Proč letos nebojuje o tituly na republikových mistrovstvích? Je zraněný, nestíhá tránovat nebo ho orienťák přestává bavit? Kde je Matyáš Štregl? Odpověď najdete v čtivém sloupku reprezentanta.

Ahoj! Dnešní sloupek bych Vám chtěl popsat v pěti částech, jelikož já bych to do jedné nezvládl.

1. Co se děje? Kde jsem?

Jak jste asi někteří viděli, nejsem ve výsledcích odběhlých mistrovství ČR. Čím to je? Jsem zraněnej? Nebo mám tolik školy, že nestíhám trénovat, a proto jsem radši závody vynechal, aby nebyly moje marný výkony vidět? Anebo mě orienťák přestává bavit a už nechci jezdit na závody? Ne, tím to rozhodně není. Korona mi v ničem nezabránila a odjel jsem studovat do Finska do školy v Hankasalmi a běhat orienťák za Jämsän Retki-Veikot (JRV). Jak jsem se k tomu dostal se tu rozepisovat nebudu, jelikož jsem o tom povídal na Kofole.

2. Korona, co to je?

Kdybych měl psát o tom jak mě COVIDová situace ovlivnila, tak tu budeme fakt krátce. Jednu věc bych tu teda našel. Po mém příjezdu sem, jsem absolvoval nějaké tréninky a připravoval se na nástup do školy, ale nakonec finská vláda zpřísnila opatření a musel jsem nastoupit do karantény. Naštěstí jsem o moc nepřišel, jelikož jsem mohl trénovat. Jediná věc, která mě mrzí, že jsem si musel počkat dlouho na závody a přišel jsem o Nuorten Jukola (dorostenecká Jukola). Kdybych neslýchal zprávy z Česka o koronaviru, tak ani nevím, že nějaký virus tady je. Nic se tu neřeší, žádné restrikce a pouze okolo 50 nových případů za den.

3. Jak si tu žiju? Co tu dělám?

Jak probíhá můj běžný den? No je to celkem pohoda oproti Česku. Dvakrát v týdnu začínám v 9:00 a jinak chodím na 10:45. Ve škole se učím ‘‘pouze‘‘ matiku, chemii a angličtinu, ale je to ve finštině, takže je to samo o sobě hodně náročný, ale nějak to zvládám. Taky docházím na finštinu, ale tam jen poslouchám a snažím se jednou za čas chytit nějaký slovo, ale v tom moc úspěšný nejsem. V 11:30 máme každý den oběd přímo tady ve škole, ale rozdíl je v tom, že zde je to absolutně dotované státem a nic si za to platit nemusíme. Většinou po obědě nás čeká ještě pár hodin, ale už se mi taky stalo, že jsem po obědě končil a šel do apartmánu, kde přes týden bydlíme, ten je asi tři minuty chůzí od školy. Tudíž odpoledne máme spoustu času na trénink a věnování se škole. Jelikož já se snažím studovat i českou školu, tak to mám celkem našlapané, ale nějak to zvládám. Po těchto aktivitách většinou chodíme hrát discgolf, ale bohužel už začíná být brzo tma a tak to tolik nestíháme 🙁

4. Točím tady do zbláznění, nebo jak to je s tréninky?

Trénujeme tady skoro každý den v naší orienťácké skupině a tréninky jsou různorodý. V pondělí máme vždycky volno s maximálně nějakým protahováním, relaxací a hodinou suché přípravy, kde rozebíráme postupy z víkendu a zároveň se připravujeme na další závody. V úterý ráno máme vždycky BBA, ale já to upřímně tenhle den vynechávám, protože jsem stále unavený z víkendu. Odpoledne máme klasicky a stejně jako v Česku mapáč. Vždycky jedeme do relativního terénu pro následující závody, ale s přicházejícím podzimem začneme objíždět různé o- ligy (JNC, Kurko cup, …). Ve středu máme ‘‘pouze‘‘ odpoledne dlouhý běh, ale většina si tento den upravuje podle sebe, tudíž tenhle den je každý týden jiný. Ve čtvrtek máme opět ranní BBA, který tentokrát nevynechávám a byl jsem tam pokaždý 😀 Odpoledne už nás čeká jen příprava nohou na víkend v podobě nějakých lehkých interválků. V pátek většinou odjíždíme na závody, protože jezdíme po celým Finsku, ale když náhodou jedeme až v sobotu, tak si zahrajeme futsal se školou. No a o víkendu závody. Takže bych řekl, že tady trénuju tak akorát.

5. Nezastavitelnej kolotoč závodů

Stejně jako v Česku se tady pomalu každý víkend běží mistrovství. Zatím jsem absolvoval 7 závodů včetně kvalifikací a všechno to byly mistrovství. Začalo to posledním víkendem v srpnu, kdy mě zde čekal úplně první závod, a to mistrovství na middlu. Jelikož se zde startovka do kvalifikace dělá podle rankingu, tak jsem startoval úplně první. Také mě trochu překvapilo, že víte, jaký jdete rozběh a do finále A postupuje celkem 50 závodníků. Samotnou kvalifikaci jsem rozběhl, jak jsem si snad ani ve snu nezdálo. Ve 2/3 závodu se pohybuju na 5. místě, ale pak nechám dvakrát po dvou minutách a propadám se pořadím. Naštěstí jsem se probojoval do finále A a mohl si užít nádherný závod. Finále jsem zaběhl o poznání lépe, závod bez větších chyb a celkové 19. místo v prvním závodě beru všema deseti a jsem s ním naprosto spokojen. Terénu dávám 8/10. Po dvou týdnech přichází mistrovství na longu. Kvalifikace se nese bohužel ve stejném duchu jako na middlu, dobře rozběhlé, ale chyby mě srazily dolů, naštěstí opět finále A a hlavní závod je až další den. Finále byl asi zatím můj největší orienťácký zážitek. 80 minut ve finských lesích absolutně bez cest. Čistá nádhera, která mi i přes chyby vynesla 16. místo a vylepšení maxima. Tentokrát bych terénu dal úctyhodných 9/10. Další týden na nás čeká sprint a štafety. Na sprint jsem se hodně těšil a dost jsem se na něj připravoval, ale ve čtvrtek před závody jsem uklouzl a natáhl si stehno. Dost to bolelo a já nevěděl, jestli budu schopný nastoupit. I přes trochu bolesti jsem se rozhodl, že si závod zaběhnu. Zástavba je úplně jiná než v Česku, ale díky tréninkům jsem na ni byl dobře připravený. Závod jsem odběhl bez chyby a když jsem dobíhal do cíle, tak mě hlásili se skvělým časem na první místo. Ale startoval jsem na začátku, takže jsem čekal, že kluci půjdou přede mě. Nakonec dobíhá jeden z favoritů ve stejném čase jako já a stále s napětím čekám a vyhlížím kluky na sběrce. Celé JRV se mnou napjatě čeká na Aarniho Ronkainena (týmového parťáka a předposledního startujícího). Těsně před ním dobíhá celkový vítěz a já tak čekám, jestli mi to na medaili dá nebo budu brambora. Když Aarni dobíhá, tak se řadí až za mě a s ním i poslední startující. Něco neuvěřitelného medaile z třetího mistrovství? Totální satisfakce a ještě že jsem do závodu nastoupil. Další den máme štafety. Běžel jsem rozběh a potvrdil jsem víkendovou formu. Ztráta minuty na prvního a přiběhnutí v balíku i přes pár chybek, byl základ pro dobrý výsledek. Nakonec jsme skončili 7. ve velmi nabitém závodě což pro nás pro všechny byl úspěch. Terén byl pěkný, ale nebyl využit na maximum a nebylo to nejtěžší. Teď o víkendu nás čeká nočák a poté už jen ultralong. Bude to ještě náročný podzim.

Abych to nějak shrnul do pár slov, tak se tu mám super. Kolektiv na škole i v klubu je skvělý. Terény jsou nádherný, prostě to všechno klape tak jak má. A když budete mít možnost takhle vyjet, tak to rozhodně udělejte, dá vám to všem něco a ty zážitky jsou nezapomenutelný.

Matyáš Štregl