Usměvavá Markéta Mulíčková z klubu KOB ALFA Brno patří k velkým nadějím kategorie D16. K jejím největším úspěchům patří famózní 15. místo na prvním úseku Jukoly v letošním roce a zlatá medaile, kterou získala v Bělorusku na MEDu. Za koho poběží příští Tiomilu, kdo ji přivedl k orientačnímu běhu a kde se sportovně vidí za 10 let? Zalezte do houpací sítě, lehněte si na deku na louku nebo jen do křesílka na terasu a užijte si dnešní rozhovor.

Ahoj Markéto, jak si užíváš prázdniny?
Ahoj, hrozně moc. Začaly EYOCem v Bělorusku, pak vícedenní v Třemošné, Botas, náš oddílový tábor, soustředění ve Švédsku… Teď mě ještě čeká rodinná dovolená. Volné dny trávím lenošením doma nebo výlety s kamarády.

Běháš ráda první úseky?
Na normálních závodech rozhodně ne, to zůstávám věrná svému milovanému třetímu. První úseky si ale užívám třeba na trénincích nebo na nějakých akcích, kde o nic nejde. Štafety obecně patří k mým oblíbeným disciplínám.

Ptám se proto, že Tvůj výkon na 1. úseku Jukoly byl naprosto famózní, doběhla jsi na 15. místě. Jak ten závod probíhal?
To byl přesně případ, kdy jsem myslela, že na takovéto akci stejně nemám žádnou šanci, a tak jsem první úsek neřešila a nijak se z něj nestresovala. Samotný závod začal tak, že po odstartování jsem se při té nekonečné cestě na mapový start snažila bokem cesty dostat co nejvíce dopředu, a když mi zrovna někdo zavazel, mapovala jsem si na jedničku. V lese jsem si celou dobu hlídala, kde jsem a podle ostatních se ujišťovala a kontrolovala. Tím, že se tam vše chodí prostě rychle a přímo, nebylo třeba vybírání postupů vůbec těžké.

Za rok Markétu uvidíme na mezinárodních závodech v dresu Ärla IF Zdroj: Instagram MM

Na Tvém Instagramu jsem našla fotky v dresu Ärla IF, jedná se o přestup na základě Tvých výkonů nebo jen nějaká letní akce?
Za Ärlu jsem v dubnu běžela jen náhodou, když potřebovali doplnit dětskou štafetu na 10mile. Nechali mi dres s tím, že za ně třeba příští rok poběžím ženskou štafetu. Tak se uvidí.

Začátkem léta jsi vybojovala zlato ze sprintu v běloruském Grodnu. Jak na ten závod vzpomínáš?
Závod jsem si užila, i když sprinty nemám zrovna ráda. Byl to poměrně snadný leťák a medaile mi zlepšila náladu po nepovedených lesních disciplínách.

Jsou sprinty Tvou oblíbenější disciplínou nebo máš les i město stejně ráda a proč?
Jak už jsem zmínila, tak sprintům zrovna neholduju a ani si na ně nikdy moc nevěřím. Les mám určitě radši, protože je to mnohem klidnější a když člověk udělá nějakou chybku není ještě nic ztraceno. Taky vás neruší kolemjdoucí atd.

Zlatá radost Markéty Mulíčkové na EYOCu v Grodnu. Foto: Jan Polášek

Kdo a jak Tě přivedl k orientačnímu běhu?
Orienťák celý život dělala moje mamka, a tak i já jsem s ním vlastně už od narození. Baví mě to čím dál tím víc a jiný sport bych si teď nevybrala.

Běháš za klub KOB ALFA Brno, což je menší brněnský klub. Mohla bys nám ho blíže představit?
Jsme docela malý klub, ale díky tomu mezi námi panuje moc příjemná rodinná atmosféra. S mojí tréninkovou skupinou spolu dvakrát týdně běháme a vzájemně se motivujeme a pomáháme k lepším výsledkům.

Momentka ze školního výletu Foto: archiv MM

U čeho nejlépe a nejradši odpočíváš?
Ráda třeba čtu, ale nejvíce si určitě odpočnu ve spánku

Kde se vidíš za deset let ve svém sportovním životě?
Já nejsem zrovna ambiciózní člověk, takže vlastně nevím. Doufám jen, že stále u orienťáku, pokud mě tedy nepřestane bavit.

Děkuji za rozhovor a přeji správný směr v lese i v životě!