Poprvé od podzimu 2019 se opět uskutečnila tzv. trojkombinace. Tedy závod Českého poháru ve sprintu a dva závody Českého poháru štafet. Začalo se sprintem a to hezky brzy ráno na severu Hradce Králové. Poté se závodníci přesunuli na louku mezi Mostek a Dolní Olešnici, kde se v sobotu odpoledne a v neděli běžely dvoje štafety.
Sprint pro Stehlíkovou a Glonka
Český pohár ve sprintu startoval již od 9:30. Slavia Hradec Králové jej situovala do místních předměstí Věkoše a Pouchov. V úvodu si stavitel připravil “labyrint” z umělých plotů. Těch bylo poměrně dost, ale k žádným extra komplexním volbám nesloužily. Naprosto ale splnily účel zaměstnat hlavy závodníkům natolik, aby si nestihli vymyslet a připravit stěžejní dlouhý postup přes školní areál do sídliště. Tedy alespoň v kategorii mužů. Ženy a některé další kategorie to měly zjednodušené transferním postupem podél hřbitovní zdi, kde závodnice dostaly luxusně času si postup promyslet.
Po dlouhém postupu následovala motanice v sídlišti, výměna mapy, znovu sídliště a motanice ve škole. V cíli se většina závodníků shodla, že na to, jak prostor vypadal nezajímavě, tak závod rozhodně zajímavý byl.
V ženách zvítězila poprvé v Českém poháru s novým jménem Jana Stehlíková z Lokomotivy Pardubice před svou oddílovou kolegyní Janou Peterovou, třetí doběhla Barbora Vyhnálková z Pragy Praha (4. Hiklová, 5. Sieglová, 6. Gregorová).
V kategorii mužů sprintem nejrychleji prolétl největší favorit Jakub Glonek z OK Kamenice a to poměrně suverénně. Druhého Martina Roudného (LPU) předčil o 34 sekund, další vteřinu pak ztratil třetí Marek Minář (ZBM), 4. Sýkora (LCE), 5. Horčička (TBM), 6. Mrázek (SJC).
Odpolední štafety
Po obědě se závodníci přesunuli na louku mezi Mostek a Dolní Olešnici, kde Sportcentrum Jičín připravilo dva závody Českého poháru štafet. Ten sobotní byl vůbec první po dvou letech, protože v roce 2020 se vinou koronavirových omezení konalo pouze podzimní MČR a letošní jarní kolo bylo vzhledem k převládající situaci přeměněno na individuální závody. A zájem o štafety byl velký, přes 383 tříčlenných štafet se postavilo na start závodu, což znamenalo zatím největší letošní celostátní závod. Bylo vidět, že štafety orienťákům chyběly. Navíc byl závod vypsán i jako oblastní mistrovství hned osmi oblastí. A sliboval tedy velké boje o postupy na říjnové MČR.
Sobotní tratě byly situovány do rovinatější části prostoru, kterému dominoval menší kamenitý vrch Stěna, na který závodníci stoupali v úvodu a pak ještě znovu ve druhé polovině tratí. V rovinatějších částech byl les porostově rozmanitý, místy dost prokácený a s poměrně těžkou podložkou (borůvčí, vřes, klacky, tráva).
V ženách od počátku poměrně vyrovnaný závod roztrhla na druhém úseku Eliška Sieglová ve prospěch pražské Pragovky a vybudovala náskok 1,5 min na zatím druhou Kamenici a více než 3 minuty na ostatní týmy. A právě finišmanky těchto dvou štafet bojovaly o vítězství. Rychlejší nakonec byla čerstvá juniorská vicemistryně světa Lucie Semíková v dresu OK Kamenice, druhá SK Praga ztratila půl minuty a na třetí místo vynesla Jana Stehlíková tým OK Lokomotivy Pardubice (4. PHK, 5. TUR, 6. SHK).
I závod mužů byl poměrně vyrovnaný, v úvodu se mírně chybovalo a pořadí se přelévalo, přesto se nejdříve v cíli z prvního úseku objevil největší favorit Jakub Glonek (KAM) spolu s Jáchymem Coufalem (ZBM). Na druhém úseku dostal do vedení Lokomotivu Pardubice Tomáš Kubelka a Martin Roudný na třetím úseku už první místo nepustil. Tři a půl minuty za LPU finišoval pro druhé místo Daniel Pompura v dresu Tesly Brno a o bronz finišoval úspěšně Jan Petržela z OK 99 Hradec Králové před Filipem Wolfem (TUR), 5. LCE, 6. ZBM.
V kategorii D18 zvítězily dorostenky OOB TJ Turnov (Novotná, Matyášová, Martanová) a v dorostencích si prvenství odnesla štafeta Kotlářky Praha (Sedláček, Koliáš, Mareš).
Nedělní kamenité štafety na Bradle pro Pardubice
V neděli se běželo ze stejné arény, ale tratě vedly směrem na východ, kde byl terén výrazně kopcovitější. V úvodu se běželo přes rokle padající k Dolní Olešnici, odkud následoval výšlap na kopec Bradlo či do jeho kamenitých úbočí. Tam na závodníky čekala nejtechničtější část trati, byť kontroly byly často poměrně jednoduché či z náběhových stran. Následoval sešup dolů přes rokli k aréně a závěrečný pytlík v podobném prostoru, jako ten sobotní. Tratě měly výrazně větší převýšení a v některých kategoriích byly lehce přetažené. Boje byly ale poměrně dramatické, pořadí se přelévalo a startovní pole se trhalo výrazně víc než v sobotu.
V kategorii žen se na čele po prvním úseku držely druhé a třetí štafety PHK B, TUR C a naopak favoritky ztrácely přes dvě i čtyři minuty. Na druhém úseku se do čela vyšvihla štafeta PHK A zásluhou Lenky Svobodové, ztrátu stahovala i Jana Stehlíková (LPU), která vytáhla svou štafetu na druhé místo se ztrátou tři minuty, průběžné třetí místo držely Luhačovice. Na závěrečném úseku Tereza Kosová (PHK) neodolala náporu Jany Peterové a ta tak doběhla Lokomotivě Pardubice pro první místo, štafeta PHK finišovala druhá těsně před Eliškou Sieglovou (SK Praga Praha), 4. LCE, 5. SHK, 6. TBM.
V kategorii mužů využil Matěj Kamenický dobré volby přes kopec Bradlo na šestou kontrolu a vybudoval si minutový náskok na pronásledovatele, který spolu s Jiřím Valešem (LPM) již do cíle nepustili. Na druhém úseku Martin Roudný držel náskok LPU před pronásledovateli, na druhém místě předával Lukáš Richtr (Turnov) a na třetím Jan Petržela (PHK), který stáhl ztrátu této štafety z prvního úseku. Na třetím úseku vypadla štafeta TUR z boje o medaile po sérii chyb, naopak dobře technickou pasáž proběhl Marek Minář (ZBM) a Pavel Kubát (PHK), kteří svým týmům finišovali pro druhé, resp. třetí místo daleko za Lokomotivou Pardubice, které před pronásledovateli uhájil vedení Tomáš Kubelka, 4. KAM, 5. TBM, 6. SSU.
Kategorii dorostenek vyhrál tentokrát tým Tretry Praha (Smolková, Černá, Bulířová) a v dorostencích putovalo první místo do Plzně zásluhou štafety místní Lokomotivy (Stehlík, Němec, Čepička).
Celkově to byl moc pěkný závodní víkend ve východních Čechách. Krásné počasí, hezké terény i tratě a konečně zase opravdu velké celostátní závody.
V Českém poháru štafet vedou po prvních dvou kolech a před MČR v obou hlavních kategoriích štafety LPU. Ve sdělení sekce OB 22/2021 se pak můžete podívat, které štafety si vybojovaly postup na MČR štafet, které se koná 16. října v Kobylé nad Vidnávkou.
Český OB má zajisté spoustu problémů, ale největším z nich je bohužel skutečnost, že si neustále pouze mažeme med kolem pusy a nedokážeme věci nazvat pravými jmény a poukázat na nedostatky. Proto otevřeně říkám, že sobotní sprint v Hradci Králové rozhodně nebyl zajímavý. Stačí se podívat na mezičasy, kdy se pořadí v mužské elitní kategorii téměř vůbec nepřelévalo. S trochou nadsázky stačilo závodníky do výsledkové listiny seřadit pouze podle jejich časů na hladké trojce. A když jsme u “stěžejního” postupu na čtvrtou kotrolu v mužské elitě, tak času na nanapování bylo až moc. Zprava evidentně dlouhé, zleva zašrafované, Takže bylo evidentní, že se musí jít kolem hřbitovní zdi stejně jako v případě žen. Navíc všechny čtyři uvedené varianty se délkově lišily jen minimálně. Na tomto dvouminutovém postupu tedy rozhodovala pouze rychlost běhu. A tady jednoznačně dominuje Kuba Glonek, což se potvrdilo. Celkově se jednalo o sprint, kde se nedalo nic vymyslet a maximálně to mohl někdo hloupě pokazit, což se v elitních kategoriích děje pouze výjimečně. Navíc průchod kolem školy vyznačený v mapě byla prasárna. Každý mapař potvrdí, že zídka s proměnnou výškou se mapuje jedním symbolem. Tedy buď celá nepřekonatelná, nebo celá překonatelná. Závodník totiž neběží s metrem, aby si to přeměřil. Navíc vyznačení průchodu v terénu bylo značně nedostatečné a to hlavně při náběhu zhora, kdy nebyla vidět europaleta umístěná pořadateli pod zídku. Tak a teď mě klidně ukamenujte. Třeba se ale nad tímto komentářem někdo kompetentní i trochu zamyslí…