pár vteřin hrálo v neprospěch Lukáše Vitebského, který měl už skoro namířeno na umístění na velké bedně. Nakonec z toho bylo v kategorii H16 sedmé místo. Na této trati vyhrál Němec Konstantin Kunckel, který stlačil svůj čas jako jediný pod devět minut. Druhé místo vybojovali dva závodníci –  Pascal Schaerer ze Švýcarska a Stepan Aleksandrov z Ruska. V D18 vyhrála s velkým náskokem Dánka Malin Agervig Kristiansson před Yasnou Petrovou z Bulharska a Olesií Riazanovou z Ruska. Nejlepšího českého výsledku, tak jako na klasické trati, dosáhla čtrnáctá Michaela Dittrichová. Další závodnice již měly větší ztrátu – 40. Tereza Chrástová, 54. Lucie Semíková, 65. Jana Pekařová. U výsledků kategorie H18 se velmi radovali polští trenéři. Měli k tomu důvod – jejich závodník Stanislaw Kurzyp vyhrál o sekundu před Maďarem Marcellem Szabem, třetí skončil Švéd Leo Johansson. Ani tentokrát se Tomášovi Janovskému nepodařilo probojovat do nejlepší desítky a zopakoval výsledek z páteční klasiky – 11. místo. Na 24. pozici doběhl Milan Malačka, o 4 příčky hůře na tom byl Tomáš Zalaba, 33. místo patřilo Ondřeji Metelkovi.

Celkové hodnocení národů – 2. místo pro Česko. Foto: Jan Picek.

Celkově česká reprezentace slaví 2. místo v poháru národů, navíc jako jediný tým vybojoval zlatou medaili v každém závodě. “Vystoupení českých dorostenců hodnotím velmi pozitivně, jsem moc rád, že celkem 5 závodníků vybojovalo zlatou medaili,” zhodnotil trenér Marek Cahel šampionát z pohledu českého výběru. Připustil ale, že ne všechno z organizační stránky klapalo, když některé věci se řešily na poslední chvíli. Narážel také na ne moc dobrou stravu – k snídani tedy jednou dorostenci dostali párek s ovesnou kaší, podruhé mleté maso s pohankou. Právě mleté maso se objevovalo v různých kombinacích v podstatě každý den. “Závody se ale v lese i ve městě povedly, krásné tratě, dobrá zkušenost pro naše dorostence,” dodal ústřední trenér mládeže ČSOS. Příští rok je Mistrovství Evropy dorostu v Maďarsku.

Více informací:

3 Komentáře

  1. Avatar

    Je to detail, ale prosím: V českém textu přepisujme jména z azbuky česky, ne anglicky, zvlášť když je skloňujeme. Rybnitsa je Rybnica, Yasna je Jasna, atd. Není to sice takové zvěrstvo jako když se psávalo o výkonech Yuriho Omeltchenka, ale i tak to trochu rve oči… Každopádně dík za pěknou reportáž!

    Odpovědět
  2. Avatar

    Bulharské terény se ukázaly jako velmi náročné,…..
    No, bylo to ale v Bělorusku, že?

    Odpovědět

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Dnes je 27. 7. 2024
a svátek má Věroslav.