Co mají společného orienťáci a souřadnice? Miroslav Fanta vám v článku odhalí, jak vyzrát na formáty souřadnic.

Současné koronavirové období pořadatelům ani závodníkům nepřeje. Orientační absťák lze léčit různými způsoby. Já jsem se onehdy náhodou s nostalgickou náladou začetl do rozpisů závodů z dob minulých. Do očí mě přitom udeřily následující údaje (uvádím pouze namátkou vybrané příklady):

49.3873342N, 17.0596553E
49.6571192N, 16.8282128E
49.9287536N, 14.2976578E
49.9109267N, 15.3814522E

Co mají uvedená čísla společného (tedy kromě toho, že jsou nezapamatovatelná, jak by pravil Jára Cimrman)? Správně, jsou to souřadnice. Zeměpisné souřadnice center závodů či shromaždišť vyjádřené v desetinných stupních severní zeměpisné šířky a východní zeměpisné délky. A v čem je tedy problém a proč toto vůbec píšu? Tedy, on to není vůbec žádný problém, jde jen o to, že tato čísla jsou, snad to mohu říct, tak trochu přitažená za vlasy… Stačí si vzít k ruce například mapu České republiky v měřítku 1 : 1 000 000, na které je zakreslena síť zeměpisných souřadnic, tj poledníky a rovnoběžky. Díky tomu lehce zjistíme, že:

• 49. rovnoběžka prochází severním okrajem Českých Budějovic a 50. rovnoběžka jižním okrajem Prahy, konkrétně Radotínem. Vzdálenost mezi těmito lokalitami ležícími zhruba na stejném poledníku je v mapě 1 : 1 000 000 asi 11 cm, tj. jeden stupeň zeměpisné šířky reprezentuje ve skutečnosti asi 110 km.
• 13. poledník prochází městečkem Stříbro v Plzeňském kraji, 14. poledník Příbramí. Vzdálenost mezi těmito obcemi ležícími zhruba na stejné rovnoběžce je v naší mapě asi 7,2 cm, tj jeden stupeň zeměpisné délky představuje v ČR asi 72 km.

Ano, jakýkoliv geodet, geograf či gisák okamžitě namítne, že takovéto určování vzdáleností je nepřesné, že mapová zobrazení jsou různá a zkreslují tu úhly, délky, jindy zase plochy, že „šířka“ jednoho stupně zeměpisné délky na jižní Moravě je větší nežli u Liberce, že správně by se uvedené vzdálenosti měly počítat tak či onak, ale to jsou všechno detaily, které pro účel tohoto textu můžeme v pohodě zanedbat. Takže k věci. Z výše uvedeného snadno odvodíme, jakou informaci o přesnosti při určení polohy lokality v zeměpisných souřadnicích vyjádřených v desetinných stupních poskytují jednotlivá místa za desetinnou čárkou:

Zeměpisná šířka:

49° = přesnost 110 km
49,1° = přesnost 11 km
49,1234° = přesnost 11 m
49,1234567° = přesnost 11 mm

Zeměpisná délka:

13° = přesnost 72 km
13,1° = přesnost 7,2 km
13,1234° = přesnost 7,2 m
13,1234567° = přesnost 7,2 mm

Uvádíme-li tedy přesnost lokality v zeměpisných souřadnicích na 7 desetinných míst, jak bývá zhusta v rozpisech zvykem, pohybujeme se v reálu s přesností od 11 do 7 milimetrů. Přiznejme si, jak byste se na takto přesně udané souřadnice shromaždiště dívali, kdyby byly uvedené v metrické soustavě a co byste si o autorovi rozpisu pomysleli, zvláště když se často jedná o louku zvící velikosti několika fotbalových hřišť? Asi byste si lehce zaťukali na čelo. Ale může vás potěšit, nelítáme v tom sami. Bratři Poláci pořádali vloni svoje mistrovství na klasice a ve štafetách kousek od Jelení Hory. Biuletyn Nr 1 sděloval následující:

Centrum Zawodów:
22.06.2019 – Wczasowa 6/8, 58-573 Piechowice – Ośrodek Uroczysko (GPS – N 50.84535101789274 , E 15.591015815734865)

Počítáte správně, těch desetinných míst u zeměpisné šířky je doopravdy 14 a u zeměpisné délky ještě o jedno víc. Takže se s přesností dostáváme na jeden nanometr nebo ještě kratší vzdálenost. Mám obavy, že při hledání tohoto shromaždiště by se zapotil i elektronový mikroskop ?. Takže zdravý rozum do hrsti a až koronavirus bídně zhyne, sezóna se konečně rozběhne a budete psát rozpis Vámi pořádaných závodů, uvědomte si, že čtyři desetinná místa stačí. Přitom to je taková blbost…

Miroslav Fanta