Morální dilemata každého závodu. Selský rozum vs. pravidla. Nemusíte mít licenci rozhodčího, abyste věděli, že v závodech můžete proti výsledkům podat protest. Tento protest předáte k rukám hlavního rozhodčího, který svolá jury závodu a ta tento protest posléze řeší. Náš seriál chce čtenáře seznámit s případy, které kdy jury řešila. Jak byste vy řešili danou situaci? Jak dobře znáte pravidla OB? Ať už jste rozhodčím OB a řešení podobné situace může spadnout na Vás, nebo jste v této oblasti laik, račte se spolu s námi stát na chvilku čtvrtým členem jury a snad se i něco přiučit. V našem metodickém seriálu Vám předkládáme různé případy, které kdy řešila česká či mezinárodní jury, Vy si budete moci vyzkoušet, jak byste je řešili vy a jak dobře znáte pravidla českého OB a posléze Vás seznámíme se “správným” či výsledným řešením. Dnes vytáhneme případ starý již několik let, ale na některých sprintech stále aktuální, podíváme se na protest proti neregulérním podmínkám díky stavu vegetace.
Podrost, vysoká tráva, kde se tvoří pěšinky. To vše může také přispět k neregulérnosti závodu, zejména na sprintu. (Foto: Anna Auermüllerová)
Případ sedmý: Příště s kosou!
Závodník podal protest na neregulérnost závodu Českého poháru ve sprintu s tím, že závodníci v prvních přibližně 30 minutách startovního pole měli výrazně ztížené podmínky pro běh. V terénu byla vysoká tráva 50 – 70 cm. Louky vykreslené sytou žlutou (značka 401 dle ISSOM) neodpovídaly aktuálně platnému mapovému klíči pro sprint, který říká, že se jedná o plochu s velmi dobrou průběžností. Tento problém se objevil zejména v úvodu trati a brzy startující závodníci tak byli výrazně znevýhodněni. Právě proti této skutečnosti byl podán protest. Navíc hlavní kategorie D21E startovala od času 0:00, naproti tomu třeba kat. H21B na stejné trati startovala později.
Kvízová otázka
Nahrávání ...NÁSLEDUJÍCÍ ČÁST ČLÁNKU NABÍZÍ ROZUZLENÍ ZÁPLETKY. NEJPRVE SI ZODPOVĚZTE OTÁZKU, POTÉ SI PŘEČTĚTE POKRAČOVÁNÍ.
Denisa Kosová bojuje s vysokou trávou při sprintu ME 2016. Oproti našemu případu má ale stále skvělé podmínky pro běh. (Foto: Iveta Malá)
Co na to pravidla?
Pravidla nám v tomto případě tolik jasně nepomohou. Nicméně se tam píše, že celková koncepce tratí musí vylučovat roli náhody, a že mapa musí být vyhotovena podle platného mapového klíče pro danou disciplínu OB, pro sprint tedy v mapovém klíči ISSOM. Mapový klíč nám říká, že značka 401 „Otevřený prostor“ je pole, louka či pastvina bez stromů a s velmi dobrou průběžností. Pravidla nám říkají, že hlavní rozhodčí závodu je zodpovědný za kontrolu souladu mapy s mapovým klíčem, a také že změny, které se v terénu objevily od doby vydání mapy a které mohou mít vliv na regulérnost závodu, musí být v mapě dotištěny (dokresleny) nebo musí být mapa s vyznačením těchto změn vyvěšena na startu.
Můžeme se také podívat na samotnou definici sprintu v soutěžním řádu, kde je psáno, že terén musí umožňovat velmi vysokou rychlost. Umožňuje ji půl metrová tráva? Je to ještě velmi dobrá průběžnost?
Právě to jsou otázky, kterým musela čelit jury při řešení tohoto případu.
Jak rozhodla jury
Tento případ vychází ze skutečného protestu podaného při ČP ve sprintu. Jury zde konstatovala, že podmínky na závodě odpovídaly situaci na jiných závodech podobného charakteru. Jury doporučuje pořadatelům brát při tvorbě startovních listin v úvahu stav vegetace. Použití značky pro louku nemohlo mít vliv na výsledky. Protest se zamítl, výsledky zůstaly zachovány.
Názory odborníků
Jan Netuka, R1: Protože vím, o jaký závod šlo, a že to bylo před devíti lety, nedokážu se ve svém komentáři oprostit od souvislostí té doby: I když už se běhaly závody ČP a ŽA ve sprintu tehdy šestou sezonu, byl z dnešního pohledu sprint stále tak trochu v plenkách. Hledal svoji podobu, pořadatelé se učili a něco se řešilo skoro na každém závodě (ten rok se rušil podzimní závod ČP a ŽA pro ještě závažnější chyby). Myslím, že bych tehdy rozhodoval stejně jako jury, ale dnes by stejné pochybení bylo bráno jako mnohem větší a spíš by mne vedlo ke zrušení výsledků. Poučení z diskutovaného závodu je ale stále platné: Obecně sice “přírodní prostředí” může být pěkným zpestřením oficiálního sprintu převážně vedeného zástavbou, ale že to nesmí být “moc přírodní prostředí”, které neumožňuje rychlý běh a případně se může měnit jeho průběžnost během závodu. Takže takové ty křovím zarůstající ladem ležící pozemky v sousedství urbanizovaných prostor bývají možná dobré na zimní ligu, ale velmi těžko využitelné na regulérní sprint (ten tak zavést nanejvýš do udržovaného parku nebo nezarostlého lesíku).
Petr Karvánek, R1: Pravidla pro tento případ ani jiná než poněkud vágní být nemohou. OB není halový sport a na výsledný výkon závodníka má vliv spousta věcí – od nalosování startovky, přes měnící se povětrnostní podmínky, po zrovna překážejícími chodci ucpaný průchod mezi domy při sprintu. Zrovna v tomto případě je fakt, že pořadatel mohl protestu předejít. Ovšem kdo už má něco odpořádáno, ví, že vždycky se najde NĚCO neočekávaného, co pořadatele vypeče. Když to zůstane závodníkům skryto a závod to neovlivní, tak jen dobře… Rozhodnutí Jury je tedy podle mého názoru v pořádku, zde by všechna nestandardní řešení mohla zakládat nebezpečné precedensy do budoucna. To že rozhodnutí Jury doprovázelo doporučení pro pořadatele je poněkud úsměvné, nevím, jak by se při tvorbě startovního listiny mohl brát v úvahu stav vegetace (snad jen, že by se na začátek nalosovali závodníci Sekáč a Kosič).
Jan Fátor, R1: Zkombinoval bych možnosti b) a c). Protest bych uznal jako oprávněný, nicméně výsledky kategorie bych nechal tak, jak jsou. Důvodů, proč uznat protest, mám několik:
- aby závodník dostal zpět vklad za protest
- aby pořadatel měl motivaci postiženým závodnicím dát slevu na zaplaceném startovném, budou-li ji chtít
- aby bylo zřejmé, že došlo k pochybení pořadatele a nadřízené orgány (soutěžní komise) z toho pro další pořadatelství tohoto klubu vyvodily příslušné důsledky
- startovní pořadí se losuje, takže “Černý Petr” mohl padnout na kohokoliv
- vysoká tráva by neměla na maximálně pár stech metrech u elitních závodnic způsobit nestáhnutelnou ztrátu, i když chápu, že se přes ni muselo běžet špatně a určitě ovlivnila průběh závodu. Určitě bych jako člen jury tu džungli chtěl vidět a proběhnout na vlastní nohy, pokud ovšem ještě po stádu orienťáků nějaká vysoká tráva zůstala.
Martin Janata, R1: Dle mého názoru bylo řešení JURY – zamítnutí protestu – správné. Podobný problém, tedy znevýhodnění dříve startujících závodníků, je při lesních intervalových závodech celkem časté – během závodu se “prošlapává” tráva a jiný podrost, později startující závodníci mají již ke kontrolám vyběhané cestičky. Z tohoto důvodu je startovní pořadí v kategoriích žebříčku A losováno před sezonou pro všechny závody, aby se během roku tato nevýhoda přesouvala pravidelně mezi jednotlivými závodníky. Úplně nechápu doporučení JURY brát stav vegetace při tvorbě startovní listiny, určitě je nicméně vhodné při pořádání sprintového závodu v prostoru, kde se vysoká tráva během roku může vyskytovat, zajistit před závodem její posekání.
Roman Zbranek, R1: Být při tomto závodě v kůži člena JURY by asi nikdo nechtěl. V zásadě se nabízí pouze dvě varianty. Protest zamítnout a tvářit se, že se nic nestalo. Což je ale pro pořadatele “povolení”, že jim takové věci budou dál procházet. Druhá varianta – protest uznat – a celý závod zrušit by asi byla z hlediska férovosti výsledků (pro ranking, žebříčky) nejlepší, ale zrušit celostátní závod – to chce hodně odvahy. Co navíc, kdyby u toho byla televize v přímém přenosu a rozdávaly se mistrovské medaile? Jako člen JURY bych se šel do daného prostoru podívat, abych měl představu, nakolik mohla vysoká vegetace ovlivnit závod. To by byl jeden z klíčových faktorů, který by mi pomohl v rozhodování, jak se zachovat.
Dominika Pachnerová, R1: Protest bych potvrdila. Jedná se o jasné pochybení pořadatele, zrušila bych výsledky kategorie. Na rozdíl od rozhodnutí jury v tomto konkrétním případě se domnívám, že vysoká tráva zejména při sprintu znamená jasné znevýhodnění. Závodník se řídí mapou a terén čte podle ní a podle toho si i vybírá optimální postup. V tomto případě se navíc průběžnost louky měnila v průběhu závodu. Obecně by se měli stavitelé a rozhodčí takovým situacím pokusit vyhnout. A pokud už takovou zarostlou louku mám, tak by na ni měli předem upozornit (mapa se změnami na startu). Případně se již v minulosti použily i varianty, kdy byla loukou prosekaná cestička (což je ale podmíněno stavbou trati, aby měli všichni stejnou možnost na ni naběhnout).
no máme tu IORF pravidla a 3.11.1- The planner should also be aware that on the day of the competition the conditions regarding map and terrain could be different from those which exist at the time the courses are planned. a 15.3. Errors on the map and changes which have occurred in the terrain since the map was
printed shall be overprinted on the map if they have a bearing on the event. Takže prostest uznat. Taky jsem si to užil na bajkách, naštěstí na veřejném závodě, kdy během 14 dní zarostlo pár cest, a pískovej podklad je za mokra skoro o dvě klasifikace rychlejší, než když to vyschne.