Veronika Kubínová se na posledním Mistrovství Evropy v MTBO v Polsku stala nejúspěšnější členkou české výpravy, když brala dvě zlata a jedno 7. místo. Jak je spokojená s předvedenými výkony? Co by chtěla poladit do Mistrovství světa a proč se pustila také do Českého poháru v cross country na kolech? To vše se dozvíte v následujícím rozhovoru. 

Ahoj Verčo, jak se má nová dvojnásobná mistryně Evropy?

Je trochu vařená, ale jinak šťastná a motivovaná.

Jsi spokojená se svými výkony na proběhlém ME v Polsku (zlato ve sprintu a ve smíšených štafetách, 7. místo v hromadném závodě)? Co bude potřeba do MS doladit, aby tam třeba padl hattrick?

S výkony jsem velmi spokojená. Bylo pro mě hodně těžké zahájit ME v „jedničkové“ štafetě a zastupovat Martinku (Tichovskou – pozn. redakce) v obhajobě zlata. Cítila jsem, že všichni očekávají zázraky, ale ten největší tlak šel ode mě. Což se ukázalo hned na první kontrolu, kde jsem zbytečně blbla a ocitla se tak na konci balíku. Zasmála jsem se, řekla si, jaké jsem pako a od té doby jsem byla v klidu a závod dojela čistě a svižně. Po první zlaté medaili stres výrazně opadl a já zase byla v té své pohodě.

Veronika byla členkou zlaté smíšené štafety na ME v Polsku (vedle ní zleva Bogár, Ludvík). Foto: Aleksandra Becmer

Sprint byl prostě bomba. Jeden z těch závodů, které jsou vzorovým receptem na zlatou medaili. Až na pár malých zaváhání to byl velmi plynulý, čistý a rychlý závod. Úplně nevím, jak to dělám, ale takové sprinty byly vždy mou silnou stránkou. A že se mi masák úplně nevydařil, vůbec nevadí. Nebyla jsem ještě na taková vedra připravená a z přehřátí pramenila spousta drobných chyb. I přes to vidím v závodě spoustu pozitivních momentů, a tak beru sedmé místo jako velmi dobrý výsledek. Do MS je třeba doladit fyzička a to především odpočinkem. Teď každý víkend závodím a to není úplně vhodné. Důležité bude udržet hlavu v té mojí správné pohodě.

Celá česká bajková výprava byla na ME v Polsku velmi úspěšná, mohla bys nám prozradit, co je stavebním pilířem Vašeho úspěchu?

Cílevědomost a kvalitní trénink jednotlivých závodníků. Naše součty v tréninkových denících rozhodně nejsou malá čísla a všichni na kole trávíme opravdu hodně času. Dále je to rozhodně skvělá parta pod vedením super trenérů. Všichni během trénování pracujeme nebo studujeme a na závodech si tak od toho kolotoče příjemně odpočineme. Proto je atmosféra před závody taková uvolněná a poklidná. Máme mezi sebou dobré vztahy, humor nás neopouští, a tak se vždycky na repre akce těším. Vzájemně si fandíme a pomáháme. Tu největší podporu ale dělá Albert (Jiří Vraný), Lauič (Jan Lauerman) a Kuba (Jakub Veškrna), kteří kolem nás opravdu běhají, udělají cokoliv a hlavně neplaší. Celoročně nás určitě žene vysoká úroveň českého poháru, kde si poměřujeme síly mezi sebou, což je super, když máme jak mužské tak v ženské elitě Mistry světa i Evropy. A prostě nás ten sport baví.

Momentka z MS MTBO Rakousko 2018. Foto: Rainer Burman

V průběhu letošní sezóny ses vrhla na Český pohár v cross country, můžeš nám popsat, jak tyto závody vypadají?

Ano vrhla, doslova (smích – pozn. red.). Jedná se o 80 minut dlouhý závod na horských kolech, který se jezdí na vyznačeném okruhu s přírodními i umělými překážkami. Závodníka čekají silové i technické výjezdy, kořenité sjezdy, kamenné překážky (tzv. rockgardeny) a sem tam nějaké dropy a skoky. Okruhů se jezdí v dámské elitě přibližně šest, v mužské osm. Oproti orienťákům jsou XCéčka mnohem intenzivnější a technicky náročnější.

Co vlastně bylo důvodem zkusit závodní štěstí i jinde než jen v lese s mapou?

Důvodů bylo víc. Hlavně to byl dlouho můj sen. Navíc s mapou už dost slušně umím a je třeba pracovat na fyzičce. A zároveň je to pro mě velká výzva a obrovský prostor pro zlepšování se v mnoha směrech.

XC je trochu extrémnější sport – ČP XC Pec p. Sněžkou 2019 Foto: Jiří Kubín

Od loňského léta máš vlastní instagramový účet, jak důležitá je dle Tebe péče o mediální tvář závodníka, jde bez ní vůbec sport dnes dělat vážně?

Profesionální sport bez toho určitě dělat nejde. Závodník musí zvládat několik oblastí najednou. Nejlepším výkonem se sice stane Mistrem Světa, ale až ta mediální stránka z něj udělá hvězdu. Rozhodně to není jednoduché, abyste v tak malém sportu jako je orienťák oslovili větší počet lidí a mně osobně to zatím moc nejde, ale snažím se zlepšovat.

Díky studiu pedagogické fakulty v Plzni (obor Tělesná výchova se zaměřením na vzdělávání) v zimním semestru odjedeš na stáž do Španělska. Co Tě tam čeká a bereš s sebou i kolo?

Ve Španělsku mě čekají děti základní školy, které budu vyučovat angličtinu a tělocvik. Takže většinu času budu trávit ve škole a přípravou na jednotlivé hodiny. Ze začátku chci určitě chodit, běhat a zabavovat se jinými sporty než kolem, abych své tělo po sezóně srovnala. A když vše půjde, jak má, tak tam začnu najíždět první kilometry do nové sezóny. Jsou to ale daleké plány a vše záleží, jak dopadne letošní sezóna.

Na podzim Verču čekají děti ve Španělsku, trénuje na to už nyní  v ČR. Foto: Gabriela Vaníčková

A jaké jsou Tvé nejbližší plány směrem k létu?

Čekají mě dvoje poháry na XCéčkách, z toho jsou jedny MČR. Dále samozřejmě nejprestižnější závody roku MTBO 5days v Plzni, na které navazuje mezinárodní tréninkový kemp, kde budu jako hlavní organizátor. Po pár soustředěních v červenci odjedu na MS do Dánska. V srpnu se objevím na Kids MTBO kempu no a pak bude konečně čas na dovolenou, kterou plánuju převážně v ČR na vodě nebo pěšky v horách.

Děkuji za rozhovor a přeji správný směr v lese i v životě.

Úvodní foto: Aleksandra Becmer