Na sloupek reprezentanta v MTBO Honzy Haška jste si museli tento týden počkat o den déle, ale to čekání bude stát za to – dnešní sloupek vám snad přinese RADOST!
Výsledky? Očekávání? Vítězství? Medaile?
Zkusme se zamyslet, je toto opravdu to, proč sport děláme? Jde nám vážně o to, jak v závodě dopadneme? Jaké čísílko svítí před naším jménem na výsledkové listině? Na jak vysoký stupínek si po závodě stoupneme? Nebo kolik lidí nám po závodě přijde pogratulovat?
Ano, toto jsou rozhodně věci, které člověka po závodě mohou potěšit, ale je to ten důvod proč? Proč sportujeme?
Dle mého názoru je zatím mnohem víc, dalo by se říct banálních věcí. Jedna z nich, a ta pro mě úplně nejdůležitější, je bezpochyby radost.
Radost
Může to znít jednoduše, ale jsem si jistý, že se ve sportovní komunitě objevuje čím dál tím více lidí, u kterých radost ze sportu vyprchává.
Zamysleme se nad tím, jakou radost máme, když se jdeme proběhnout, projet na kole, na lyžích, lézt po skalách, zahrát discgolf anebo cokoli dalšího. Jakýkoli čas, který věnujeme něčemu co nás baví, je to nejlepší, co v ten moment můžete udělat, protože to chceme a dělá vás to šťastnými.
Výsledky? Očekávání? Vítězství? Medaile?
Jak jsem se snažil v první části mého “sloupku wanna be psychologa” naznačit, tak tyto věci nejsou tím hlavním, co by nám měl sport dávat. Dokáží nás sice krátkodobě potěšit, ale život nám to nezmění a větší význam to nemá. V nejbližší době se asi těžko staneme olympijskými vítězi, abychom se stali celebritami a jedno vítězství nám tak obrátilo život vzhůru nohama. I když i u toho si myslím, že ta radost časem vyprchá. (když pomineme Nagano)
Zatímco zážitky, zkušenosti, přátelé a radost, tohle jsou věci, které se nás budou držet po zbytek života.
Takže moje zpráva k vám, co jste to přelouskali až sem, je jednoduchá. Užívejte život a bavte se sportem!
Zdar u piva,
Honza Hašek
Výborný článek, děkujeme panu Haškovi za přínos orientačním sportům. Děkujeme, posíláme klíčenku.