Kromě toho, že dnes začal Světový pohár ve Švýcarsku, kde Denisa Kosová se probojovala do TOP6, tak je na programu ve Francii i tzv. Juniorský evropský pohár za účasti českých dorostenců a juniorských reprezentantů. Jednou z nominovaných byla i Tereza Chrástová, dorostenka ze Studence, která nakonec z důvodu dlouho plánované jiné akce o víkendu neodcestovala. Vynahradila to ale O-News.cz – napsala pro nás a vás Sloupek reprezentanta.

Já a sprinty

Dřív jsem sprinty tolik nemusela, protože mi to přišlo jako jedna velká loterie, komu to zrovna dneska vyjde. Kdo bude nejrychlejší, kdo vybere všechny správné volby postupů, kdo nejrychleji tyto volby zrealizuje, kdo to půjde bezchybně? Těch otázek by se dalo vymyslet ještě o mnohem víc, ale o to tady přeci nejde. A stejně nakonec stačí jedno malé zaváhání a na pěkný výsledek ze sprintu můžu zapomenout.

Terka v závodě ve sprintu na letošním MEDu. Foto: Jan Polášek.

V posledních dvou letech se ale můj pohled na sprinty trochu změnil. Letos jsme byly s holkama v naší kategorii hodně vyrovnané, takže bylo velmi obtížné se dostat ve sprintu na stupně vítězů, ale mně se to na posledním sprintu v Českém Dubu povedlo. Čím to bylo? Řekla bych že z jedné části to bylo tím, že to byl mapově docela náročný sprint a trochu se to podobalo LOBům. Pravá, levá a pak už jenom běžet. A z druhé části to bylo běžecky náročné a nejspíš i delší než ostatní sprinty, což mi většinou vyhovuje, když to není úplně nejkratší sprint. I když jsem nezvolila zrovna optimální postupy, nakonec to nějak vyšlo. Například i loňské MČR v Táboře se podobalo LOBům a dopadlo skvěle. Hodně spletitých uliček, volby postupů, to vše patří ke sprintu, ale pokud se podíváte na lobařskou mapu, uvidíte že je to dost podobné. Stále jenom pravá, levá, rovně, nic jiného neřešíte.  Nebo loňský sprint na EYOCu v Bulharsku ve Velikom Tarnovu. Velmi specifický prostor (hrad Carevec) s velkým množstvím uliček, zídek, privátů a taky z toho nakonec byl docela solidní výsledek.

Tereza Chrástová na doběhu MČR na klasické trati minulý víkend. Foto: Antonín Švarc.

Ale les je prostě les a ráda si zaběhnu nějakou pořádnou klasiku. A i když se mi Picánkova bojofka nepovedla podle mých představ a udělala jsem tam několik mapových chyb, jsem se svým výsledkem nakonec relativně spokojená.  Teď se těším na štafety a družstva, jak si to s naším oddílem užijeme. A pak jen doufat, že napadne spousta sněhu a hurá na lyže. 

Tereza Chrástová