Sloupek reprezentanta: Vojtěch Bartoš

od | 19. 1. 2024 | LOB, Sloupek reprezentanta

Nejlepší příprava na LOB? Za polárním kruhem! A o ní dnes píše ve svém sloupku reprezentanta Vojta Bartoš, který se chystá na blížící se Mistrovství světa.

Za polárním kruhem

Stejně jako v předchozích dvou sezónach, jsme i letos na začátku prosince vyrazili na závody WRE a následný týdenní mapový kemp do Finska. Narozdíl od předchozích sezón letos celá akce probíhala ještě severněji – v městečku Muonio (68 stupňů severní šířky). To leží zhruba o 60 km severněji než místo, kde byly závody a kemp v předchozích dvou letech.

Cesta na sever

Cesta probíhala stejně jako v letech minulých letecky z Prahy do Luleå (Švédsko), kde jsme si půjčili dvě dodávky a druhý den ráno vyrazili na 4h cestu na sever. Ubytovaní jsme nebyli sice přímo v Muoniu, ale pronajali jsme si útulnou chatu v lyžařském středisku Levi. Jak je již zvykem, celá “chatová čtvrť” ležela hned u lyžařských stop a jelikož podmínky přály a na zemi leželo zhruba půl metru nového prašau, mohli jsme lyže nasazovat hned “před barákem” – ideální tréninkové podmínky.

Ubytování v Levi

Závody WRE jsme absolvovali hned druhý den po příjezdu na místo, takže žádný čas na aklimatizaci. Aklimatizovávali jsme se až každý po svém přímo v laponských čárkách. Hned na první závod nás přivítalo příjemných -23 stupňů C. Teda alespoň auto nám ukazovalo -23, podle pořadatelů bylo -19, takže se závod bez problémů odjel (limit -20 stupňů pro uskutečnění závodů). Prostě ideální podmínka pro aklimatizaci a sladění pohybu na lyžích, v čárkách a mapování. Přes víkend jsme objeli dva závody – middle a stíhačku. Sešla se poměrně slušná konkurence a mimo tradičně početných Finů dorazili taky Estonci a Rakušani. Počasí už se naštěstí taky umoudřilo a po celý zbytek kempu bylo zhruba kolem -10.

Nedělní stíhačka

V dalším týdnu nás pak čekaly oficiální mapové tréninky, které pro nás nachystal finský tým. Za menší poplatek jsme absolvovali koridory, downhillové úseky, ve středu dvojzávod sprint-stíhačka a na závěr jsme si pak dali smíšené sprintové štafety. Týmy byly namixované náhodně aneb jak to vyšlo. Přeci jen si myslím, že nikomu nešlo o to vyhrát, ale hlavně si zajet zajímavý kontaktní trénink, který v našich podmínkách často nejezdíme a možností, jak na něj natrénovat, tolik nemáme. Sprintové štafety jsou totiž součástí programu Mistrovství světa.

Mapa koridorů

Celý týden nám vycházelo počasí jak teplotou tak sněhovými srážkami. Mimo mapové tréninky jsme stihli pojezdit i něco klasikou a trochu se podívat po okolí. Když už je člověk takhle vysoko na severu, chce taky něco vidět…alespoň teda s čelovkou, protože “vidět” bylo asi jen 3 hodiny denně.

Odpolední výlet po okolí

Stejně jako v předchozích dvou sezónách si myslím, že to je jeden z nejzásadnějších přípravných kempů v sezóně. Přeci jenom těch pravých mapových tréninků si u nás v prosinci moc neužijeme. Dost pomáhá i typ tréninků a závodů, které jsme přes ten týden absolvovali. Vše je směřováno k vrcholu sezóny – Mistrovství světa, ze kterého se poslední sezóny stalo spíše takové sprintové mistrovství. A i když si o tom můžeme myslet cokoliv, tak to nic nemění na tom, že zkusit si třeba sprintovky “nanečisto” před tím, než je pojedeme na MS “naostro”, je myslím si ku prospěchu věci. S tím ovšem vyvstává otázka k zamyšlení, jak často si takovéhle závody “zkouší” Finové, Norové a jim podobní? Jak často my? A jak to pak “naostro” často dopadá…

No a teď už zbýva jen doufat, že se nasbíraná mapová forma projeví v ten pravý čas – příští týden na MS v Rakousku. Tak nám držte palce!

Vojta Bartoš

Foto: archiv Vojtěcha Bartoše, úvodní foto: Erling Thisted/IOF

0 komentářů

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Dnes je 18. 6. 2024
a svátek má Milan.