Tereza Janošíková je již stabilní členkou české repre a na mezinárodních závodech už má několik skvělých zářezů. Její program je opravdu nabitý a využívá veškerých možností, jak se v orienťáku dostat na TOP úroveň. A kolik států už letos Terka navštívila a odkud nám poslala dnešní sloupek? Nejen o tom si můžete přečíst v dnešním lehce šifrovaném sloupku reprezentanta.

Cink, cink… juchů Ježuch je tu! Můj nejlepší (A) byl odzvoněn. Po štědrovečerní večeři si beru poslední pilulku antibiotik a mohu se zase pořádně pustit do tréninku. Na svátky tedy vyrážím na sever do země (B) za tréninkem v pěkném prostředím a s dobrou společností. Na Silvestra běžím svůj vůbec první závod na 10 km – zkušenost zajímavá, čas (C) docela obstojný si myslím, vzhledem k předchozím okolnostem. Rýsuje se tedy s novým začátkem roku i nový start pořádnějšího trénování. Následných pár dnů trávím v této kráse (D) aktivní klouzáním na dvou úzkých prkýnkách. Kilometry se rychle přehoupnou přes trojcifru a při cestě zpět do ČR přidávám ještě dvě kvalitní fáze v tomto městě (E), které nabídlo i třeba kvalitní (F) kousek od hlavního náměstí.

Následovaly tři dny „ohřátí“ (G) a hurá na zimní kurz s mojí (H) do rakouských hor. 6 nabitých dní, ve kterých jsem si z důvodu tréninku ještě trošku přidávala. O intenzivní pestrý režim tedy nebyla nouze… – BBA, 9 – 17 hod (CH) s půl hodinkou na „oběd“, po návratu hodinka běžkování či běhání, véča a tříhodinové přednášky s nočním studováním atd. Nicméně vyplatilo se a jako jedna z mála jsem si odvážela mezinárodní instruktorskou licenci. Noční návrat do rodné země a druhý den na to hurá s českým týmem do Šaštína za pořádnějším běháníčkem. Lesní fáze probouchnuté jedním kvalitním sprintem -> soustředění vyvedené nadmíru.

Dále v třech dnech čtyři zkoušky, přebalení a pápá na 18 dnů do (I). První víkend v rytmu zimní radovánek v horách. Krásná čtyřkombinace běhání, skialpování, splitboardování a běžkování doplněno all in 2 days počasím aneb všechny podoby vystřídány ve dvou dnech. Sny se staly skutečností a na 10 dnů jsem se byla součástí (J) z Lyonu. Pracovní týden trénování převážně po městě, ale na prodloužený víkend vyjetí do oblasti (K), kde jsme se snažili běhat. Musím ale přiznat, že snaha o běhání v místním terénu je opravdu jen snahou, páč dostat se pod průměr (L) je opravdu úspěch. Nicméně les byl vystřídán i kvalitními sprintovými tréninky, tudíž o rychlost nebyla nouze. Dobrá shoda okolností, přítomnost Evičky Juřeníkové, Terezky Šmelíkové ze SVK či dánské reprezentantky Miri a dalších French reprezentantů v kombinací s třífází a X hodin tréninku s mapou = další opravdu kvalitní tréninkový blok.

Poslední dny francouzského pobytu v rytmu tréninků, poznávání nových míst, kultury a příprav na poslední studijní zkoušky probíhaly naštěstí v dobrém rytmu, takže po nedělním večerním návratu (9/2) jsem mohla zase přepnout a do odstartování univerzitního LS vkročit tou správnou nohou. Nejen zkoušky a výběrové řízení na Erasmus na podzim, mne drželo sice v kampusu do pozdních hodin, ale nic, co by se nedalo skloubit s posledními „zimními“ tréninky v Olomouci přes zmizením do „tepla“. Ano včera český tým zmizel za hranice Portugalska, odkud vám už teď první den nadupaného TC máváme a posíláme pozdravy.

Mějte se krásně a palec hore všem, co přišli na všechny písmenka.

PS: Pro případnou korekci správných odpovědí se na mne můžete obrátit.

Terez Janošíková

(úvodní foto: IOF / Malin Fuhr)