Dnes zlehka porušíme tradici sloupků reprezentanta a dnešní článek se bude týjkat hned dvojice. Bajkeři Valerie Kamererová a Vojtěch Needy Ludvík mají dost podobný program, takže bude následující povídání dávat trochu víc smysl.

Co si budeme, sezóna 23, na kterou jsme se díky prima destinacím závodů velmi těšili, se nám vydařila. Sbírka plyšových Rumcajsů z Jičína je stále, i přes pokusy ji rozdat dětem kamarádů a rodině, početná a krabička s medailemi přibrala na váze. Oba jsme si vylepšili skóre, Needy co do počtu medailí a já co se nejlepšího umístění týče. Co se ale počítá nejvíc je, že jsme si všechny závody náramně užili a budeme na ně s láskou vzpomínat. Ještě jedno vřelé díky organizátorům! 

Po posledním závodě v severní Itálii jsme se těšili na pořádný odpočinek, nicméně nějak se stalo, že jsme se ho tak úplně nedočkali a udržujeme se poměrně časově vytížení. Výsledek je, že jsme dodnes nevydali připravované video z MS. Takže tady slavnostně přísaháme, že vyjde, jen přesně nevíme kdy. 

Off season strávenou pracovně v Americe jsme ukončili na konci listopadu v Andalusii, kde jsme pořádali poslední cyklokemp roku. V zápětí na to jsem, tentokrát pouze já, odletěla na týdenní repre Mallorcu, kde jsem si poprvé užila výživné objemové soustředění bez povinnosti vařit. Na Leden, jsme se rozdělili. Needy odletěl do Ameriky, kde jsme měli nedodělané resty z podzimní návštěvy. Co se tréninku týče, objevoval okolí San Francisca na kole i během. Já jsem přešla především na běh a válce, jelikož jsme naše vidlice poslali na repasi a tak horská kola čekala v koutě až se vrátí. Jakmile se kalendář přehoupl na únor, byl čas sbalit pět švestek a vyrazit zase do Španělska. 

Momentálně jsme v polovině maratonu cyklistických kempů na Pyrenejském poloostrově. Needy tady jakožto průvodce na kole každý den polyká stovky kilometrů, zatím co já každý druhý den připravuju pro celou bandu necelých třiceti lidí vydatnou baštu. Každý první den se pak přidávám ke skupině na švih. Večer usneme raz dva. Tenhle téměř tři měsíce dlouhý kolotoč pro nás skončí těsně po začátku sezony, takže první kolo ČP nestihneme a druhé kolo v Maďarsku stihneme těsně… no, teda když se při asi 2800 km dlouhé cestě nic zásadního nepřihodí.

Sezonu 24 vyhlížíme s lehkým otazníkem, ale těšíme se, až začne. Uvidíme, jak to letošním organizátorům v Polsku, Lotyšsku a Bulharsku vyjde. Krom toho si letos poprvé střihneme i O-Ringen (ten v MTBO podobě) což bude určitě zážitek a doufáme, že tam uvidíme nějaké známé tváře 🙂

Tak posíláme trochu slunce a těšíme se za nedlouho na závodech!

Valerie Kamererová a Vojtěch Ludvík