Sloupek reprezentanta: Markéta Mulíčková

od | 10. 6. 2022 | Orientační běh, Sloupek reprezentanta

Dnešní sloupek reprezentanta vytvořila závodnice Tesly Brno Markéta Mulíčková. Tato členka juniorské reprezentace je jedním z největších talentů českého OB, nedávno se zúčastnila i světového poháru ve Švédsku s dospělou reprezentací. Ve svém sloupku popisuje nejen tuto akci, ale i jiné akce, které absolvovala v nedávném období. Příjemné čtení!

Naše domácí jarní sezóna je zase u konce! Člověk za těch několik víkendů ani nestačil na shromaždišti všechny pořádně pozdravit a probrat všechny drby a áčka jsou fuč. Naštěstí nás do začátku podzimní sezóny čeká spousta společných akcí, takže stýskat se mi po mých nejmilejších o-kamarádech snad nebude. Třeba zrovna teď během toho, co čtete tento sloupek, bojujeme s juniory a staršími dorostenci o nominace na JWOC… Tak uvidíme, jak to dopadne a kdo v červenci vyrazí nachytat trochu toho bronzu (zlata a stříbra samozřejmě taky!) do Portugalska.

Juniorské mistrovství světa je však ještě před námi a já vím, že by možná aspoň někoho z vás (podle otázek na závodech možná i víc z vás) zajímalo, jaký byl můj první svěťák ve Švédsku. Takže! Ve zkratce — bylo to fajn, dobře jsem se najedla.

Markéta Mulíčková s dalšími reprezentanty při SP ve Švédském Borås při KO sprintu (Foto: Archiv MM)

Účast na světovém poháru v Borås pro mě byla rozhodně nová zkušenost a zážitek. Ač jsem na individuálním sprintu nepodala za mě úplně nejpovedenější výkon a celkově mě trať spíš nebavila a moc mi nesedla (a co rozhodně nesedlo ani mému popisníku, byla délka popisů, které jsem v koridoru horko těžko potřebovala zmenšit asi na čtvrtinu), nijak jsem si nezoufala. To ostatně nemám ani příliš ve zvyku. Za to kvalifikace knock-out sprintu mě bavila moc! Škoda jen pokračování mého zdánlivě nekonečného disk-o příběhu (teď jsem to ještě vyšperkovala tím, že jsem se šla v cíli za překonání privátu napráskat sama!). No nic…zbýval poslední den a nás čekaly štafety. Večer před jsem se dozvěděla, že běžím první úsek. Kdo mě zná, tak ví a větří problém. Já první úseky prostě neběhám! Jakože vůbec. První úsek v lese jsem běžela naposled na Venle 2019 a předtím leda někdy ve dvanáctkách. Co se sprintovek týče, nikdy by mě ani na vteřinu nenapadlo se do tohoto obřího fightu, kde lítají rany ze všech stran, přezdívaného hromaďák pouštět. Nedalo se nic dělat, prvotní nervozitu z něčeho novýho vystřídalo nadšení, že si to konečně vyzkouším, a na závod jsem už nastupovala fakt natěšená. S mou velmi mladou C štafetou jsme měli samozřejmej cíl — porazit béčko i áčko, tak jsem se toho snažila chopit, co nejlépe to šlo. Nakonec jsem přežila, vyvázla jsem jen s pár ranama do hrudi od Hanničky Lundberg a odjížděla jsem domů s dobrým pocitem aspoň ze sprintovek (‘aspoň’ co se závodů týče — losos, granola, minigolf a vtípky z křížovek byly samozřejmě hooodně v pohodě).

Přímo po příletu ze svěťáku mě v noci z neděle na pondělí čekalo pár hodin na přeprání a přebalení věcí a ráno jsem zamířila rovnou na školní výlet, na pět dní na vodu. Po této velmi pilné a svědomité mapové i běžecké přípravě jsem rovnou přejela na MČR na krátké. Upřímně, krátká trať je moje nejneoblíbenější disciplína a v kvalifikaci to podle toho také vypadalo. Naštěstí finále za mě už bylo značně povedenější. (Že by pomohl téměř neomezený přísun kuřete na paprice s knedlíkama k večeři od pana majitele penzionu nebo takové přejezení k snídani, že jsem ani odejít z jídelny nemohla? Něco na tom bude.)

Markéta Mulíčková na školním výletě na vodě (Foto: Archiv MM)

Teď jsou tu nominačky a co nevidět prázdniny! (Ne, ještě nemám odmaturováno. Ano, čeká mě to až za rok. Jo, jsem prosincová nula trojka.) Na podzimní sezónu se hrozně těším. Miluju klasiky, miluju štafety a zbožňuju družstva! Navíc poprvý pořádný dospělácký a navíc poprvý s Teslou! Když je řeč o Tesle, musím dodat, že jsem ve svým novým oddíle neskutečně spokojená. Každej trénink, soustředění i závody si hrozně užívám. Cítím v tomto oddíle ohromnou podporu a přijdu si fakt jako mezi svýma. Prostě zvládnu přehlídnout i fakt, že mi dres končí až pod kolenama a že v zimě musím běhat nočáky (a to už je fakt oběť za mě).

Víc zajímavýho ani nezajímavýho už vám teď asi nepovím. Tak třeba pokecáme na nějakých letních vícedenních, těšim se! Čus.

Markéta Mulíčková

0 komentářů

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Dnes je 26. 9. 2022
a svátek má Andrea.