Deníček z O-Ringenu: Den 4.

od | 28. 7. 2022 | Cestování za OB, OB ve světě, Orientační běh

Náplní dnešního deníčku měly být mimo jiné mé výkony v 3. etapě O-Ringenu… No, moc se mi do toho nechce, věhlasný terén Lunsenu mě opravdu vyškolil. “Obíhat? Kvůli tomu jsem sem nepřijel, tohle je jasný postup na azimut!” Ale chybama se člověk učí…

Po dni volna jsme se přesunuli na jihovýchod Uppsaly – do Lunsenu! Když porovnám terén s předchozími dvěma etapami, tak při velkém přehánění by to byl předtím spíš příměstský les. Skoro žádné cesty, nekonečná rovina s malými kopečky a údolíčky, do toho bažiny, občas trochu zasekaný terén a nižší viditelnost. Pro orienťáka odchovaného hlavně českými terény velká výzva. Tlak na výsledek v etapě ale určitě tento zážitek přebije.

Na start je to zatím nejblíže – jen 2300 metrů, beru mapu a hned na jedničku se snažím držet dobrý směr, potkávám ale bažinu a moje orientační jistota je tatam. Je vidět, že startovat později pro mě opravdu není ideální a cestičky od stovek závodníků mě hodně matou. Naštěstí jsem byl kousek od kontroly a pokračoval dál. Dvojka ťukačka přes kopečky a dvě cesty, trojka zase s jasným hustníkem, který dovedl skoro až ke kontrole. Už už jsem viděl objekt kontroly, ale trochu jsem znejistěl a udělal malou myšku. Čtyřku jsem si pohlídal – cesta, kopeček a hřbítek za druhým údolíčkem. A pak to přišlo – 5. kontrola! Obíhat? Kvůli tomu jsem sem nepřijel, tohle je jasný postup na azimut. Jenom bys Matěji musel ten azimut umět udělat… Zpětně se musím pochválit za dobré držení směru, jen by to příště chtělo o 45° lépe. Po doběhu na turistickou jsem u cedulky zkoumal, kde tak můžu být, bohužel červená tečka “Zde se nacházíte” v mapě chyběla. Pár minut čekání a po 25 minutách bez lidí konečně první zachránce!

Až do osmičky jsem si hlídal správné a bezpečné objekty a na devítku jsem pro jistotu zvolil postup po pěšině. Při finální odbočce jsem nějak nerozeznal zasekaný les od bažiny a nechal se stáhnout zpět. Pak už šla bohužel koncentrace do háje. Na desítku na jistotu po cestě, ale na hraně kolečka opět dokážu rozkíčovat jasný žlutý kopeček, běžím dál a pak raději zase zpět na jisté místo. Jedenáctka, to byl neznatelný kopeček v lese s minimální viditelností a s Davidem, kterého jsem doběhl (akorát startoval 14 minut po mě), jsme ho naběhli správně až na podruhé. Na dvanáctku malé zaváhání, na třináctku zase stáhnutí na cizí kontrolu. Nezbývá než se poučit z chyb, ještě mám dvě šance na reparát a do zítřejší krátké trati 13 minut fóra, abych zůstal v hendikepu.

Bloudění orienťačního běžce

O-Ringen, to není jen pěší orienťák a pořadatelé nabízejí i ostatní o-disciplíny. “Tak snad někdy budou i loby,” zaslechl jsem u českého stanu. Jsou připraveny závody v trail-o a také v MTBO. Bajkeři dokonce občas finišují ve stejné aréně jako pěší orienťáci. A konkurenci mají poměrně dobrou, protože mezi eliťáky je řada účastníků z nedávného MS ve Falunu. A také Jan Hašek, který v dnenšním sprintu dojel třetí: “Musím to ještě udržet, aby mi kluci moc neujeli, na závěr se jede stíhačka a závod na asi 47 kontrol by mohl být sranda.”

A na závěr opět jedna perlička, snad se toho v Česku taky dožijeme:

O-Ringen. Nemůžu se toho nabažit. Toto je dnešní hlavní parkoviště. Jsme tu pátý den, a do auta jsme zatím stále nesedli, úplně všude to jde bezpečně na kole. Jinej svět…” liboval si jeden z českých účastníků – Marek Šesták.

A to na jeho fotce můžete vidět parkoviště kol v trošku odlehčené verzi, dnešní aréna byla trochu dál, a tak řada cyklistů jela raději busem. Ale nevím, jak by fronty na hromadné autobusy vypadaly, kdyby stovky účastníků na kolech nejeli vůbec 😀

Kde je moje kolo? (foto: Marek Šesták)

0 komentářů

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Dnes je 17. 8. 2022
a svátek má Petra.