Morální dilemata každého závodu. Selský rozum vs. pravidla. Nemusíte mít licenci rozhodčího, abyste věděli, že v závodech můžete proti výsledkům podat protest. Tento protest předáte k rukám hlavního rozhodčího, který svolá jury závodu a ta tento protest posléze řeší. Náš seriál chce čtenáře seznámit s případy, které kdy jury řešila. Jak byste vy řešili danou situaci? Jak dobře znáte pravidla OB? Ať už jste rozhodčím OB a řešení podobné situace může spadnout na Vás, nebo jste v této oblasti laik, račte se spolu s námi stát na chvilku čtvrtým členem jury a snad se i něco přiučit. V našem metodickém seriálu Vám předkládáme různé případy, které kdy řešila česká či mezinárodní jury, Vy si budete moci vyzkoušet, jak byste je řešili vy a jak dobře znáte pravidla českého OB a posléze Vás seznámíme se “správným” či výsledným řešením. Dnes zabrousíme na tenký led embargovaných závodních prostorů.

Start závodu štafet na ME 2016 v Jeseníku, který se běžel ve stejném terénu jako závody ČP později ten víkend. (Foto: Petr Kadeřávek)

Případ šestý: Embargo

V embargovaném závodním prostoru pro závod Českého poháru se den před konáním závodu ČP běží mezinárodní závod Světového poháru. Český reprezentant absolvuje závod Světového poháru a v rámci tréninku a zájmu o neochuzení se o bodový zisk do celkového hodnocení ČP se přihlásí i na následný závod ČP následující den, který také absolvuje na velmi dobré pozici. Jeden z běžců, kterého zmíněný reprezentant v závodě ČP porazil, podal na reprezentanta protest proti oficiálním výsledkům, protože znal daný prostor a porušil zákaz vstupu do závodního prostoru.

Pozn. Závod běželi i další závodníci z řad pořadatelů, kteří byli před závodem částečně v lese, mapa byla navíc k dispozici na internetu, vč. GPS trackingu všem.

Kvízová otázka:

 Nahrávání ...

Plánek embargovaných závodních prostor závodů ME 2016. V ČR se embargované prostory zveřejňují ruku v ruce s výsledky VŘ a následně se vyhlašují v prováděcích předpisech k soutěžím.

Co na to pravidla?

Pravidla říkají v části Fair-play, že „závodu se nemůže zúčastnit závodník, který je s terénem seznámen tak dobře, že by měl podstatnou výhodu proti ostatním závodníkům. V případě pochyb toto rozhodnutí závisí na hlavním rozhodčím.“ A co dále říkají pravidla na téma závodního prostoru (embarga)? „Závodní prostor je prostor, kde jsou postaveny tratě. Do závodního prostoru je zakázán vstup všem účastníkům sportovní akce s výjimkou časového intervalu mezi odstartováním a průchodem cílem. Případné výjimky povoluje hlavní rozhodčí závodů. Zákazy vstupu do závodního prostoru a do zakázaných prostorů stanovených pořádajících subjektem vstupují v platnost okamžikem zveřejnění prostoru závodu v rozpise soutěže, sportovní akce nebo v pokynech sportovní akce a jsou ukončeny časem uzavření cíle, pokud pořádající subjekt nestanoví jinak.“

Ještě předtím v článku 6 o Fair play je v bodě 6.3 uvedeno, že „pořádající orgán nebo subjekt může uveřejnit místo konání závodu předem. V takovém případě jsou po uveřejnění místa konání veškeré pokusy o prozkoumání terénu a trénink v závodním prostoru zakázány.“

Je tedy třicetiminutový závod den před konáním závodu ČP ve stejném terénu podstatnou výhodou? Má hlavní rozhodčí lustrovat startovní listiny a zakázat závodníkovi start předem? Teď už byl ale podán protest a rozhodnout musíte vy – jury.

Jak rozhodla jury

Tento případ řešila jury na závodě Českého poháru v sezóně 2016, kdy byl závod doprovodným závodem ME v OB, které se konalo v České republice. Jury rozhodla o diskvalifikaci reprezentanta (uvedením ve výsledcích mimo soutěž) a o vrácení vkladu za protest.

Názory odborníků

Jan Netuka, R1: Ano, v tomto případě jde skutečně “pouze” o to, jak jeden každý z nás chápe, co je a co není podstatná výhoda. Na to není návod. Pro HR to podstatná výhoda nebyla, pro jednoho člena jury také ne, naopak pro druhého člena jury a pro mne ano (sám jsem v uvedeném případě v jury byl). Ale já takové případy vidím spíše jako etický problém diskutovaného závodníka a případně jeho trenéra. Možná to bude znít jako od Mirka Dušína, ale žádný jeden závod není tak důležitý, aby nešel oželet v případě, že by mohlo dojít k úvahám o podstatné výhodě – to by si měl promyslet předem každý, koho by se to mohlo týkat. Proti diskutovanému případu stavím jako kladné příklady třeba to, že V. Sýkora nenastoupil na MČR ve sprintu v centru Uherského Brodu nebo A. Malinová v áčkové štafetě SHK na MČR sprintových štafet ve Smiřicích (oba v uvedených městech bydlí). Oba tak zůstali “čistí” a nebylo žádných diskuzí.

Martin Janata, R1: Jádro tohoto problému bych viděl zejména ve skutečnosti, že hlavní rozhodčí závodu reprezentantovi start v závodu ČP povolil (s tím, že reprezentant bude normálně klasifikován a nebude ve výsledcích mimo soutěž). Druhý (nemenší) problém byl ten, že se závody ČP konaly právě v prostoru, kde se předtím běžely závody ME. Pokud by tedy mělo být vše podle pravidel, nebyl tento ČP vůbec určen pro reprezentanty ČR účastnící se ME. Pro koho jiného by měly být závody ČP určeny, když ne pro reprezentanty. Tato zkušenost může buďto vést k tomu, že nebudou čeští reprezentanti vůbec startovat na českých závodech, případně budou reprezentovat jinou zemi. Jinak postup JURY, kdy závodníka diskvalifikovala z důvodu nedodržení zákazu vstupu do embargovaného prostoru před vlastním závodem, byl správný.

Jan Picek, R1: Jury má vždycky právo na jakékoliv (nestandardní) řešení. Pokud závodník ale před závodem přišel za hlavním rozhodčím, který mu povolil účast na závodě, pak si myslím, že jury nerozhodla v tomto konkrétním závodě šťastně. Hlavní rozhodčí věděl, kudy vedly tratě ME, věděl, kudy vedou tratě ČP, a proto nejspíše vyhodnotil, že podstatnou výhodu nezískal. Pokud však reprezentant neměl požehnání od hlavního rozhodčího před závodem, pak souhlasím s verdiktem jury a podle mě bylo správné. Nutno dodat, že tento prostor nebyl nový, na předchozí verzi mapy se konaly závody Grand Prix Silesia a řada oddílových tréninků a soustředění.

Jan Fátor, R1: Nejdřív bych si pozval hlavního rozhodčího, aby řekl, zda potvrdil reprezentantovi možnost startu. Pokud se tak nestalo, pak je samozřejmě správně c) a spíš by se dalo uvažovat o bodu pravidel 25.4 “Účastník sportovní akce, který porušil Pravidla obzvláště závažným způsobem, může být disciplinárně stíhán.” Pokud by hlavní rozhodčí povolil start tomuto závodníkovi, zajímal by mě důvod, proč schválit variantu b). Neumím si představit snad jiný, který by se dal akceptovat, než že závodní trať z předchozího dne vedla úplně mimo prostor závodní tratě z druhého dne. Ale i tady máme jasný precedens, že takoví závodníci nemají na závodě co dělat. Rozhodně by pro mě pádným důvodem nebylo “vždyť jsem běžel tak rychle, že jsem nestačil vnímat okolí” nebo “jde mi přeci o body a já je chci a chci” nebo “je to v rámci podpory naší reprezentace, tak přimhuřte oko”. Takže tak na 99 % by to dopadlo zase c). Zakládali bychom si na zbytečné problémy, protože pak by o účast na závodě mohl požádat i mapař s tím, že přeci 10 měsíců to už je skoro jako jeden rok, atd. Hlavní rozhodčí by měl dobře uvážit, koho ke startu pustí a koho ne, protože pak zbytečně vytváří takovéto problémy. Nerozumím poznámce o vrácení vkladu. Protest byl přeci uznán, tak vklad musel být vrácen…

K otázkám v zadání:

Ano, jakýkoliv závod v daném terénu den předem je podstatnou výhodou. Dokonce bych řekl, že závodník vnímá terén lépe za ostrého běhu, nežli když by šel jenom s mapou na procházku a přesně tomuto se dá říkat “trénink”, který je v pravidlech zakázán.

• Je správné pouštět na trať závodu závodníky mimo soutěž? A pokud ano, je správné, je tam pustit kdykoliv nebo jenom na začátku kategorie?
• Je správné připustit k závodu štafet štafetu mimo soutěž? Nehrozí tím ovlivnění zejména výsledků prvních úseků?
• Hlavně na oblasťáku: Měl by hlavní rozhodčí povolit start závodníkovi poté, co už absolvoval kategorii HDR jako doprovod?
• Pro sprinty a závody v příměstských lesích: Jak se postavit ke startu závodníků, kteří v daném městě žijí/studují/běhají?

A pamatujte, jury má vždy právo na nestandardní řešení!