V první části nejnovějšího dílu O-News.cz Podcastu David Procházka a Dan Wolf debatují o umělých překážkách v závodech pro OB. Jak správně postavit umělou překážku? Jak ji zakomponovat do trati? Jaké máme typy umělých překážek? Nadužívají se dnes? Je vůbec sprint bez švábů ještě normální? A co to ten “šváb” vlastně je? V tréninkové části David přivítá ještě jednou mistryni světa a bývalou reprezentantku Janu Brukovou (Cieslarovou). Tentokrát se ale povídání netočí kolem Jany – závodnice, nýbrž Jany – trenérky a vedoucí oddílu. Co Janu přimělo vrátit se k orienťáku a jak se v mezičase změnil? Jak se trénuje v Třinci? Co omezuje oddíl z nejvýchodnějšího cípu republiky? Jak těžké je navázat na velké úspěchy třineckého orienťáku minulých let? Jak probíhá nábor nových členů? A jaké zkušenosti ze své kariéry přenáší do dnešního trénování?

“Často mi přijde, že stavitel dá do závodu umělou překážku pro formu, aby tam nějaká umělá překážka byla, ale už třeba nedomyslí, aby byla opravdu zdařile zakomponovaná do trati a pomohl si s ní ke stěžejní volbě postupu.”

“Umělé překážky se staly standardem, někdy asi až nadužívaným. Pro mě jako závodníka jsou důležité dva faktory. A to je zákres do mapy a realizace v terénu. Přál bych si, aby ať už poběžím kdekoliv, tak jsem měl umělé překážky značené stejně, abych jako závodník věděl, co mám čekat,” polemizuje nad problematikou David Procházka.

Umělá překážka není jen o nakreslení čáry do mapy, ale pro její stavbu musíme vynaložit určité zdroje, musíme zabezpečit její dobré vyznačení v terénu, musíme hlídat, aby tam nedocházelo k porušování pravidel a podobně. Navíc nemůžeme uzavřít jen tak ledajakou ulici. Pokud chceme uzavřít ulici, tak musí být uzavřena i pro běžnou dopravu, což je poměrně hodně práce a jednání. Takže pokud stavíme umělou překážku, musíme se zamyslet, jestli nám opravdu dává smysl. Tím prvním kritériem by mělo být výrazné zlepšení kvality trati, tedy pomoci si k vytvoření komplexní volby postupu, druhým důvodem případná úprava struktury terénu, na který jsou závodníci připravení nebo v něm již běželi.

Zajímá vás více o umělých překážkách v OB a na sprintech než kluci rozebrali v podcastu? Mrkněte na Metodickou středu z 10. ledna 2024, která se tomuto tématu věnuje detailněji i s obrázky.

Trénování v Třinci včera a dnes

“Nikdy jsem nepřemýšlela, že bych mohla vést oddíl, ani jsem neměla ambice být trenérem. Být vedoucím klubu neznamená jen zařídit tréninky a tělocvičny, ale i o pořádání, povoleních a veškeré byrokracii. Je toho hodně,” popisuje Jana Bruková, rozená Cieslarová své aktuální vytížení v orienťáku.

“Ta doba je dnes jiná. Před lety jsme byli oddíl, kde bylo vždycky hodně talentů a úspěchů, počínaje mou dobou. A dnes se mě každý ptá, tak už tam máš zase nějaký talent, jako jsi byla ty? A já říkám, nemám,” směje se Jana při odpovědi na Davidovu otázku, jaké má dnes oddíl výkonnostní cíle. “To se nedá nadiktovat. Já jsem si to teď přeorientovala. Jsem ráda, když děti chodí na trénink a chodí tam rády. Nedá se to předpovědět, chce to čas a až se nějaký talent najde, tak to bude fajn. Dnes se soustředíme primárně na krajskou úroveň.”

V čem je dnešní generace jiná? “Je to dnes jiné, než bylo za mě. Hodně je to dáno dobou. My jsme neměli tolik možností a impulsů kolem. Dnes jsou obrovské možnosti cestování, mobily a mnohem víc možností trávení volného času. Dnešním dětem často chybí chuť do něčeho se opřít a dělat to pořádně, prostě takový ten drive. Nevidím tam tak silnou touhu něco dokázat.”

“V dnešní době je hlavní, pokud se děti naučí si jít zaběhat a že je to normální, že to není nic divného. Pokud si vytvoří takový návyk, tak jim to často zůstane. A i když pak nebudou vrcholově trénovat, ale půjdou si občas zaběhnout, tak je to fajn.”

V Třinci nás limitují terény. V tom máme oproti Liberecku a tak nevýhodu. Na pořádání se snažíme vybrat dobrý terén nebo ještě nezarostlý, tedy brzy na jaře. Máme tady městský lesopark, to stačí pro začínající orienťáky. Poté to kompenzujeme tím, že běháme různé úseky, děláme hodně mapová cvičení na zapamatování a přípravu na sucho, různé výřezy, paměťáky a tak a poté jezdíme na závody a soustředění. I když si ale vzpomenu na své roky, když jsem běhala, tak mapová příprava tady taky nehrála zase takovou roli.

Jak oddílu velikosti Třince pomáhají Stacionární tréninkové kempy, o kterých jsme mluvili po Vánocích s Honzou Petrželou? Co Jana přenáší ze své doby do dnešního trénování? Poslechněte si zajímavé a nesmírně inspirativní povídání s Janou Brukovou o orienťáku v Třinci v aktuálním díle O-News.cz Podcastu.