Do redakce nám dorazilo zajímavé téma z Oddílu OB Kotlářka – užívání plastových kelímků na závodech v OB. Snaha najít vhodné ekologické řešení je velmi aktuálním tématem. Jak to tedy s plastem je? Jaké kelímky je vhodné používat a které jsou jen marketingovým lákadlem? Na to odpověděl Ladislav Trylč z Ministerstva životního prostředí.

Dotaz

Jiří Dlouhý
(tajemník Oddílu OB Kotlářka )

Dobrý den,
náš dotaz zní na cenově příznivé a zároveň ekologickém řešení jednorázových kelímků na pití – na vodu. Když děláme mezinárodní závody v orientačním běhu, tak v cíli je pro každého závodníka kelímek s vodou či šťávou, navíc velká číst z nich má během závodů ještě po cestě “občerstvovačku”, takže to znamená během třídenních závodů cca 5-6 kelímků na závodníka a těch závodníků máme víc, než 1500, tedy skoro 10 tis. kelímků.

Doposud jsme používali plastové kelímky á cca 0,45 Kč. Je ochota místo toho používat papírové kelímky (cca 0,9 Kč/ks), ale problém vidím v tom, že tyto kelímky jsou ve skutečnosti na kávu a jsou potažené PP, což je na vodu i zbytečné. Řešením by samozřejmě mohly být kompostovatelné kelímky, tam se dostáváme na cenu cca 1,20 Kč/kelímek, což bychom stále byly ochotni platit, otázkou ovšem je, co vlastně bychom měli dělat s použitými kelímky. Další otázkou je, že by to mělo mít nějaký “výchovný” rozměr, a tyto kompostovatelné kelímky vlastně normální uživatel nerozliší od běžných plastových kelímků, takže by to chtělo alespoň nějaký banner nebo něco takového.

Obrázek: kampaň Dost bylo plastu

S ohledem na to, že celé takové závody jsou pořádány dobrovolnicky, není možné, aby byly používány kelímky na vícenásobné použití – závody jsou pořádány v přírodě na louce, kde je nutné pitnou vodu dovážet, takže hygienické mytí není možné a také vysušení a skladování během roku není použitelné. Co se týče zpětného sběru zmíněných kelímků, tak mým odhadem 50 až 60 procent kelímků závodníci odloží na vyhrazené místo hned u občerstvení, zbylé pak do odpadových pytlů na shromaždišti, kde se snažíme o třídění na plastový a ostatní odpad – barevně odlišené pytle, ale toto třídění je úspěšné tak na 70 %. Děkujeme předem za radu.

Odpověď

Mgr. Ing. Ladislav Trylč
(Vedoucí oddělení zpětného odběru, Odbor odpadů)

Vážený pane Dlouhý,
reagujeme na Váš dotaz týkající se možnosti náhrady jednorázových plastových kelímků jinou alternativou s nižšími dopady na životní prostředí. V této souvislosti uvádíme, že Ministerstvu životního prostředí není znám žádný komerčně dostupný materiál, který by měl srovnatelné vlastnosti s plastem a současně měl prokazatelně nižší environmentální dopady. Cílem kampaně DOST BYLO PLASTU je upozorňovat na nadměrné používání plastových výrobků a snažit se redukovat jejich spotřebu nebo zavádět systémy opakovaného použití (např. nádobí) s cílem předcházet vzniku (plastového) odpadu. V případech, kdy z jakýchkoliv důvodů použití jednorázových plastů redukovat nejde, nepovažujeme za rozumné, a ani environmentálně prospěšné, snažit se “konvenční” plasty nahrazovat za každou cenu jinými materiály. Materiály, kterými mnohdy bývá nahrazováno zejména jednorázové plastové nádobí , mají ve vztahu k životnímu prostředí bohužel mnoho negativních aspektů. V této oblasti navíc panuje řada mýtů, a samozřejmě mnozí dodavatelé se snaží na současné vlně “despektu” vůči plastům vydělat, a pod záminkou ochrany životního prostředí nabízejí alternativy, jejichž skutečný dopad na životní prostředí může být mnohem horší ve srovnání s “konvenčními” plasty. V této souvislosti samozřejmě se jako náhrady nabízejí dva typy materiálů, které uvádíte ve svém e-mailu. Jde o papírový kelímek potažený folií (může být z různých materiálů) nebo kelímek vyrobený z PLA (“kompostovatelné”). Negativa jednotlivých materiálů popisuji níže. Pokud tedy dospějete k závěru, že nahrazení jednorázových kelímků na uvedenou akci opakovaně použitelnými alternativami není možné, nedoporučujeme nahrazovat plastové kelímky jinými alternativami. Pro maximální poskytnutí informací uvádíme, že různé společnosti nabízejí pořízení opakovaně použitelných kelímků včetně kompletního servisu, tedy včetně mytí na místě akce nebo skladování kelímku do doby do dalšího použití.

Papírové kelímky potažené PE folií: 
Jedná se o kompozitní materiál (papír/plast)- nejde recyklovat ani kompostovat, ideální koncovka je proto ZEVO (zařízení pro energetické využití odpadů)
Většina odpadů se bohužel v ČR dosud skládkuje, tedy pokud se kelímky dostanou na skládku, tak z rozkladu papíru vznikají skleníkové plyny
Spotřebitelé je obvykle mají tendenci nesprávně odkládat do kontejnerů na papír (dochází ke znečišťování obsahu kontejnerů zbytky nápojů)
Jsou těžší a objemnější (silnější stěna) než plastové kelímky, tedy hodnocení jejich životního cyklu vychází hůře (na stejný objem nápoje se spotřebuje více materiálu a vznikne více odpadu)

Obrázek: kampaň Dost bylo plastu

Papírové kelímnky potažené PLA folií: 
Platí obdobné viz výše pro papírové kelímky s PE folií
Vzhledem k tenké vrstvě PLA lze kelímky kompostovat, ale musí se najít kompostárna, která je přijme a zkompostuje
Pokud má dojít ke kompostování, tak je potřeba vyřešit čistou odpadu – lidé obvykle do jakéhokoliv koše vyhazují i věci, které tam nepatří
Kompostování je proces, při kterém nedojde k materiálovému využití ani energetickému, tedy je zde negativní energetická bilance
Papír a PLA nejsou materiály, které by čímkoliv obohacovaly vzniklý kompost (dojde jen k “prodýchání” kelímku v procesu kompostování)

Kelíky z PLA:
Materiál se nerecykluje (nikdo to nedělá)
Spotřebitelé je obvykle mají tendenci nesprávně odkládat do kontejnerů na plast (nelze recyklovat s konvenčními plasty – znesnadnění recyklace jiných plastů)
Rozložitelnost materiálu PLA v tlouštce stěny kelímku je krajně problematické, trvá dlouho a potřebuje specifické podmínky (musí se nadrtit, přidat do kompostu s jinou organickou hmotou, po delší čas musí být teplota kolem 60 stupňů Celsia)
V přírodě se vyhozený kelímek samovolně prakticky nerozkládá – nejsou specifické podmínky, nízká mikrobiální aktivita
Materiál je vyroben chemickou úpravou obvykle kukuřičného škrobu – potřeba záboru zemědělské půdy (eroze, používání umělých hnojiv a agrochemie)
Výroba je spojena s přepravou materiálů na dlouhé dopravní vzdálenosti (kukuřice se obvykle pěstuje v USA, výroba v Německu)
Platí obdobné jako u pap/PLA kelímků – kompostování je proces, při kterém nedojde k materiálovému využití ani energetickému, tedy je zde negativní energetická bilance
PLA nepřidá kompostu žádnou přidanou hodnotu
Riziko setrvávání reziduí mikroplastů ve vzniklém kompostu

Úvodní foto: HSH Vysočina cup 2018