Prázdniny se pomalu chýlí ke konci a mnozí závodníci už vyhlížejí začátek podzimní závodní sezóny. Jedním z vůbec prvních závodů bude Žebříček B – Čechy západ, který se uskuteční 4. a 5. září 2021. Sobotní klasickou a nedělní krátkou trať připraví TJ Lokomotiva Teplice v krásných terénech Krušných hor.
Původně byl závod naplánován na loňské září, kdy měli s pořádáním pomoci kolegové z Robotronu Dresden. Mělo se běhat na obou stranách hranic, nicméně kvůli koronaviru byly mezinárodní závody zrušeny a ty české přesunuty na letošní rok. Poběží se bohužel jen na českém území, čímž se závodní prostor o něco zmenší.
Přesto se závodníci mohou těšit na více jak 6 km2 závodního prostoru v nadmořské výšce mezi 695 a 836 metry nad mořem. Shromaždiště bude na běžkařském stadionu nedaleko vlakové stanice Mikulov-Nové Město. Celý závodní prostor je protkán velkým množstvím lyžařských tratí.
Historie závodního prostoru
Do tohoto prostoru se orienťák vrací téměř po 20 letech. V lednu 2002 se zde konaly závody LOB (Pohár elity, Žebříček A a B, Mistrovství ČR družstev). V květnu stejného roku závody MTBO (Český pohár, Mistrovství ČR).
Všechny staré mapy najdete na webu.
V červnu 2013 tady oddíl LTP spolupořádal Mistrovství Německa na krátké trati a závod německého poháru. Centrum bylo na biatlonovém stadiónu v Altenbergu, ale tratě byly vedeny přes hranici i na území ČR. Vytrvalý déšť před závody a během samotných závodů způsobil rozvodnění hraničního potoku, který se stal nepřekonatelným, a kontroly na našem území se vynechávaly.
Poslední závod v pěším OB se v tomto prostoru konal tak dávno, že si ho nikdo nepamatuje.
Příroda v závodní oblasti
Prostor závodu odráží typickou krušnohorskou přírodu. Na vrškách kopců roste kleč charakteristická spíše pro vysokohorskou krajinu, o pár vrstevnic níže se mění na smrkové lesy a o dalších pár metrů dále se táhnou bažiny. Ve východní části nejsou tolik drsné podmínky jako na západní, ale Krušné hory nemají svůj název pro nic za nic.
Těžké zimy, silné větry, velké bažiny, husté lesy, nejsou sranda, přesto jsou domovem pro spoustu chráněných rostlin a zvířat. Kousek za okrajem naší mapy se nachází rezervace s rašelinami, které jsou, díky nepropustnému podloží pro tyto oblasti velmi typické, ale také tokaniště – domov například pro známého chráněného tetřívka.
Historie pohoří má počátek v dávné minulosti a odkazuje na třetihorní tektonickou aktivitu. Pohoří je totiž jedna velká kra prořezaná údolím potoků nadzvednutá nad zlomem. Sopečná aktivita s sebou také přinesla kovové rudy a léčivé prameny.
Především jsou však hory známé pro svou bližší minulost a to hornickou. Svahy jsou poddolované, plné štol a výsypek z nich. Krušné hory jsou jedním z nejstarších území, kde se u nás aktivně těžilo. Vypovídá o tom i památka UNESCO – hornická krajina Krupka. Město Krupka leží kousek pod úpatím hor a za návštěvu stojí štola Svatý Martin nad ní, kde se o hornictví dozvíte více. Kvůli hornictví nalezneme na velké části vysazené smrkové lesy místo původních pralesovitých. Oblast je také plná pinek, propadlých chodeb a malých povrchových dolů.
Jednoduše se běhá na půdě s bohatou minulostí a unikátním prostředím.
Okolí
Zajímavostí je železniční trať z Louky u Litvínova na Moldavu, jindy přezdívaná jako Moldavská dráha, nebo Teplický Semmering, která vede přímo přes závodní prostor. Na trati plné zatáček, tunelů, mostů dnes jezdí pravidelně vlaky z celého Ústeckého kraje. Končí ve stanici Moldava, kterou naleznete na závodní mapě. Do roku 1945 odsud železnice pokračovala dál do Německa.
Na jih od mapy se nachází známá hora Bouřňák, s horským hotelem na vrcholu. Na severozápadním svahu hory najdete přírodní památku Buky na Bouřňáku. Na místní staré bučiny se sjíždějí turisté, ale hlavně fotografové z celého Česka.
Na západ od mapy naleznete Grünwaldské vřesoviště. Rašeliniště o rozloze téměř 100 hektarů se spoustou potoků a vodotečí je také tokaništěm již výše zmíněného tetřívka obecného.
Asi 8 kilometrů na jihozápad je v údolí vodní nádrž Fláje. Známá je především pro svou unikátní pilířovou hráz, která je dutá a dá se navštívit. Svou pitnou vodou zásobuje celou oblast severočeské hnědouhelné pánve.
Když se ze shromaždiště vydáte na východ, dojdete na Komáří hůrku. Na horu s dlouhou hornickou minulostí lze vyjet i nejdelší lanovkou v ČR. Pod celým kopcem, na jehož vrcholu stojí hotel a rozhledna se rozkládají staré štoly a pozůstatky důlní činnosti.
Přihlášky na závod končí již za 4 dny (22. 8.), tak se neváhejte přihlásit včas.
0 komentářů