Vít Štefan, závodník studeneckého oddílu a člen TSM Ještědské oblasti, reprezentující ČR na ME dorostu v lyžařském orientačním běhu, dojel poslední letošní závod v LOBu, a hned ten samý večer odjel na soustředění do Slovinska v pěším OB. Jak se mu podařilo rychle se přeorientovat? Jak soustředění hodnotí a co si z něho odnáší? I o tom v dnešním Sloupku reprezentanta.

Po zakončení posledních závodů v LOBu jsem se vydal s ještědským SCM do Slovinska trénovat na pěší orientační běh. Jeli jsme sice za teplem, ale bylo tam stejné počasí jako u nás. Odjížděli jsme hned v neděli večer. První trénink jsme měli v pondělí odpoledne. Bylo to v závrtech a byl to můj první běžecký trénink hned po zimě, takže to bylo pro mě hodně náročné. Hlavně ta poslední část, kterou jsme měli jít rychle. V úterý nás dopoledne čekaly dlouhé postupy a odpoledne paměťák. Oboje bylo taky v závrtech.

Výběr dorostu a juniorů na MSJ a MED ve Velingradu. Vítek v horní řadě třetí zleva. Zdroj: http://junior.ski-o.cz/.

Na dlouhých postupech se střídal hodně porost a podle toho se šlo dobře orientovat, ale naopak když někdo zabloudil, tak to všechno vypadalo stejně. Na paměťák jsem se těšil, je to jeden z mých oblíbených tréninků. Ze začátku mi to hodně šlo a pak jsem začal dělat chyby a na poslední kontrolu jsem zaběhl asi o 90° a 500 m jinam. Ve středu byl sprintový den. Sprint je moje nejméně oblíbená trať, takže jsem moc netěšil. Dopoledne se běželo ve městě Izola. To byla kvalifikace, která se mi nepovedla. Běželi jsme na dotyk. Na kontrolách byl toaletní papír. Ten nebyl moc vidět a tak jsem kolem jedné kontroly běhal a neviděl jsem ji. Ještě před odjezdem jsme měli rozchod, při něm jsme si koupili nějaké místní dobroty. Po rozchodu jsme jeli do města Piran, kde bylo semifinále a finále. V semifinále se většině podařilo disknout kontrolu, a tak se postupy do finále hodně promíchaly.

Během sprintu na soustředění s TSM Ještědské oblasti. Foto: Jan Picek.

Další den jsme jeli na náhorní plošinu. Tam jsme běželi opakované starty. Ještě před startem začalo sněžit, takže potom se dalo běhat po stopách. Tam se mi běhalo blbě, protože jsem byl ještě unavený po sprintech. Odpoledne jsme se byli proběhnout do jeskyní. V pátek se běžela klasika, to měl být nejtěžší závod a taky že byl. Byl jsem rád, že jsem doběhl. Běhalo se totiž ve sněhu a kamenech. Naběhal jsem asi 13 km a běžel jsem to 1 hodinu a 50 min. Bylo to i mapově těžký. Někdo to i nezvládl a vzdal to. Odpoledne jsme jeli nakoupit. Další den nás ještě čekal middle a štafety. Doufám že moje forma půjde nahoru a že mi tohle soustředění něco přineslo nejen po fyzické stránce, ale taky po mapové.

Společně s Terezou Chrástovou vybojoval Vítek zlatou ve smíšených štafetách na ZODM 2018. Foto: Jan Picek.