Na kofole s Hubertem Waňkem
Dnes je 14.10.2019

Na kofole s | Orientační běh | 11.09.2019

Podzimní sezónu s námi odpálil na kofole Hubert Waněk. Vrchlabský rodák běhající za Pardubice, které úspěšně kombinuje orientační běh a běžecké lyžování. Jak jde skloubit tyto dva sporty? Jaká je jeho první vzpomínka na závody mezi lampiony? A jak to, že ho na ODM najdeme ve výsledkách pouze v biatlonu?  To vše prozradí v následujícím rozhovoru.

Ahoj Berte, jak se máš takhle počátkem školního roku?

Zdravím! No, abych byl upřímný tak poněkud nejistě, nástup na střední školu, změna klubu v běžeckém lyžování. Obávám se, jak to bude s učením a trénováním zároveň, protože na tréninky musím dojíždět, byť jen do nedaleké Jilemnice.

Prázdniny jsou už za námi. Na co z těch letošních nejraději vzpomínáš?

Bezpochyby na zájezd do Švédska/Norska, s TSM. Ke konci jsme měli menší technický problém a většinu času pršelo, ale to se nedá brát jen jako negativní, alespoň ty bažiny za něco stály. Samozřejmě nesmím zapomenout na super partu, díky které se mi tento zážitek vryl do paměti.

Vyzývací pohár 2015 , na prvním místě  – zleva Chaloupský, Štregl, Waněk, Foto: archiv HW

Vaše celá rodina běhá, mohl bys nám popsat svou nejstarší vzpomínku z orienťáku?

Hledat svou nejstarší vzpomínku by bylo pro mě nemožné, protože běhám prakticky od narození. Matně si vzpomínám na některé závody v kategorii HDR, nebo na své první Pěkné Prázdniny. Takže bych asi zmínil svůj první závod bez rodičů a bez fáborků, který byl vskutku bizarním, když jsem si namísto mapy H10C vzal H10N a u vyčítání zjistil, že mám správnou jen jednu kontrolu. Sběrku…

Pocházíš z Vrchlabí, které leží přímo v srdci našich nejvyšších hor Krkonoš, co rozhodlo proto, že v lese hledáš lampiony a nejezdíš tam na lyžích, nebo je to naopak a OB je jen doplněk běžeckého lyžování?

K orienťáku se celá naše rodina dostala přes mého staršího bratra Adama, když jsem možná ještě „byl v lese na houbách“. Takže k němu mám vztah už od úplně raného dětství a je rovnocenný tomu k běžkám. Momentálně mimo zimu primárně běhám v lese a v zimě na lyžích. Nedá se tedy říct, jestli je jeden z těchto sportů pro mě důležitější, ale jelikož běhám (OB) za Pardubice tak to mám na tréninky trochu z ruky a tudíž trénuji jen s lyžaři.

Na olympiádě dětí a mládeže v roce 2016 jsi závodil jako biatlonista (bronz v závodě s hromadným startem). Jak ses dostal k tomuto sportu a co tě na ní baví?

Na biatlonu je určitě skvělé, že to není jen o výkonnosti a zběsilém běhu ale i o umění se koncentrovat na střelnici, podobně jako je tomu v lese s mapou. Má cesta k němu nebyla nijak zajímavá. Jednoho dne přišel trenér s nápadem, že bychom mohli vyzkoušet ten biatlon, co se popularizuje a najednou z nás byli běžci i biatlonisti zároveň. Přestože začátky byly poněkud krkolomné, ukázali jsme, že se s námi musí počítat.

Momentka z Bertovy lyžařské kariéry Foto: archiv HW

Blíží se vrchol podzimní sezóny MČR na klasice, byla to pro Tebe největší motivace k prázdninovému tréninku?

Abych řekl popravdě tak ne. Během prázdnin jsem trénoval hlavně na kolečkových lyžích a OB pouze minimálně a to v polovině srpna, kdy jsem odjel na již zmíněné soustředění. A má motivace? Neztloustnout do plavek!

Závod se uskuteční v náročném jizerskohorském terénu Maliníku kousek od Bedřichova, myslíš, že Ti tento typ terénu bude sedět?

Co jsem tak zatím postřehl, tak tamní pevná podložka by neměla bránit v plynulém běhu.  Nejsem si úplně zcela jist po mapové stránce, která právě může být kámen úrazu. Samozřejmě to beru jako vrchol podzimní sezóny a proto ze sebe vydám všechno.

Ptám se proto, že na jaře jsi v podobném horském terénu získal stříbro na krátké trati… byl jsi spokojený se svým výkonem? Byl to závod, kdy šlo všechno podle plánu?

Letošní mistrovství na krátké trati bylo asi zatím mým sportovním vrcholem, což hovoří za vše.  Závod probíhal opravdu podle plánu, nikam jsem se nehnal, šel jsem si zkrátka svoje a na nic jiného jsem se nesoustředil. Jen já, mapa, buzola a hlavně ta mapa.

“Životní” závod Berta byla prozatím letošní krátká trať, kde bral stříbro. Foto: Petr Kadeřávek

Kterou OB-disciplínu máš vlastně nejraději a proč?

Jednoznačně klasiku. Nejsem úplně sprinter ani mapový virtuos. Takže pořádné kopce, dlouhé postupy, možnost se pořádně rozeběhnout a udržet tempo jsou věci, co mám na klasické trati asi nejraději.

Pokud by ses měl charakterizovat jako závodník, co jsou Tvé silné a co Tvé slabší stránky? Jsi spíš mapař nebo běžec?

Běžec. V případě že se rozeběhnu, mnohdy hlava nestíhá udržet kontakt s nohama a hrozí ,,zkrat’’, který mě pak stojí zbytek závodu, už se totiž nemohu nadále soustředit. Jinak silný si myslím, že jsem hlavně po běžecké stránce díky kopcovitému domácímu prostředí.

Máš nějakou volnočasovou aktivitu, které se věnuješ, když netrénuješ?

Tak když zrovna netrénuji, tak zajdu občas do školy.

Kde se vidíš ve sportu za 10 let?

Vzhledem k tomu, že nevím, jak se vidím ve sportu za rok, tak není lehké odpovědět. Snad mi to bude běhat i nadále dobře a hlavně se vylepším v mapové technice.

Děkuji za rozhovor a přeji správný směr v lese i v životě!

Facebooktwitter




Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *