Letní o-tábor dětí pořádaný OK Lokomotiva Pardubice letos napsal již své 33. pokračování. Je tak zdaleka nejstarším nepřetržitě probíhajícím prázdninovým letním táborem orientačního běhu pro děti.

Historie

První ročník tábora proběhl v roce 1988 v Deštném u Jindřichova Hradce, pak se pořádání na dlouhou dobu přesunulo do chatového tábora Mlýnek u Velin, v roce 2002 změnil své konání do Budislavi (tábor „Vesmír“, majetek TOS Svitavy), kde vydržel do roku 2008. Poté byl dlouhodobě areál pronajat a nás už tam nechtěli, takže jsme vystřídali Sklené, Ostružno u Jičína a Svratouch. A v roce 2014 následoval návrat zpět do Budislavi, kde se koná tábor až dosud.

Tábor byl zpočátku zaměřen především na orienťáky, pak postupně přibývaly hry a další aktivity. Zlomem se stal tábor v roce 2001, kdy proběhla první celotáborová hra, její název byl „ahau 8 cumku aneb Záhada mayského letopočtu“. Od té doby je na každý tábor připravena jiná hra. Byly návrhy, abychom některou z úspěšných předchozích her „zrecyklovali“, ale to se nestalo, každý rok se přichází s novým tématem. A téma celotáborové hry je vždy i zobrazeno na táborovém tričku, které dostává každý účastník (a můžete ho často poté vidět na různých orienťáckých akcích). Hlavní náplní tábora je ale sport. Vedle orienťáku je to i MTBO, cykloturistika, další sportovní aktivity, velmi oblíbený je celodenní Adventure race.

První ročník tábora byl pouze pro pardubické děti, ale od druhého ročníku se tábora zúčastňují i děti z jiných klubů. Protože o účast je obrovský zájem, dostávají vedle členů LPU přednost děti z menších klubů Východočeské oblasti, ale v průběhu let se na táboře vystřídali jednotlivci snad ze všech koutů Čech i Moravy. Tábor je určen pro děti od 8 do 16 let (výjimky jsou ale možné). Není určen jen pro děti nadané na orienťák, ale snažíme se pracovat i s těmi, kteří pro náš sport tolik buněk nemají. Zajímavostí třeba je, že ze stávající skupiny E reprezentačního družstva se aspoň jednou tohoto tábora zúčastnily dvě třetiny reprezentantů. Celkem bylo na táboře za 33 ročníků 2762 dětí.

A kdo to všechno zajišťuje? Všech 33. ročníků mělo jediného hlavního vedoucího, tím je Petr Klimpl. Jako vedoucí a praktikanti se vystřídala celá řada dalších, nyní už jako vedoucí jezdí děti těch, kteří jezdili jako vedoucí a praktikanti v začátcích tábora. Účastníci tábora jsou rozděleni do družstev podle věku (a také výkonnosti), vedoucí a praktikanti připravují pro svá družstva sportovní program samostatně. Velmi důležití jsou i ti, kteří nejsou moc vidět – zdravotníci a osazenstvo kuchyně. Na Silva o-campu zajišťujeme vaření vlastními silami (až na jednu velmi negativní zkušenost), dobré stravování je základem úspěchu celého tábora.

Historie všech 33. ročníků v kostce je na webu.

Silva o-camp Budislav 2020

Přípravy na letošní tábor začaly hned po skončení tábora v roce 2019, kdy byl zablokován termín – prvních 14 dnů v srpnu. Základní informace o táboře byly zveřejněny v prosinci, kdy byly i předběžné přihlášky, tábor se zaplnil během týdne.

Další přípravy zbrzdila koronovirová pandemie. Že tábor bude, nám bylo jasné, ale v jakém rozsahu, to bylo ve hvězdách. Příprava celotáborové hry nabrala skoro dvouměsíční zpoždění, normálně ji vedoucí a praktikanti začínají připravovat na počátku dubna, nyní se začalo až na konci května. Ti nejmladší oddíloví vedoucí přišli na první schůzku s ucelenou kostrou hry o starověkém Řecku, pro kterou jsme zvolili název „Argonauti“. Na dalších dvou schůzkách (a hlavně po internetu) se hra dopracovávala. Mezitím probíhala rutinní příprava – žádosti o dotace, závazné přihlášky, platby účastníků, jednání s hygienou (letos trochu náročnější) a majitelem tábora, příprava jídelníčku, objednání potravin, příprava sportovního materiálu a materiálu na hru, proběhání map v okolí tábora se zakreslením nových pasek, atd. Letos s námi nemohla jet dlouholetá šéfkuchařka, sehnat náhradu nebylo jednoduché, ale nakonec jeli vařit naše veteránky a veteráni (a bylo to skvělé).

První srpnovou neděli v podvečer se v táboře v Budislavi sešlo 94 dětí ve věku od 7 do 16 let (dvě třetiny byly z LPU, ale v kolonce klubu se našly i další názvy – CET, DKP, HJL, HOR, JIL, KUO, NPA, OSN, SHK, SRK, VRL a ZAM), 8 oddílových vedoucích, 10 praktikantů, 2 zdravotníci, 5 kuchařek a kuchařů a taky jeden hlavní vedoucí. Děti byly rozděleni do 8 družstev, kde bylo 10 – 12 dětí, u každého družstva byli vždy vedoucí a praktikant (naprosto nezbytné z důvodu bezpečnosti, protože se děti všude přepravují na kolech), ti zbývající praktikanti zaskakovali tam, kde bylo třeba (třeba při zdravotní indispozici vedoucí družstva či jeho zaneprázdnění z pracovních důvodů).

Činnost družstev byla velmi rozmanitá. Pro orienťák měly velký zmapovaný prostor od Zderazi skoro až po Borovou u Poličky (mapy jsou různého stáří, ale to pro o-tréninky vůbec nevadí). Na vzdálenější tréninky se všichni dopravovali na kole. A také formy mapových tréninků byly velmi různé, klubová barevná tiskárna už za ta léta vytiskla řadu velmi zajímavých forem tréninků (stále si slibujeme, že to sepíšeme a hodně tím obohatíme svazový metodický portál, ale stále k tomu nedošlo…). Ale nejen orienťákem se členové družstev bavili. Těch sportovních aktivit byla celá řada – kolo, plavání, turistika, střelba, míčové hry, letní biatlon, „humus“ kros, „Béďovy“ štafety, ale i stavba domečků v lese a mnoho mnoho dalšího. A náplň byla různá podle věku. Letos bohužel první dva dny hodně pršelo, přesto se běhalo, ale zvláště pro ty menší byl připraven náhradní program – promítání filmů, hry v chatě a další činnosti pod střechou. Velmi zajímavým zpestřením byla beseda s českou reprezentantkou Janou Knapovou, která hovořila o svých zážitcích z tohoto tábora, ale i o své přípravě na vrcholné světové akce, děti k ní měly spoustu dotazů.

Pro ty starší (5. – 8. družstvo) je vždy na táboře druhý týden pobytu připraven Adventure race. Bylo tomu tak i letos. Děti si sestavily dvojice, preferováno bylo složení holka/kluk, letos jsme ale měli málo holek, tak několik týmů mělo složení kluk/kluk. Prologem byl pondělní noční orienťák, který určil handicapy pro start do vlastního závodu. A co bylo letos na středu připraveno? Na úvod čekalo dvojice plavání, následoval “píchač”, střelba a šachová sudá-lichá na mapě v táboře. A pak na kolo a plnit úkoly – Pišqorky, Bouldering, O-směrka, Zvěřinec, Sklaní bludišťák a Želvaželva, Půlčíkové štafety, Kaňoning v Pivnické rokli, vrcholová prémie na rozhledně Borůvka, kontrola na hřbitově, Pump track – Freestyle BMX v Proseči a hodně náročný MTBO s cílem v táboře, kde na závěr byla ještě překážková dráha. Letos to bylo dost náročné, vítězná dvojice se v cíli objevila po více než 9 hodinách boje na trati. Všichni se vrátili hodně unaveni – „zážitek nemusí být pěkný, hlavně když je silný“. Velkou práci odvedli ale vedoucí, vše muselo být perfektně připraveno, na všech stanovištích muselo vše včas klapnout.

Mladší družstva měla ten den celodenní výlet na kolech. Třetí družstvo zamířilo směr Borová u Poličky a Karlštejn, zbývající tři družstva projela celé Toulovcovy Maštale a navštívila tam ta nejzajímavější místa.

A jak probíhala celotáborová hra? Při úvodní hře se daly dohromady posádky. Soutěžilo se ve skupinách – Théseus, Asklepios, Ikarus, Héráklés, Orfeus, Íáson, Ankaios, Tífys, Mopsos, Peirithoos, Lynkeus a Eufémos. Podle výsledků bylo vytvořeno osm posádek Kappa, Lambda, Omikron, Fí, Omega, Sigma, Delta, Epsilon. A pro ty byly připraveny postupně další hry – Ostrov Lémnos, Minotaurus (noční hra s přespáním ve skalách), Stavba Argó a boj s obry, Krize při plavbě, Čekání na příznivý vítr a Zlaté rouno. Popisovat jednotlivé hry by bylo hodně dlouhé, pro hru byl vytvořen více než dvacetistránkový manuál. Hru je prostě nutné prožít, popisovat ji je hodně složité a dlouhé. Vítězství si nakonec odnesla posádka Delta, která jako tradičně získala krásný dort. Po vyhlášení celé hry ještě sehráli vedoucí a praktikanti závěrečnou scénku v kostýmech a s kartonovými kulisami o plavbě domů (z celé scénky je natočeno video).

Jednotlivé posádky plnily i další úkoly, třeba si psaly lodní deník. Ukázka z deníku posádky Kappa z hry Minotaurus: „Po poledni jsme se vylodili na Krétě, Kvůli našemu athénskému původu nás nechtěli nikde ubytovat, takže jsme strávili celé odpoledne stavěním přístřešku pro celou posádku. Večer byli nejmladší členové naší posádky na audienci u krále Kréty, který je varoval před nebezpečnou stvůrou žijící v labyrintu. Iason se mezitím věnoval okouzlující princezně Ariadně. Pozdě v noci se polovina posádky spolu s Iasonem vydala na Minotaura. I přes hrůzy, které jsme v labyrintu viděli, se nám ho podařilo najít a zabít. Jako trofej jsme si odnesli oba jeho rohy. Nad ránem jsme se celí unavení vrátili na naši loď.“

Na táboře nechyběl ani společenský život – třeba diskotéka či táboráky s opékaním buřtů a zpíváním písníček (letos se u ohně sešlo 5 kytar). Silva o-camp Budislav 2020 se zase vydařil! Více lze najít na webu tábora.

Za podklady děkujeme Petru Klimplovi

Chcete si přečíst i o dalších orienťáckých táborech?