Při slovech „rádiový orientační běh“ se mnohý zadumá a přemýšlí, kde toto slovní spojení slyšel a co tento sport vlastně obnáší. Zasvěcení vědí, že rádiový orientační běh (ROB) je technický a vytrvalostní sport, který v sobě spojuje jednak orientaci v terénu podle mapy a buzoly a současně vyhledávání radiokontrol pomocí zaměřovacího přijímače. ROB se narodil v polovině 50.let minulého století a z nevinné zábavy radioamatérů se postupně vyvinul, a to i díky elektrotechnickému rozvoji, až do současné podoby.

Závody se dělí podle vysílacího pásma na závody v pásmu 3,5 MHz (80 m – krátké vlny) a v pásmu 144 MHz (2m – velmi krátké vlny). Na každé pásmo je třeba jiný zaměřovací přijímač a je zde i jiná technika zaměřování vysílaných signálů. Vysílače kontrol vysílají znaky morseovy abecedy MOE, MOI, MOS, MOH, MO5 a MO. Vysílání jednotlivých kontrol se děje postupně za sebou v minutových relacích v pětiminutovém cyklu. To znamená, že každá kontrola vysílá jednu minutu a další 4 minuty vysílají postupně ostatní kontroly. Pořadí vyhledávaných kontrol není dáno, takže je jen na závodníkovi, jaké zvolí pořadí.

Podstatnou změnu zaznamenal ROB v osmdesátých letech, kdy převzal některé prvky z orientačního běhu : stojan s lampionem na kontrolách a mapu IOF, na které je zakreslen pouze start a cíl. To mělo spolu s rozvojem elektrotechnického průmyslu zejména v 90.letech minulého století celkem zásadní význam pro další vývoj tohoto sportu. Jeho rozvoj zajišťuje od roku 1993 Asociace rádiového orientačního běhu ČR.

Známá píseň kapely Kryštof s ROB tématikou

V současné době se běhají tyto závody: dlouhá trať (obvykle spojený závod v pásmu 3,5 a 144 MHz), noční závod a klasika v obou pásmech (relace 1 minuta), krátká trať v obou pásmech (relace 30 sec), sprint a štafety – pouze pásmo 3,5 MHz (relace 12 sec) a foxoring, což je kombinace klasického orientačního běhu a ROB (slabé vysílače vysílají trvale někde u nakreslené kontroly – pásmo 3,5 MHz).

Závodnice s přijímačem na 3,5 MHz (foto: archiv ROB)

Od roku 1993 se pořádají pravidelně Mistrovství Evropy a Mistrovství světa, která se vždy po roce střídají. V roce 2000 se pak přidalo Mistrovství Evropy/světa žáků a dorostu, které se koná každoročně. V ČR se konalo ME v roce 1993 a 2015, MS pak v roce 2004. MEŽD se u nás konalo v roce 2000, 2005, 2009, 2013 a začátkem července 2018 poběží mladí závodníci kolem Starých Splavů a Doks.

V roce 2017 na ME v Litvě jsme v juniorských, seniorských a veteránských kategoriích v 6 disciplínách (foxoring, sprint, klasika a družstva 3,5 MHz, klasika a družstva 144 MHz) vybojovali 55 medailí (20-20-15), na MS žáků a dorostu na Slovensku pak 13 medailí (6-3-4). Pro letošek nás čeká Mistrovství světa, které se koná v Jižní Korei začátkem září. Vzhledem k vysokým nákladům bude česká výprava početně menší než v jiných letech, ale snahou všech zúčastněných bude obhájit výborné pozice z let minulých. Žákovská a dorostenecká reprezentace bude závodit na domácí půdě a rozhodně bude chtít vybojovat co nejlepší výsledek.

Kromě mezinárodních soutěží nás letos čekají Mistrovství ČR ve všech typech závodů a rovněž další republikové závody do národního žebříčku. Informace lze nalézt na webu ardf.cz.

Rovněž vám přinášíme rozhovory s českými reprezentanty Martinem Kincem a Karlem Fučíkem, kterým jsme položili 3 nezáludné otázky.