Druhý říjnový sloupek si pro vás připravila členka OOB TJ Turnov a juniorská reprezentantka Jana Pekařová. V letošní zkrácené podzimní sezoně posbírala bronzovou medaili na klasice a zlatou týmovou ve sprintovkách!

Nevím zda Vás tentokrát Sloupek reprezentanta zaujme, jelikož se nebude točit okolo tréninku ovlivněného koronavirem, rozboru závodů ani zážitků z TRAIL TOUR. V dnešním sloupku bych Vám chtěla ve zkratce ukázat, že i když se nevěnujete orientačnímu běhu od malička, tak to nic neznamená, neboť se dá začít v každém věku.

Když jsem byla malá, tak mě rodiče přihlásili do turnovského florbalového oddílu, jelikož se florbalu věnovala prakticky celá naše rodina. A tak jsem získala lásku ke sportu. Florbal mě moc bavil, jelikož jsme měly dobrý dívčí kolektiv. Na podzim roku 2014 se jako každý rok konal Den otevřených dveří TJ Turnov. Chtěla jsem vyzkoušet něco nového, a tak jsem si ze srandy po škole v džínách zaběhla v parku poprvé orientační běh. Celkem mě tento sport nadchnul, a tak jsem se přihlásila do kroužku OB. Brala jsem to tenkrát spíš jen jako takový doplněk, a proto jsem se prakticky vůbec nezúčastňovala závodů (pamatuji si, že jsem i na některé závody nejela, protože se mi moc nechtělo a ani jsem neuměla prakticky z mapové teorie vůbec nic).

Obrat nastal o rok později v létě 2015, kdy jsem na konci prázdnin nějakým záhadným způsobem vyhrála kategorii D14B na CVČ a získala tím licenci B (v té době jsem vůbec nechápala co pro mě zisk této licence znamená, protože jsem neznala prakticky žádná pravidla). V roce 2016 jsem proto už mohla bojovat v žebříčku B, a tak jsem začala více studovat mapu a už jsem ji konečně trochu víc chápala. V tomto roce nastal opět zázrak a já získala licenci A.

V roce 2017 jsem se začala věnovat i atletice, abych získala dobrou běžeckou kondici, protože z florbalového tréninku jsem byla zvyklá spíš na krátké a intenzivní sprinty. Rok mi začal velice dobře- dostala jsem se na první MČR v atletice a také jsem se dostala na CEYOC. Bohužel přišly zdravotní problémy, a tak jsem musela prakticky celou sezónu vypustit.

Příští rok jsem se opět navrátila na závodní scénu a mohla začít opět intenzivně trénovat. Ze začátku to bylo velmi těžké, jelikož výpadek byl znát (především mapový), a tak se to podepsalo i na výsledcích. Protože mi moc orienťák nešel, začala jsem sjíždět atletické závody. Díky tomu jsem si posunula mnoho rekordů, ale na druhou stranu jsem se moc neposunula v OB dopředu.

Rok 2019 byl pro mě průlomový v mnoha ohledech. V OB jsem se dostala na MED a JEC a to mě hodně nabudilo do dalšího roku. Bohužel jsem se musela vzdát mého oblíbeného florbalu, protože už jsem nadále nestíhala čtyři sporty najednou- zůstala jsem tedy už jen u orientačního běhu, atletiky a canicrossu. Snažila jsem se více zaměřit na mapu a třešničkou na dortu byl vstup do juniorské reprezentace.

Tímto sloupkem bych chtěla povzbudit všechny, kdo to mají podobně jako já a nebyli od malička vychováváni k orientačnímu běhu. Cesta sice není jednoduchá, protože všechno se musíte učit od základů, ale ti kteří vytrvají, tak se jim určitě postupně začne více dařit a nakonec doženou počáteční ztrátu. Já sama osobně musím říci, že mám stále co dohánět, a tím pádem mohu objevovat stále nové a nové věci, které se týkají orientačního běhu.

Jana Pekařová