Individuální trénink je nezbytnou složkou fyzické i mapové přípravy každého orienťáka. V následujících týdnech, kdy jsou skupinové tréninky nemožné, navíc jasně nabírá na významu. Jaké jsou jeho výhody a jak se k individuálnímu tréninku postavit? Poradí reprezentanti, “veterán” i zástupkyně dravého mládí.

Soustředěností ku lepším výkonům

Trénování individuálně či samostatně má v porovnání se skupinovým tréninkem svá pro i proti. Individuální trénink by měl být základem každého orienťáka na výkonnostní úrovni, který má již zažité základní tréninkové mechanismy. Svou cestu k takovému stylu trénování si musí najít zejména mladí závodníci, což potvrzuje svou myšlenkou i bývalý reprezentant Jan Mrázek: “Myslím, že současná situace trápí hlavně dorost a juniory, kteří se většinou teprve učí tréninkové metody, a to právě ve skupině. Dospělí už většinou vědí, co jim vyhovuje a naopak už si většinou běhá každý sám.” Tělo každého sportovce reaguje na fyzickou zátěž jinak, někdo potřebuje více odpočinku, někdo zvládá běhat i přes sto kilometrů týdně, jinému zase nevyhovují dva těžké tréninky hned za sebou. Navíc najít tréninkového parťáka obdobné výkonnosti na specifické orienťácké tréninky není úplně jednoduché. Je proto důležité najít si svou motivaci, která bude stavět právě na výhodách individuálního tréninku. Základem je umět pracovat se svým tělem, vnímat pohyb a naslouchat signálům, které tělo při fyzické aktivitě vydává. “Víc poslouchám svoje a soustředím se na to, jak běžím,” uvádí reprezentantka Anička Štičková, její kolega Miloš Nykodým souhlasí a zmiňuje navíc ještě lepší vnímání dýchání, které se při běhu ve skupině kontroluje hůře.

Tip pro mlaďáky od Aničky Štičkové: To, co se zrovna učíš a nejde ti to, napiš na kus papíru a třeba při nějakých delších bězích opakuj, lépe to skáče do hlavy (ve skupince tohle moc dobře provozovat nejde)

Klid a svoboda trénování

Trénink o samotě dopřeje běžci dostatek času na to, aby si pročistil hlavu a zbavil se stresu. Navíc je také prokázáno, že díky lepšímu okysličení mozku stoupá při běhu vaše kreativita a můžete přijít na skvělé nápady. To zmiňuje i většina našich dotázaných: “Přemýšlím si o věcech, na které nemám přes den čas.”, “Člověk si tak nejlépe utřídí věci v hlavě”. Miloš Nykodým podotýká i to, že vnímání přírody je o poznání intenzivnější. Individuální fyzický trénink umožňuje plně se soustředit také na svůj výkon, běžet podle plánu a držet stanovené tempo. Samostatný trénink pak může přinést mnohem větší efekt, než běh ve skupině. Jan Mrázek to shrnuje výstižně: “Výhody jsou asi jasné – jdu si kdy chci, kam chci, co chci, jak rychle chci. ” “Nemáš si s kým povídat, nemusíš se přizpůsobovat tempu někoho jiného, u volných běhů ideálka, jdeš si to svoje, nevýhoda je to snad jen u intervalů,” doplňuje Miloš Nykodým. Podobně situaci vnímá i dorostenka Áďa Vandasová: “Když se jdu proběhnout sama, můžu jít kdykoliv a kamkoliv, nejsem omezená časově. Jdu si podle sebe, rychle,jak chci, a nikdo mi do toho nemluví.” Na závěr Áďa zmiňuje, že individuální trénink může někdy popustit i hranice tréninkového plánu: “Můžu si vymyslet jakýkoliv typ tréninku, nikdo mě neovlivňuje.”