Dnešní Sloupek reprezentanta napsal sledovaný člen juniorské reprezentace Martin Gajda, který běhá za OK Kamenice a jeho starší bratr Honza je stabilním členem juniorské reprezentace. Ve sloupku popisuje, jak se dá připravit na sezónu i v omezených podmínkách po zraněních. Příjemné čtení!

Kdyby mi před dvěma lety někdo řekl, že půjdu v „každozimních“ zraněních ve stopách svého bratra, asi bych se dost smál. Nicméně rok se s rokem sešel a s příchodem druhého lockdownu přišlo i mé druhé větší zranění. Takové období nemusí být pro každého úplně jednoduché. Zatímco vám protékají týdny a cykly tréninku mezi prsty, vaši kamarádi a soupeři jistě pilně trénují a jejich kondice směřuje úplně opačným směrem. Navíc cesta k top formě může být ze zkrácené přípravy velmi obtížná. Proto bych se s vámi v dnešním sloupku rád podělil o pár mých tipů, které by mi měly pomoct (alespoň doufám) se co nejrychleji vrátit zpět k závodění o přední příčky:

1. Absolvoval jsem několik terapií u fyzioterapeutky, která mi pomohla urychlit rekonvalescenci a poradila, jak předejít stejnému zranění v budoucnu (srovnání různých dysbalancí apod.). Právě cvikům od ní jsem se snažil alespoň jednou denně věnovat.
2. Čas, který bych normálně věnoval tréninku jsem se snažil využít posilováním. Sice pouze středu a horní části těla, ale i tyto partie jsou důležité především při běhu v terénu. Navíc je to alespoň nějaká srdeční zátěž…
3. Orientační běh je krásný v tom, že nezáleží pouze na fyzické připravenosti, ale i na připravenosti mapové. Proto jsem se v uplynulých měsících věnoval i mapové přípravě, ať už procházení starých GPS záznamů na webu reprezentace nebo vymýšlení vlastních postupů na lesních i sprintových mapách.
4. V minulosti jsem často onemocněl uprostřed sezóny a nemohl se kvůli tomu zúčastnit některých závodů. Proto jsem nedávno začal s pravidelnými ledovými sprchami či s otužováním někde v přírodě, abych svoji imunitu trochu utužil a moje absence na závodech se neopakovala.
5. V neposlední řadě bych rád podotknul, jak je důležité každé zranění řádně doléčit. Tohle mi dělá obrovský problém, protože pro mě jako orienťáka tělem i duší je trénování nedílnou součástí života a vždy se nemůžu dočkat až zase budu moct sportovat.

Ačkoliv to ještě před pár týdny/měsíci se závody nevypadalo vůbec dobře, nyní, co se týče zbytku sezóny, jsem poměrně optimistický. Tak snad jsem si teď svoje bolístky alespoň na chvíli odbyl a můžu se vrátit zpět k tréninku celý odpočatý a natěšený.

Doufám, že jsem vás svým pokusem vypotit pár smysluplných řádků úplně neuspal, a na všechny se na vás na závodech (s některými už tento víkend) moc těším!

Martin Gajda