Ačkoli pro letošní rok z reprezentačního týmu sestoupila mezi sledované, motivace posunout se dál v ní zůstala. Tereza Čechová zvládla nominační závody a bude součástí českého týmu na Světovém poháru v Norsku.

Zimní příprava ✔
Mapová příprava ✔
Nové boty a kalhoty ✔
Pořádně se den předem nacpat ✔
Pořádně se vyspat přes týden ✔ (víceméně)
Neonemocnět ✔

Tiché šustění a pohyby jiných osob mě pomalu, ale jistě, budí ze zmatených snů.
Pohled na hodinky – ještě je čas. Startuju pozdě.
Převalím se, snažím se zorientovat. Poprvé tento den.
Dneska jsou nominačky. Do startu zbývají necelé čtyři hodiny. Zatím je všechno v pořádku.

Jsem nervózní.
Jsem nervózní už týden.

Tlačím snídani do krku. Nechce se jí. Ještě jeden chleba, budeš za něj ráda! Ještě hrnek čaje, musíš se zavodnit!

Beru věci. Nádech, výdech, zatím všechno dobrý.
Bandaska u auta kontroluje čip, buzolu, boty… nechám se inspirovat.
Zběsile prohrabuju tašku, vyhazuju celý obsah a vybíhám zpátky do pokoje… Prostě jsem dala buzolu a čip do jiného hrníčku.

Nádech. Výdech, zatím všechno dobrý. Hodinová cesta autem, snažím se zklidnit. Být psychologem dlužím si aspoň dva tisíce za tohle sezení.

Cíl byl jasný – uspořádat v hlavě soustavu rovnic o spoustě neznámých. Dnešek je důležitý = musím zaběhnout dobře. Chci zaběhnout dobře = musím jít rychle. Půjdu moc rychle = zaběhnu do chyby. Budu se hlídat = půjdu pomalu. Sečteno podtrženo, výsledek = v klidu a rychle.

Protože, co si budem, loni žádná sláva, předloni covid.

Tráva na shromaždišti vesele čvachtá, lampion sběrky rozpustile vlaje. Startovní číslo 69, co dodat.
Snad jen to, že pořadatele zaujalo natolik, že ho v dámské kategorii použili hned dvakrát.

52 minut do startu. Karanténa. Opouštím shromaždiště (pěšky). Na opačnou stranu, než jsme všichni čekali.

Nádech, výdech. Nádech, výdech. Posledních pár minut. Snažím se být v klidu. Pohled na ostatní… Všichni jsou nervózní.

Dobíhám ke startu. Následuju rituály. A poprvé vidím kopec na mapáč. Dneska to nebude zadarmo. V klidu, vyběhnout to musí všichni. Dneska si to jdu užít. Vlastně se těším. Je to tu.

Nádech. Výdech.

Pip. Pip. Pip. Pip. Píp.

První postup je jednoduchý. Na to zapomeň. Soustřeď se. Zaber, je to jen kopec. Kde jsou ty hustníky? Zvolna rozpoznávám seskupení klacků, které jsou v jiném ročním období čilé houští. Na jedničku na jistotu, a už se nezadržitelně kloužu ke dvojce. Dupu do kopce, makej, vydupat to musí všichni. Soustřeď se. Pohled do foťáku (podmíněný reflex)… Soustřeď se až do konce! Dýchej! Trny? Zaber. Poslední kontrola. Vydrž s odbočkou na poslední chvíli.

Už jen sběrka. Doběh. Makej!

Proč nic nehlásí? Poslední nebudu, ale proč nic nehlásí.
„A Tereza Čechová už neohrozí Vendulu Horčičkovou, která má náskok 2,5 minuty, ale dobíhá na 2. místě!“

Ražení OK! Úleva.

Pohled do foťáku na taťku – podmíněný reflex. Široký úsměv k trenérům. Dneska jsem to zvládla (samozřejmě i chybky by se našly).

A z úst hlavního trenéra slyším:
„Terko, já vím, že máš radost, ale běž se převlíct, je zima!“

Sobotní nominačky ✔
Začínám se soustředit na neděli a další výzvy…

Tereza Čechová