Na konci prázdnin nás již popáté čekají Srovnávací testy mládeže (STM), jak se na vývoj kvality české mládeže dívá ten nejzasvěcenější, Ústřední trenér mládeže ČSOS Marek Cahel? Proč je testování na konci prázdnin? Je to akce jen pro mladou elitu nebo by si je měl vyzkoušet každý? O tom všem je následující rozhovor.

Ahoj Marku, jak se Ti vede?

Vede se mi dobře. Právě míjím autobusem Buchlov na cestě s dorostem a juniory na soustředění do Strömstadu.

Již čtvrtým rokem u nás fungují TSM, dá se vypozorovat nárůst kvality, jezdí se více do zahraničí? Co bys na jejich práci pochválil a kde by bylo potřeba zabrat?

Obecně si myslím, že se jejich činnost stabilizovala na solidní úrovni. Každé TSM organizuje minimálně jedno soustředění v zahraničí, většina z nich také několik kratších mapových akcí během sezóny a zdá se, že pro mladé závodníky je motivačním prvkem se tam vůbec dostat.

Zabrat by se určitě dalo. Stále pokulhává efektivní komunikace mezi trenéry a svěřenci. Dál si dokážu představit třeba efektivní spolupráci s fyzioterapeutem na akcích TSM. Ale myslím, že zabrat by se mělo především na lokální – klubové úrovni. Každý závodník / trenér / rodič si musí uvědomit, že členství v TSM nebo jejich akce slouží spíše jako nadstavba nad pravidelný trénink, který musí každý absolvovat samostatně nebo na úrovni klubu. Právě tato každodenní příprava je pro závodníkovu výkonnost rozhodující, a pokud není v adekvátním množství a kvalitě, tak je účast na akcích TSM z pohledu tréninku skoro zbytečná.

Spolupráce s mládeží Marka stále baví. Foto: Jan Polášek

Brzy nás čekají Srovnávací testy mládeže (STM), mohl bys nám říct, jaké změny čekají účastníky v letošním roce?

Budeme zpřísňovat kritéria pro nominaci do TSM posunutím bodových limitů a částečně také omezením počtu nominovaných závodníků. Bodové limity pro závodníky DH15-19 budou na 300 / 375 b. pro nominaci do TSM B/A. Pro starší žactvo sjednotíme hodnocení jednotlivých testů s ostatními kategoriemi, takže budou jak vzájemně, tak historicky porovnatelné. Tím pádem se žákům mění bodové limity pro nominaci (150 / 195 b.). Dále zpřísníme systém přidělování divokých karet, což v podstatě bude znamenat pro každé TSM pouze 1 divokou kartu, dle výběru trenéra. Toto je pouze zkrácená verze, veškerá pravidla budou brzy zveřejněna na stránkách reprezentace.

Co bylo důvodem ke změnám?

Hlavní příčinou byl extrémně vysoký počet nominovaných z loňského roku, především žáků, kteří na závodech neprokázali podobnou kvalitu. Aktuálně nastavená pravidla už také splňují kritéria úspěšnosti (3b STM = členství v regionálním týmu), která byla nastavena v původní metodice od autorů ze Švýcarska. Dosud jsme to měli malinko mírnější.

Letošní Letní akademie proběhla během EUSA orienteering. Foto: Jana Kubátová

Myslíš, že STM mají smysl i pro závodníky „druhého sledu“ nebo je to akce jen pro mladou „elitu“?

STM mají smysl především pro motivované závodníky, kteří se tímto otestují, porovnají se soupeři a získají zpětnou vazbu týkající se některých faktorů závodního výkonu. Takovým závodníkem může i „béčkař“, který se letos ještě nikam dál nedostane, ale má zájem na sobě pracovat a zlepšovat se.

Je vidět na předchozích ročnících nějaký posun (trénovanost, teoretická připravenost)?

Jak jsem už naznačil, v loňském roce se do TSM dostalo neočekávaně mnoho závodníků, kteří se na testy dokázali připravit. Především teoretické testy, ale i běžecké vyšly loni nejlépe ze všech ročníků. Částečně se to ukázalo i na nominacích na EYOC, kde dráhové body letos sbíralo více než 70 dorostenců a dorostenek.

Značná část mladých chce běžet poslední letní vícedenní závody, někdo je ještě na dovolené,…proč by měli na STM vyrazit, co jim to přinese?

STM na konci prázdnin jsou zakončením letní tréninkové sezóny, kde se ukáže, kdo a jak přes léto trénoval. Celkově by to mělo závodníky trošku víc přinutit k poctivější přípravě. Toto vidím jako jednu ze slabin přípravy naší mládeže.

Již několik let vykonáváš funkci ústředního trenéra mládeže ČSOS, co je pro Tebe největší výzvou, co jde naopak samo?

Práce trenéra není stereotypní. Dorost postupně přirůstá-odrůstá. Každý rok je potřeba naplánovat akce do různých míst, řešit přípravu na jiné závody. A já vnímám, že se pořád mám co učit. Práce s mládeží mě baví a naplňuje.

Marek s českou výpravou na EYOCu 2019 v běloruském Grodnu, Foto: Jan Polášek

V čem si myslíš, že jsou čeští mladí závodníci silní a v čem naopak pokulháváme za evropskou špičkou (Švýcarsko, Norsko, Švédsko)?

Dlouhodobé výsledky na MEDu či JMS ukazují, že naše mládež je v evropské špičce. Myslím jak týmově, tak máme výrazné individuality. Navíc srovnání se švédskou či norskou mládeží není na místě, protože tam něco jako výběr dorostu neexistuje. Na MED jezdí až od kategorií staršího dorostu. Naší předností je solidní členská základna a fakt, že orienťák je u naší mládeže zakořeněný nejen jako sport, ale jako zdroj zábavy nebo způsob trávení volného času. Máme spoustu kvalitně uspořádaných závodů, na kterých se naše mládež dobře vyzávodí.

Na druhou stranu se tu podle mě až moc řeší jejich výkonnost. Své nominačky už dokonce absolvují i žáci na LODM… Toto jsem jinde nezaregistroval. Později (řekněme od staršího dorostu) klesá počet závodníků, kteří začnou vnímat orienťák jako způsob seberealizace. Jako něco, v čem chtějí být opravdu dobří a hodlají tomu hodně obětovat.

Děkuji za rozhovor a přeji vše dobré!