Je tomu rok, co se stal – možná trochu překvapivě – předsedou velkého brněnského oddílu SK Žabovřesky. Pracuje v Soutěžní komisi Sekce OB, odvolací komisi svazu, nově zastupuje český orienťák ve Foot-O komisi IOF a vykonává funkci národního kontrolora MS. Proč se rozhodl kandidovat do Výkonného výboru ČSOS a v čem by chtěl českému orienťáku pomoci? Jaká je aktuálně situace v Brně? A v jakém stavu jsou přípravy MS? Na to všechno a mnohem více se Honzy ptal Dan Wolf. Příjemné nedělní čtení!

Ahoj Honzo, jak jde trénink? Podle záznamů na Stravě to vypadá, že máš hodně naběháno.

Ahoj! Když si moje běhání zanalyzuješ, zjistíš, že to nemá moc kostru a jsou to vlastně jen volné a ještě pomalejší běhy. Běhám především ze zdravotních důvodů a v podstatě je to tak, že tím oddaluju chvíli, kdy tělo řekne DOST.

Máš nějaký cíl pro letošní sezónu?

Cíl pro letošní sezonu (a snad i několik dalších) je, abych byl schopen se závodů účastnit a absolvovat trať. Ideálně ještě trať H21, byť už asi ne v nejvyšších podkategoriích.

Už je tomu rok, co ses stal – možná trochu překvapivě – předsedou oddílu SK Žabovřesky Brno. A vyhlašoval jsi, že chceš situaci v Brně hlavně uklidnit. Podařilo se?
Bylo a je to mým velkým přáním, ale musím sebekriticky přiznat, že situace v Brně je stále velmi napjatá. Nedohlédl jsem všech důsledků a podcenil sílu negativní motivace. Věřím, že se nám alespoň povedlo nastavit novou a lepší úroveň komunikace směrem k představitelům jiných oddílů (nejen v oblasti), založenou na vzájemném respektu, slušnosti a transparentnosti.

Doba bohužel moc nepřeje závodění, přesto jste loni uspořádali MČR na klasické trati. Jak funguje oddíl a orienťák v Brně v době pandemie?
Mohu snad s čistým svědomím říci, že atmosféra v oddíle je dobrá, fungujeme jako tým, pracujeme pro naše děti i celou oblast, jak jen můžeme (například jsme i v kovidové době spolu především s Teslou pravidelně připravovali mapové celovíkendové koronatréninky).
Jsem poměrně zásadový, co se týká dodržování vládních nařízení, takže jsem apeloval na to, aby vždy bylo vše podle stanovených pravidel. Bohužel to mělo velký dopad na menší děti, kterým v podstatě zbyla jen online teorie a víkendové koronatréninky, ale s příchodem jara se to i u těchto skupin zase rozjíždí a snad jim budeme schopni alespoň z části vynahradit to, oč přišly. Připravili jsme s trenéry žactva motivační program pro děti, abychom jim zpestřili sezonu a dosáhli jejich aktivnějšího zapojení při návratu k orienťáku, vkládáme do něj velké naděje.

Od loňského podzimu jsi členem Foot-O komise IOF, kde jsi nahradil Adama Chromého. Jaká témata teď rezonují světovým OB a jaké tam máš úkoly?

Nejprve musím říct, že je mi velmi líto, že Adam se ze zdravotních důvodů rozhodl ve Foot-O komisi skončit. Pokusím se na jeho a před ním Olafovu (Tomáš Dlabaja – pozn. redakce) stopu co nejlépe navázat.
Mojí zodpovědností ve FOC je IT, správa webových stránek FOC, jsem delegován za FOC do IT komise, a pracuji v pracovních skupinách pro MED, JWOC a FootO pravidla. Aktuálními tématy, která rezonují ve FOC, jsou genderová vyváženost (například pořadí startů v jednotlivých disciplínách mj. na MS, kde je velký tlak, aby byl vyrovnaný počet závodů, kdy startují nejdříve muži, a kdy startují nejdříve ženy), fair play (hodně se řeší po špatných zkušenostech z Číny, co vše je OK a co je už za hranicí fair play, a jak tomu předcházet, jak edukovat pořadatele a zajistit, aby to pořadatelé napříč celým světem vnímali stejně), samozřejmě snaha o podporuju rozvíjejících se federací a větší zastoupení atletů v orgánech IOF.

Rezonuje v IOF nějaké aktuální téma, které bys rád přenesl i do českého orienťáku?

Jedno z aktuálních témat, které se nejspíše do českého orienťáku může promítnout, je snaha v rámci genderové vyváženosti sjednotit směrný čas mužů a žen na klasické trati. Diskuse je teprve v počátku, někdo by nechal současný stav, severské státy by byly pro prodloužení času u žen, některé menší federace naopak pro zkrácení času mužů, a další skupina zemí vidí kompromis někde mezi. Nerad bych, aby to vyznělo šovinisticky, ale myslím si, že vyrovnanost za každou cenu hraničí s pozitivní diskriminací a to je něco, co nepovažuju za správné.

Velmi pomáháš s pořádáním letního MS, kde pracuješ jako národní kontrolor. Jak zatím hodnotíš stav příprav a co tě v nejbližší době čeká?

I zde jsem vlastně naskočil do rozjetého vlaku a poté, co Adam Chromý ze zdravotních důvodů nadále nemohl funkci národního kontrolota zastávat, jsem se posunul z pozice jeho asistenta. Stav příprav je odpovídající tomu, kolik času zbývá do zahájení celé akce.
Vnímám spoustu energie, která je v pořadatelském týmu, mrzí mě velmi, že se ani napotřetí nepodařilo uspořádat Euromeeting a spousta práce přišla vniveč, ale na druhou stranu musím velice pochválit zápal, s jakým se přes všechny obtíže pořadatelé přenesli a dokázali negativní emoci (zklamání) přetavit v pozitivní myšlení a napření sil k opravdu úspěšnému MS COVIDu navzdory.
Chystá se poslední návštěva SEA týmu, máme vydaný Bulletin 3, jsou hotovy takřka všechny tratě, takže v půli května budeme se SEA týmem už procházet konkrétní kontroly a ladit poslední detaily před samotným MS, jako jsou arény, aktuální COVID situaci a chystaná opatření atd. 

Také jsi loni vykonával funkci IOF Advisera na několikrát přesunutém ME dorostu v Maďarsku. Jaký je rozdíl mezi náplní práce národního kontrolora a SEA?

Ano, MED v Maďarsku se měl konat v červnu 2020, poté v říjnu 2020, následně v dubnu 2021 a aktuálně je přeložen na rok 2022 (termín ještě není určen). Stejně jako u našeho MS pracuji i na MEDu ve dvojici s Romanem Zbrankem, který mi na obou akcích pomáhá. Hlavní rozdíl mezi prací národního kontrolora a SEA vidím v tom, že zatímco jako národní kontrolor neřeším moc ekonomiku a soustředím se především na sportovní stránku akce, kdy jsem první oponentem sportovnímu řediteli, tak jako SEA musím odkontrolovat i rozpočet, ceremoniály, časový harmonogram, společenský přesah a naplnění vizí IOF, kdy u MEDu jde do určité míry i o tom, aby se dorostenci potkávali, je tam snaha o více toho sociálního kontaktu než později na JMS a MS. Ovšem COVID i zde sociální kontakty spíše vylučuje, a to, co platilo v roce 2019, kdy jsem se do příprav MEDu jako Adviser zapojil, už dávno neplatí. Uvidíme, s jakou představou přijdou pořadatelé pro rok 2022, ale budeme nejspíše muset podepsat nový Event plan.

Pojďme do Čech. Není tajemstvím, že ses rozhodl kandidovat do Výkonného výboru ČSOS. Co tě k tomu rozhodnutí vedlo?

Není to jedna konkrétní věc, ale tak nějak to ve mně uzrálo. Kdo se o český orienťák zajímá, tak ví, že se snažím dlouhodobě pro OB pracovat. Začal jsem na oblastní úrovni, poté na úrovni svazové, v roce 2017 jsem postoupil na úroveň mezinárodní. Pořádám, myslím si, že mám za ty roky nějakou zkušenost, a zároveň v sobě cítím ještě chuť a energii to posunout zase na vyšší úroveň. Jsem týmový hráč, myslím, že to potvrdí každý, kdo se mnou někdy pracoval. Věřím, že mou předností je komunikativnost a znalost předpisů, řádů, směrnic a jejich souvislostí, mám smysl pro detail a tyto své schopnosti bych rád nabídl celému českému orienťáku. Myslím, že právě teď je k tomu ideální doba, je mi 48 let a vnímám to jako příležitost přinést do VV novou energii, nový impuls a zase český orienťák kousek posunout.

Vedeš velký klub, angažuješ se na svazové i mezinárodní úrovni. Nemáš už těch funkcí “trochu moc”? Budeš se moci věnovat všemu naplno?

Díky svému zaměstnavateli a podpoře mé rodiny věřím, že to vše jde skloubit. Od loňského jara jsem doma na home-office, zaměstnavatel podporuje flexibilitu a work-life balance, vypadá to, že do kanceláří se ještě hned tak nevrátíme. Některé z mých úkolů mají časové omezení, kus práce ubude po úspěšném uspořádání MS, další kus po MEDu. V oddíle pracujeme kolektivně a nestojí vše jen na mně, a práci pro svaz a sekci OB také podle mého zvládám dobře. Práce mě baví a naplňuje, pokud je v přátelské a konstruktivní atmosféře, takže se naopak těším a pokud tu příležitost pracovat ve VV dostanu, věřím, že výzvě dostojím na výbornou.

Ve tvém programu stojí jako hlavní téma legislativa a tvorba dohod se stěžejními institucemi a vlastníky pozemků pro OB, tedy lesů či luk. Co konkrétně pro to lze udělat?
K legislativě obecně – COVID přinesl spoustu obtíží, ale i výzev a příležitostí. Bude třeba na to nejspíš dále reagovat. Rád bych prošel svazové dokumenty a zaimplementoval případné potřebné změny. Z pozice předsedy velkého klubu cítím, že by svaz mohl pomoci právě uzavíráním smluv a dohodnutím podmínek z pozice velkého partnera velkých majitelů a státních institucí. Rád bych aktivněji hledal cesty, jak prorazit a pomoci, rád bych jednal a slyšel od orgánů jejich představu, co můžeme jako svaz pro ně udělat, aby byli více nakloněni o-akcím všech sekcí.

Zaslechl jsem mnoho myšlenek, které při jednáních například s lesníky se ukázaly jako neopodstatněné, a nabyl jsem dojmu, že s lesáky málo jednáme, málo komunikujeme a že zlepšením této komunikace by se dalo dosáhnout velkého posunu ve vnímání o-sportů jako něčeho společensky přínosného a prospěšného.

Myslím, že i metodicky by se měl vypracovat nějaký “how-to” dokument, popisující optimální způsob komunikace s orgány ochrany přírody a lesními správci. To, co svaz udělal dosud, bylo fajn, ale chci to dále posouvat a pomáhat tím nám všem.

Díky moc za rozhovor!