První vítězství na MČR, přímá nominace na Mistrovství Evropy a tam zatím nejlepší výsledek – 6. místo ve sprintu, tedy velká bedna. Kateřina Nováková zažívá zatím nejlepší MTBO sezónu a o svém flow píše ve sloupku reprezentanta.
Znáte ten pocit, kdy vám všechno sedne, prokouknete mapu, daří se vám vidět odbočky, odhalíte postupy a jako bonus se vám jede fakt dobře? Neděje se mi to zrovna často, ale takhle parádně se mi to letos sešlo na MČR ve sprintu v Kutné Hoře. Byl to jeden z nominačních závodů na Mistrovství Evropy a já ho vyhrála. Nikdy se mi nepodařilo nominovat se přímo (jede-li Martinka Tichovská nebo Verča Kubínová, většinou není šance) a taky jsem nikdy předtím nevyhrála individuální závod MČR. Překvapení to bylo nejen pro mě a radost byla obrovská.
Na většině závodů u nás se smí mimo cesty přebíhat s kolem v ruce. Pro ztížení závodu to bylo ale na MČR zakázané a člověk si tak musel opravdu hodně hlídat a načítat všechny cestičky a spojky. Byl to dobrý tah od pořadatelů, protože terén se stal rázem mnohem zajímavějším a těžším, a protože byl rychlý, nebyl moc prostor na chyby. Za ty roky jsem se naučila, že je potřeba do sprintu nevlítnout, ale trochu si přibrzdit a osahat si terén. Na první kontrolu jsem tak jela na jistotu velmi opatrně, abych nepřehlédla malou odbočku. Ale pak už jsem na nic nečekala a pelášila levá, pravá.
Stavitel nám trochu zkomplikoval závod tím, že byla výměna mapy. Měli jsme na konci první mapy spoustu krátkých mapových postupů a já nenašla čas na dřívější otočku. Nakonec jsem tak musela zastavit na poslední kontrole, kde jsem rychle mapu otáčela. Několik následujících kontrol bylo z kopce, a tak namapování bylo extrémně složité. Chyba na sebe nenechala dlouho čekat. Na K21 jsem ještě zvládla namapovat správný odjezd, abych nemusela přelézat kládu, dohledávku jsem ale neměla prozkoumanou, z kopce se do mapy dívat vůbec nedá. Stála jsem na křižovatce, přímo před kamerou, a byla zmatená. Nakonec jsem odbočila správně, ale v pozdějším televizním záznamu na ČT Sport jsem viděla, že jsem nebyla zdaleka jediná a zmateno zde bylo opravdu hodně závodníků. Svědčí o tom i fakt, že i tak mám zde druhý nejrychlejší mezičas.
V cíli jsem pak tušila dobrý snad i medailový výsledek, ale první místo mě rozhodně zaskočilo. Pozdější analýza mezičasů ukázala, že jsem nepřetržitě vedla od K2. Tomu říkám skvělá práce! Teď už to jen někde zopakovat na světové akci.
Příležitost byla o pár týdnů později na Mistrovství Evropy v litevské Ignalině. Jako první závod se jel sprint částečně ve městě, ale z větší části v lese. Snažila jsem se moc nepřemýšlet nad svým nedávným sprintovým úspěchem, a hlavně zajet čistý plynulý závod. Stavitel nás v první části poslal do změti cestiček místního lesa. Velkým rozdílem oproti Česku byla možnost jezdit i mimo cesty, a tak důkladné načítání odboček nebylo tak moc třeba. I tak se hodilo a dalo se snadno ztratit na pěkných pár desítek vteřin. Začátek jsem si hodně hlídala. Tak moc, až jsem měla pocit, že už to přeháním a jedu opravdu pomalu. Hlídala jsem si pěkně odbočky a jela čistě. Dařilo se mi zase pěkně chápat mapu a vidět postupy. Jakmile mapa začala být jednodušší, přidala jsem. První mapa za mnou. Opět jsem nezvládla vyměnit mapu dřív, protože předposlední kontrola byla průjezdní a předtím se jelo po lávce, kde jsem nechtěla riskovat. Tak jsem zvolila taktiku dojet co nejrychleji na poslední kontrolu, zastavit a rychle otočit.
Druhá mapa už byla trochu o ničem. Pět kontrol daleko od sebe ve stejném prostoru, takže člověk věděl, kam jet. Zde už to bylo jen o tom valit co nejrychleji. Dojela jsem do cíle ve slušném čase a vedla jsem. Nicméně za mnou startovalo ještě asi 15 nejlepších žen, takže to neznamenalo mnoho. Jenže jak dojížděly na mezičasy a do cíle, já se pořád držela vepředu, hodně vepředu. Nakonec jsem sice opustila stupně vítězů, ale zůstala jsem na 6. místě, tedy velká bedna! Nejlépe jsem zajela závod na Mistrovství světa v Dánsku před 3 lety, kde jsem byla 10., ale individuální bednu jsem ještě nikdy nezískala a teď jsem měla možnost při vyhlášení na Mistrovství Evropy stát po boku nejrychlejších žen. Pro mě úžasný úspěch a obrovská radost. Další neuvěřitelné zjištění přinesla pozávodní analýza mezičasů, kde jsem zjistila, že jsem od K8 několik kontrol vedla a do K19 se pohybovala na medailové pozici. Další dobrá práce!
Co přinese zbytek zatím mé nejlepší sezóny v životě uvidíme za necelé dva měsíce na Mistrovství světa ve Švédsku, kam jsem se díky tomuto úspěchu přímo nominovala 🙂
Kateřina Nováková
Krásně a zajímavě napsané, gratuluji!