Na kofole s Janou Pekařovou
Dnes je 21.11.2019

Na kofole s | Orientační běh | 24.04.2019

Dubnovou kofolu si s námi dala turnovská orientační běžkyně, canicrossařka, florbalistka a atletka Jana Pekařová. Jak zvládá skloubit celkem 4 různé sporty na vysoké úrovni? Co pro ni znamenalo stříbro ve sprintu na CEYOCu? Jak se motivuje před závodem a kdo je vlastně jejím sportovním vzorem? Příjemnou zábavu při čtení tohoto inspirativního rozhovoru.

Ahoj Jani, jak se Ti vede?

Ahoj, vede se mi dobře. Už se moc těším až se nám rozjede ten kolotoč závodů a až se uvidím zase s kamarády, které mimo závody nepotkávám.

Jak dlouho se věnuješ orientačnímu běhu a kdo Tě k němu přivedl?

Orientačnímu běhu se aktivně věnuji od podzimu roku 2015, ale na kroužek jsem začala chodit již na podzim 2014. K orienťáku mě nikdo nepřivedl, neboť nikdo v naší rodině se orienťáku nikdy nevěnoval. Šla jsem si jednou zkusit orientační běh na dnu otevřených dveří TJ Turnov a tenkrát se mi to celkem zalíbilo, a tak jsem si řekla, že bych mohla zkusit začít.

Stříbrný stupínek na CEYOCu Jana (třetí zleva) obsadila na sprintu i ve štafetách Foto: Milan Janča

Krom OB také běháš se psem (canicross), věnuješ se atletice (AC Turnov), florbalu (TJ Turnov) a chodíš na gymnázium… Jak to všechno jde skloubit dohromady?

No není to vždy lehké, protože se snažím kombinovat tréninky, aby se to k sobě alespoň trochu hodilo. Musím ale vstávat téměř každý den ve 4 hodiny ráno, abych se alespoň trochu učila, protože mám odpoledne každý den nějaký trénink. Ve škole mi naštěstí vyšli vstříc a schválili mi plán pedagogické podpory, který mi život o hodně zlehčuje, jelikož nemusím až tak řešit absenci atd.

Je nějaký z těchto sportů pro Tebe již dnes prioritou nebo se inspiruješ Ester Ledeckou a budeš dělat vše na vysoké úrovni co nejdéle (ideálně napořád)?

V současné době se stále nemohu rozhodnout, který sport bych brala za prioritní. V zimě mě sice opravdu hodně baví florbal, ale na jaře se těším už do lesa. Atletika mě baví celý rok a canicross beru spíše jako zábavu pro mě a pejska.

Janča se svým psím parťákem při závodě v canicrossu Foto: Markéta Snoblová

A poslední otázka k tomuto tématu. Obvykle se sportovci věnují buď kolektivním, nebo individuálním sportům. Ty zvládáš obojí (florbal, canicross x OB, atletika), co Tě na obou skupinách baví?

Při běhání canicrossu či florbalu mě baví to napojení se spoluhráči/spoluběžcem. Baví mě, jak společně pociťujeme radost, zklamání, smutek či štěstí. Na OB a atletice mě baví, že jedu sama za sebe a když udělám chybu, tak stáhnu ke dnu jen sama sebe a ne celý tým.  Osobně si myslím, že kolektivní a individuální sporty se v mnoha ohledech doplňují (např. v atletice mohu nacvičit rychlost, kterou pak využiji ve florbale a naopak).

Na prvních mezinárodních závodech letošního roku (CEYOC) jsi dosáhla stříbra ve sprintu. Jaké to bylo?

Po doběhu jsem nemohla uvěřit tomu, co hlásili v rozhlasu. Krátce po tom, co bylo jisté, že budu 2. jsem zavolala mamince se slzičkami štěstí. Byl to naprosto úžasný pocit. Sprint jako takový se mi moc líbil. V první pasáži jsem se ze začátku nemohla dostat do mapy, ale pak už to šlo.

Chceš se v budoucnu díky svým atletickým předpokladům zaměřit spíše tímto směrem nebo máš raději lesní disciplíny?

Osobně mám radši městské sprinty. Baví mě na nich jejich plynulost, rychlost a obezřetnost. Lesní disciplíny mám také ráda, ale s městem se sžívám tak nějak lépe.

Preferuje sprinty, ale ani lesní disciplíny jí nejsou cizí, foto: Petr Kadeřávek

Jak se motivuješ před důležitým závodem?

Vždycky si v hlavě říkám, že by bylo krásné, kdyby to dobře dopadlo, ale zároveň si i říkám, že jsou na světě důležitější věci, a když to nedopadne tak se svět nezboří. Motivuji se taky tím, že když se umístím do určitého místa, tak si pak koupím třeba nové běžecké boty nebo nějakou pěknou knížku.

Jak relaxuješ?

Nejradši asi relaxuji doma v sauně či v bublinkové koupeli. Také si ráda přečtu nějakou knížku nebo se jdu projít s pejskem.

Máš nějakou vysněnou zem, kde by ses chtěla proběhnout s mapou a proč zrovna ji?

Asi nejradši bych se chtěla proběhnout na Novém Zélandu. Láká mě, jak je to tam jiné a chtěla bych zjistit, jak odlišně se tam mapuje. Hned po Novém Zélandu by asi následovala Jihoafrická republika a Argentina. Rodiče s tím, ale zatím moc nesouhlasí… (smích, pozn.redakce).

V tréninku absolvuješ mnoho běžeckých kilometrů, jaká typ tréninku Tě potěší, pokud ho najdeš ve svém tréninkovém plánu? (Janča má atletického trenéra, pozn. redakce)

Asi úplně nejradši mám tempový trénink (kiláčky,…). Také nepohrdnu kopečky, které mě sice vždycky naprosto vysílí, ale mám po nich naprosto úžasný pocit.

Atletický krok Janče není cizí, Foto: Jana Oudová

Kdo je vůbec Tvým sportovním vzorem, komu by ses jednou chtěla přiblížit?

Mým sportovním vzorem je Judith Wyder. Moc ji obdivuji za její kuráž, a že se v tak krátké době dokázala dostat na vrchol.

Děkuji za rozhovor a přeji správný směr v lese i v životě!

Facebooktwitter


Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *