“Jezdíme k vám rádi.” “My také.” Česko-polský rozhovor
Dnes je 21.07.2017

Orientační běh | Rozhovory

Krzysztof Wojarski a Kamilla Wojarska jsou hlavními organizátory zdařilé série závodů Bielsko-Biała nocą. Poslední závod letošního roku se poběží v pátek 16. prosince ve městě, které leží asi 30 km od česko-polské hranice. Protože Krzysztof i Kamilla jsou častými hosty českých orientačních závodů, připravili jsme se s nimi krátký rozhovor. Dozvíte se v něm něco o orientačním běhu v Polsku, o přípravě závodů, které milují nejen obyvatelé Bielsko- Bialé, a také o tom, proč rádi jezdí do České republiky a čeho si na našich závodech cení.

 

Kamilla Wojarska a Krzysztof Wojarski, organizátoři série závodů Bielsko-Biała nocą.

 

Kde jste přišli poprvé do kontaktu s orientačním během, u nás nebo v Polsku?
Krzysztof: Začali jsme běhat u nás v Polsku v roce 1977, ale hned nám všichni zkušení závodníci doporučovali, abychom se zajeli podívat do Čech, že tam zažijeme závody, které budou stát za to. V roce 1979 jsme byli poprvé v Jičíně a byl to pro nás úplný ráj (nejen proto, že závody probíhaly v Českém ráji).  U nás v Polsku takové vícedenní závody tenkrát nebyly. Organizace vašich závodů byla na vysoké úrovni a já obdivoval zejména mapy. Byly přesné, velmi dobře udělané.
Kamilla: Na prvních závodech v Jičíně jsem byla pouze divákem. Z počátku jsem se bála, měla jsem pocit, že na takových dobrých závodech nemůžu běhat. Když jsem ale vše sledovala a viděla, kolik lidí chodí na start, že se všichni usmívají, nabrala jsem odvahu a v následujícím roce jsem se už přihlásila. Část naší letní dovolené jsme pak každoročně trávili na vašich vícedenních závodech.

Takže české závody byly pro vás inspirací. Kdy jste se poprvé sami zapojili do organizování závodů?

Kamilla: Od samého počátku. Pocházíme z Gliwic, kde byl velmi dobrý oddíl. Hlavním člověkem, kolem kterého se vše točilo, byl Andrzej Wysocki. Ten všechny nové běžce hned zapojil do organizace, takže s přípravou  nejrůznějších závodů jsme pomáhali od samého počátku. Po studiích jsme se usadili v Bielsko-Bialé, kde jsme založili sekci orientačního běhu. Ta se s příchodem vlastních dětí rozpadla, protože nám ubylo volného času. Na závody jsme v té době spíše jezdili, než abychom je organizovali.

Momenty ze závodů Bielsko-Biała nocą.

A jak jste přišli na nápad organizovat závody Bielsko-Biała nocą ?
Krzysztof: Nápad se začal rodit před několika lety, kdy jsme začal jezdit k vám na Zimní ligu. A právě v zimě se často běhalo ve městech i na sídlištích mezi paneláky a bylo to zajímavé. Potom se začaly objevovat městské běhy ve Warszawie v Krakowie – některé ve dne, některé v noci. Před několika lety vznikla série nočních orientačních závodů v Katowicích, v místě, které vůbec nemělo žádnou orienťáckou tradici. Lidé přesto přišli a běhalo jich tam docela dost. Řekli jsme si, že když mají takový závod v Katowicích, to musíme my, staří orienťáci, udělat něco i u nás doma. Manželka měla kontakty na bývalé běžce našeho zaniklého klubu. Udělali jsme takové setkání, na kterém jsme řekli, jaký máme nápad.
Kamilla: Původně jsme chtěli udělat jeden závod, ale když jsem viděla, že kamarádi jsou ochotni a nadšení, řekli jsme si, že uděláme celý cyklus. Počítali jsme, že přijde okolo padesáti lidí. Zájem nás mile překvapil, na prvním závodě jsme měli 150 běžců a tak jsme se s radostí pustili do dalších etap a sérií. Lidem se to začalo líbit a začalo jich přibývat. Za náš úspěch považuji to, že se nám podařilo oslovit zejména rodiny. Mohou běhat celé rodiny s dětmi, je jich čím dál více, je to pro ně zábava.
V prvním roce rodiny mezi sebou závodily o nejlepší čas, ale zjistili jsme, že to není dobré. Tatínkové se mezi sebou předháněli a děti s maminkami stály někde opodál bez mapy. Nakonec jsme se rozhodli, že rodinná kategorie nebude soutěžní. Všechny děti něco dostanou. Časy jim měříme, ale za čas nedáváme ceny. Na závěr celé série oceňujeme rodiny, které se účastnily všech etap. Chceme, aby to byl pro rodiny příjemně strávený čas a ne závody tatínků.

Já sám jsem vždy překvapený, kolik rodin s malými dětmi se na vašich závodech objeví i přes to, že závody začínají večer, v období, kdy už je chladno a dokonce v pracovní den. Vždyť to jsou podmínky, které počet závodníků spíše snižují.
Krzysztof: To je jen zdání. Běhání s baterkami je pro děti dobrodružství. Večer prozkoumávají zapadlá zákoutí města a ještě s mapou. To je pro ně vzácné, to každý den nemají. Dělat závody v pracovní den je také výhodné, protože si nemusí nikdo rezervovat čas na víkend. Aktivní lidé mají o víkendu většinou už něco jiného a v pracovní den večer si na to spíše udělají čas. A co nás nejvíce těší, že přicházejí stále nové rodiny, které s orientačním během neměly předtím žádnou zkušenost. Těch lidí je čím dál tím více. Někteří nám nejdříve jen pomáhali, potom trochu začali běhat a teď už s námi dokonce jezdí na závody do Čech.

“Běhání s baterkami je pro děti dobrodružství,” říká Krzysztof Wojarski.

Jaká forma propagace takového závodu je nejefektivnější?
Kamilla: Facebook, zejména pokud jde o místní lidi. Já jsem se o Facebook nikdy předtím nezajímala. Když jsem ho nakonec vyzkoušela, byla jsem velmi překvapená, jak je to silný nástroj na propagaci závodů. Zkoušeli různé věci: plakáty, informace ve školách , rádio, internetové stránky, ale nic z toho nemělo takovou sílu.
Krzysztof: My jsme si toho všimli v Katowicích, kde některé sportovní akce jsou propagovány jen na Facebooku a přijde 200 až 300 lidí. Pro mne jsou nejlepší formou propagace osobní doporučení. Nějaká rodinka přijde, závody si vyzkouší, řekne jiné rodince, pojďte příště s námi a hned je nás více.

Moji synové jezdí do Polska na závody velmi rádi. Říkají, že to tam má takovou krásnou atmosféru.
Krzysztof: To je zvláštní, protože nám se zdá, že právě závody v Čechách mají krásnou atmosféru.

Nemám celopolské srovnání, ale na všech vašich závodech a na závodech, které dělal Rafał Mastela Jastrzębiu, byl vždycky úvod i vyhlášení nejlepších běžců slavnostní, pečlivě připravené. Když například můj syn vyhrál u vás zářijovou etapu, donesl si domů opravdu hodnotné ceny za více 700 Kč. To se mu nikde u nás nestalo. Na mnohých závodech u nás se na konci rychle rozdají diplomy, často ani nejsou žádné stupně vítězů. Je jasné, že samotné běhání s mapou je pro nás nejdůležitější. Pro děti je ale též důležité, když mohou být součástí pěkného slavnostního vyhodnocení.
Kamilla: Ale taková oficiální zakončení nejsou v Polsku všude. U některých závodů nic takového není. Lidé přijdou, pozdraví se se svými kamarády, zaběhnou si svou trať, odejdou a na výsledky se podívají za tři dny na internet. A přesto jich tam přijde několik set. V městech s velkou aglomerací se najde vždy dost lidí.. Když jsme na počátku našeho snažení chtěli, aby lidé přijeli k nám, byli jsme si vědomi toho, že závody musí být udělané na velmi vysoké úrovni. A teď, i když už máme závodníků dost, nemůžeme zase tento vysoký standard opustit, protože všichni vědí, jak to na našich závodech chodí.
Krzysztof: V organizaci závodů je pro mne nejtěžší udělat vše tak, aby zakončení bylo brzy. Když se na zakončení dlouho čeká, málokdo na něj zůstane. My se snažíme, aby slavnostní zakončení bylo do dvou hodin od času 00. To znamená, že když první závodníci startují v 19 hodin musíme s vyhlašováním začít nejpozději ve 21 hodin.

Můžete ještě krátce říct něco o vašem městě?
Kamilla: Bielsko -Biała je přívětivé město na úpatí Beskyd se 170 000 obyvatel, s docela malou nezaměstnaností, kde se dělá spoustu dobrých věcí na poli kultury i hospodářství. Myslím, že je to velmi dobré místo k životu. Je zde dobrá atmosféra pro lidi, kteří chtějí něco dělat. Město takovým lidem pomáhá a nedělá jim problémy. Víme, že to není úplná samozřejmost. Ne ve všech městech je tomu tak. Šli jsme například do BBOSiR. Šéf nám řekl: „Udělejte jednu akci, já se na ni přijdu podívat, a jestli bude dobrá, rád vám pomohu.“ Přišel, řekl, že se mu to líbí a že nám při organizaci dalších akcích pomůže. A od té doby opravdu pomáhá.

“Nejlepší propagace závodů je přes Facebook,” vypráví Kamilla Wojarska

Na závěr bych se rád zeptal, co se naopak vám líbí na českých závodech?
Krzysztof: Atmosféra. Hlavně, že to u vás všechno jde tak v klidu. Každý ví, co má dělat, nikdo neběhá, nikdo nekřičí, na vše je čas. Není vidět, že by organizátoři byli nervozní, uhonění. Tak nějak přirozeně to plyne. To se musíme od vás ještě učit.
Kamilla: Češi takoví jsou. Máte rádi sport, aktivitu a máte k tomu takový klidný přístup s úsměvem.

Děkuji za rozhovor

Lukáš Bjolek

spolupracovník redakce

Facebooktwitter


Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *