Orientační biatlon je kombinace dvou tradičních sportů – orientačního běhu a biatlonu v zimních i letních formách. To znamená, že závodník absolvuje v rámci soutěže běžeckou část (alternativně na horském kole, popř. na běžkách) jako orientační závod s mapou v terénu, popř. určuje lokalizaci míst na mapě a střeleckou část, která probíhá s malorážnou puškou při střelbě na klasické biatlonové terče.

Místem vzniku je Švédsko, kde byla také v roce 1998 založena Mezinárodní federace orientačního biatlonu (IBOF) a od tohoto roku jsou pořádány mezinárodní soutěže. V současnosti se každoročně pořádá soutěž Světového poháru a Mistrovství světa. Vzhledem k tomu, že se jedná o militantní sport, kde jsou potřebná určitá povolení ve vztahu ke zbraním, nemá tak velikou základnu. Aktivními členy federace je nyní deset zemí (Švédsko, Dánsko, Finsko, Německo, Česká republika, Velká Británie, Belgie, Holandsko, Rusko a Estonsko), které se pravidelně zúčastňují hlavních soutěží. Ve skandinávských zemích se mu věnuje i armáda (Švédsko, Dánsko, Finsko), která má v tomto sportu i profesionální sportovce. V letošním roce se koná letní MS v Dánsku 9. – 12. 8. 2018.

Výprava orientačního biatlonu na MS 2014 v Německu

Český orientační biatlon má dva historické milníky – 22. července 2008, kdy Klub biatlonu Jílové uspořádal pro své kamarády, kteří se věnují i orientačnímu běhu historicky první Biatlonový orientační běh (BOB) na území Čech, aniž by pořadatelé tušili, že tento sport má své pravidelné soutěže. Po prvním získání informací o mezinárodním orientačním biatlonu se hrstka nadšenců rozhoduje a 28. října 2008 ustavuje sdružení “Český orientační biatlon”.

V České republice se v tomto sportu vyprofilovala skupina sportovců orientačních běžců nebo biatlonistů, pro které je tento sport doplňkem k jejich hlavnímu sportu. Za krátkou dobu existence se Český orientační biatlon pořadatelsky aktivně podílel na činnosti mezinárodní federace a uspořádal dva závody světového poháru (2009 a 2010) a dvě Mistrovství světa (2011 – Staré Město pod Landštejnem a 2016 – Jáchymov). Největšími sportovními úspěchy je titul vícemistryně světa Adély Burdové – Havlové v kategorii žen elite (2016) a tituly Mistrů světa Adama Přibyla a Jany Benešové v kategoriích juniorů, resp. juniorek (oba 2011). Mezinárodní soutěže včetně Mistrovství světa jsou taktéž vypisovány i v kategoriích veteránů, kde Česká republika získává pravidelně medailová umístění.

 V letošním roce bude Český orientační biatlon slavit 10 let své existence a tak se v druhé polovině roku plánuje vzpomínkový a zároveň prezentační závod. Informace nejenom o těchto aktivitách naleznete na webu.

Nejčerstvějším úspěchem české reprezentace je 2. místo Jany Benešové ze závodu s hromadným startem, který proběhl v rámci listopadového SP v Dánsku. My jsme Janu vyzpovídali a přinášíme vám minirozhovor nejen o orientačním biatlonu.

Ahoj Jani, co tě vlastně přivedlo k orientačnímu biatlonu a jak dlouho se tomuto sportu věnuješ?

Ahoj Matěji, byla to moje známá, která dělá biatlon a věděla, že já běhám po lesích a hledám poklady. Ona sama si závody v orientačním biatlonu zkusila, ale k orienťáku ji to dále netáhlo, i když jí to šlo. U mě to bylo naopak, biatlon jsem si zamilovala. Jelikož biatlonový areál mám nedaleko domova, začala jsem jezdit na tréninky a po pár měsících na závody. Věnuji se letnímu biatlonu (a tedy i orientačnímu biatlonu) šest let, přičemž jeden rok jsem úplně vynechala ze zdravotních důvodů. Aktivně tedy pět let.

Dříve byl tvým sportem číslo jedna orienťák, jak je to teď? Zvládáš se během sezóny věnovat i střeleckým tréninkům?

Nejinak je tomu teď, číslem jedna pro mě vždy bude orienťák. Pravda, poslední dobou se na něj dotahuje letní biatlon. Závodím za klub Staré Město pod Landštejnem, kde máme skvělé zázemí pro biatlonovou přípravu. Střeleckým tréninkům se věnuji, jak jen to jde. Loni to šlo skloubit skvěle, protože jsem byla téměř pořád u nás na jihu. Dokonce myslím, že tréninků na střelnici bylo v uplynulém roce více, než těch mapových. Horší je to skloubit v sezóně, kdy orienťácké závody jsou téměř každý víkend, biatlonu je mnohem méně a v dospělých kategoriích už je potřeba vyběhnout si body, abych se mohla účastnit národních závodů.

V listopadu se ti poprvé povedlo prosadit se v ženské elitě na Světovém poháru, jaké jsou tvoje vyhlídky pro nadcházející sezónu?

V sezóně, která nás čeká, bych se hlavně chtěla zúčastnit co nejvíce národních závodů, jak v orienťáku, tak v letním biatlonu. A nějakých mezinárodních v orientačním biatlonu. Příprava, pod kterou si nepředstavuj nic extra systematického, směřuje na letní šampionát. Zaměřím se zejména na střeleckou část, protože tam mám velké rezervy, hlavně co se týče rychlosti střelby.

Díky za rozhovor a hodně úspěchů v roce 2018

(spolupráce na článku: Luboš Přibyl)