Dva WRE závody v rámci Park World Tour, dvě vítězství a spousta zážitků. Z Číny v dnešním sloupku reprezentanta zdraví Jana Peterová.
Ahoj všem čtenářům pátečních sloupků z Čínské lidové republiky 中华人民共和国. Že mám napsat sloupek vím už pár dní, ale momentálně jsem začarována nějakou kletbou a všechno dělám na poslední chvíli a všude chodím pozdě. Ale teda velký podíl na tom podle mě má můj současný hotelový spolubydlící mistr pan Jonáš Hubáček. Je pátek 14:14 hodin, v ČR je ale teprve 7 ráno, takže pohoda.
Vezmeme to hopem, protože zrovna jsme doobědvali v místní restauraci (kulatý točící se stůl se sdíleným jídlem) a jedeme někam na čajovou plantáž. Doufám teda, plány se tady docela mění a Česko-Čínská jazyková bariéra občas taky dělá svoje. Ale starají se tu o nás fakt parádně! Když nejsou závody, máme společnou snídani (8:30, pohoda že), volné dopoledne na odběhání svých tréninků, pak společný oběd a rovnou za kultůrou. Koukání po městě, nakupování NorthSouthface mikin nebo Airpod Synlogic sluchátek, návštěva místních školáků, jezera, čajové plantáže,… A večer zase společná večeře a odpočinek na hotýlku. Všechno placené, hotely moc pěkné, závody zatím parádní, prize money luxusní.
Když se vrátím na úplný začátek, tak někdy začátkem prosince jsem zaregistrovala, že letošní Park World Tour závody jsou po pár covidových letech v Číně opět na programu. Termín se nakonec ustálil na období Silvestra a prvního lednového týdne, což při mém studiu byl ten nejlepší možný termín. Teda nejdřív jsem si myslela, že se to nedá, protože už se budou pomalu blížit nějaké zápočty a zkoušky a kdesi cosi, ale naštěstí mě Jonáš těsně před Vánoci zvládl totálně nahajpovat, organizátor Kačor (Jaroslav Kačmarčík, pozn. red.) a maminka taky podpořili, ve škole se to nějak zařídilo, no a jsem tady. Naše zkouškové je totiž až v druhé půlce ledna, což je jinak úplně na nic, ale teď se hodilo.
Tak a teď ještě něco k závodům. Zatím byly dva, oba WRE, oba moc hezké, konkurence hlavně v holkách minimální, všichni jsou asi u cukroví, v práci nebo na zkoušce. Chápu, beru, oslavuju, protože pro mě to timpádem vyšlo jako sportovně-poznávací plně hrazený zájezd/zálet do Číny. Prize money již teď pokryly letenku a už se něco sype i do kasičky. A dva závody ještě teprve budou.
K samotné Číně asi tolik – bizárky, kamery na každém kroku, vízová kontrola na letišti mocmocmoc, umělé focení s umělými úsměvy a výkřiky “I love Zhoushan” (město), gigantický Opening ceremony s tisícem fanoušků nadšeně mávajících čínskými vlaječkami nebo třeba absence wellnessek a kafíček. Na druhou stranu všude čisto, upraveno, lidi jsou fakt milí, semtam už někdo i trochu umí anglicky, mají dobré jídlo a stolování je estetické a skoro až společenskou událostí, a asi díky tomu trilionu kamer všude kolem se tu člověk cítí bezpečně.
Díky moc za tuhle příležitost, navíc sdílet ji s několika orienťáky od Argentiny až po Honkong je fakt pěkné. Zážitky jsou, ještě i přibudou, a vrátit se za pár dní do školy bude nemilé. A taky veliké díky Kačorovi za to, kolik tomu obětuje a jak to zvládá organizovat. Díky!
Janča Peterová
0 komentářů