V úvodu na všechny čekala rychlá technická pasáž ve vzrostlém bukovém lese, trochu s problémy se s ní potýkal snad jen Zlín na prvním úseku, jinak se farsty ukázaly poměrně vyrovnané, “A” o chlup nejrychlejší.

Nečekané komplikace přišly pro některé již na 3. kontrole, kde část mužského balíku naběhla na špatnou kontrolu jižně. “Kontrola byla hůře přístupná pod kamenem, i přes bezkontaktní ražení se tam tvořila trochu fronta a když jsem ji vystál, tak jsem zjistil, že není moje,” vyprávěl v cíli pobaveně Filip Wolf z turnovské první štafety. Ne všichni si ovšem kód zkontrolovali, a tak PHK1, PGP1, LCE1 a BOR2 zde ukončili šance svých štafet na jakékoliv umístění. Přitom kontroly byly poměrně odlišné, tento “špatný” kámen byl nad výrazným náletovým hustníkem v prodloužení výrazné zdi. Ale i takové momenty štafety přináší.

Zrychlení na louce a pak náběh do těžkých až skandinávských bažin – borůvčí a v tom mechové bažinky a meliorace. “Následně závod pokračoval do hodně zavřené bažinaté oblasti s velkým počtem rýh. Tam se opravdu hodně chybovalo. Byly zde postupové fársty a závodníci běhali po hustníku trochu jako malé děti,” popisuje na svém blogu zážitky z této oblasti aktér prvního úseku Matěj Kamenický (LPU). Ten oblast zvládl proběhnout dobře. Výrazně zde chybují především Turnov, Kamenice, Doksy a béčko Žabin. Bylo potřeba si pohlídat náběh z bílého lesa, jehož hranice byla jasně zřetelná a opravdu pečlivě si namapovat záchytné body.

Bažinatou oblastí se pokračovalo dále až ke kontrole 6. Na čele šlapala skupina štafet PHK, CHC a LCE, které ovšem nezvládly čistě dohledat 5. kontrolu (var. E), a tak se nám do čela dostává Tesla, Zlín, Pardubice, Doksy a Jičín. Na 5. kontrole ztrácí také SHK na variantě D a SJI či SSU na variantě F.

Zatímco na prvním úseku celý balík běžel víceméně rovně, na dalších úsecích již závodníci měli informace o náročnosti terénu a začaly se vymýšlet obíhačky. Třeba Miloš Nykodým (ZBM1-2) si to namířil přes potok a po kraji pastvin.

To samé platí i o první výraznější volbě postupu na trati. Zatímco na prvním úseku se víceméně chodilo rovně (úplně kolem hotelu obíhalo béčko LPU), tak na dalších úsecích se předaly informace a začalo se spíše obíhat. Nejrychleji běžel Martin Poklop (SSU) na 3. úseku okolo po cestě za 4:54, Miloš Nykodým na středové hybridní variantě (nejprve rovně a pak obíhačka po malé pěšince) ztratil přes minutu (6:09).

I na druhé volbě závodu se nejprve chodilo spíše rovně a na dalších úsecích se začalo obíhat. Tady není porovnání přesné, neboť závěr postupu již byl součástí rozdělovací metody. K radosti stavitele ale závodníci využili všechny varianty a postup balík dobře rozdělil. Na přímé variantě bylo důležité trefit pruh vysokého lesa v závěru a nezasekat se v neprostupném hustníku.

Prostorově odlišné dělení v půlce trati prolétl nejrychleji Miloš Nykodým na severní variantě I.

Velké chyby v této pasáži jsme mohli sledovat snad na všech úsecích. Na prvním zde výrazně chybovalo LPU1 na variantě I a SHK a SJC na variantě H. Na třetím úseku pak především DOK, LCE a TZL na variantě I.

Zajímavou volbu postupu na dělící metodě přinesl i postup na 14. kontrolu. Na prvním úseku se opět dost chodilo rovně přes hustníky, na dalších se spíše obíhalo. Jako nejrychlejší se zde ukázala spodní (severní) obíhačka pod zakázanou pasekou a po kraji polootevřených luk nahoru ke kontrolám.

Jako zajímavá volba se ukázala i ta přes kopec na 16. kontrolu, kde závodníci vyzkoušeli všechny varianty. Varianta po silnici Miloše Nykodýma byla pomalejší o cca 15 sekund oproti variantě přímé přes kopec.

Na pravé variantě se často chybovalo a to jak v mužích, tak v ženách na tuto kontrolu. Závodníci opoměli, že ke kontrole musí trochu vystoupat a kontrolu přebíhali směrem nad start a museli se vracet.

Závěrečný pytlík ustála většina čelních štafet bez výraznějších ztrát, to neplatilo o turnovské štafetě na 2. úseku, která zde nechala poměrně dost času na 20. a 21. kontrole. Výrazněji v této oblasti ale chybovaly ženy.