Po předchozí reportáži nabízíme i analýzu postupů v obou hlavních kategoriích. Tato klasika nabídla hlavně v mužské kategorii několik zajímavých postupů, z nichž dva překročily délku 2 kilometrů. Ženská trať vzhledem k délce nenabídla tolik dlouhých postupů. Pojďme se na to nejlepší z obou tratí podívat!
Muži
K2-K3: První delší postup mužského závodu nabídl několik variant, každý z medailistů zvolil rozdílný postup, nejrychlejší postup zaběhl Vojtěch Král, který jde zprava po silnici, varianta Pavla Kubáta zleva je mírně ztrátová, stejně tak jako varianta Miloše Nykodýma, který běžel nejprve stejně jako Vojtěch Král, ale poté běží po silnici, velkou chybu na tomto postupu vytvořil Petr Zvěřina, který šel nejprve stejně jako Pavel Kubát, ale nakonec se rozhodl běžet ke kontrole po silnici.
K5-K6: Tento postup nejlépe vymyslel Miloš Nykodým, když běžel nejprve po louce a poté po cestě, na tomto postupu se vyhnul téměř jakémukoliv převýšení. Ondřej Hlaváč se nejprve vydal na cestu na louce a poté běžel po pěšině směrem ke kontrole, Jakub Glonek běžel začátek podobně jako Ondřej Hlaváč, ale pak běžel déle po cestě. Jan Bendák měl úvod podobný jako Nykodým, ale závěr stejný jako Hlaváč. Lukáš Kettner nejprve běžel stejně jako Miloš Nykodým, ale pak běžel přes kopec ke kontrole, takže tato volba byla výrazně pomalejší než Nykodýmova.
K8-K9: Tento seběhový postup nabídl 4 varianty: Zleva po cestě, kterou zvolil Marek Minář, prostřední podél hustníku, tu zvolil Pavel Kubát, pravou terénem v podání Jana Bendáka a pravou po cestě v podání Vojtěcha Krále.
K10-K11: Nejdelší postup podle času nabídl mnoho variant. Nejrychlejší variantou byla ta Miloše Nykodýma, který využil kombinaci cest a terénu zleva, Vojtěch Král měl postup zčásti shodný, v závěru však běžel po cestě, Pavel Kubát zvolil téměř přímou variantu. Marek Minář běžel šel pravou obíhačku, která byla téměř celá po cestě, Štěpán Mudrák běžel spodem po cestě. Jan Bendák běžel nejprve zleva terénem a poté odbočil doprava na cestu, Jan Procházka běžel zprava po vrstevnici a poté po cestě.
K12-K13: Postup mezi kontrolami 12 a 13 nabídl 3 varianty, nejrychlejší čas mezi kontrolami měl opět Miloš Nykodým, který běžel po cestě a poté podél hustníku. Vojtěch Král nejprve běžel stejně jako Nykodým, ale poté se ke kontrole dostal po cestičce. Úplně jiný postup zvolil Otakar Hirš, když nejprve vyběhl hodně vrstevnic, ale pak musel ke kontrole klesat, tato varianta byla sice nejkratší, ale také nejpomalejší z důvodu velkého stoupání.
K15-K16: Nejdelší postup na trati podle vzdálenosti nabídl opět několik variant a nejrychlejší byl opět Miloš Nykodým v závěsu s Pavlem Kubátem, kteří šli nejprve po vrstevnici a poté po cestě a louce až ke kontrole, podobně zpočátku šli i Maxime Rauturier a Jan Petržela, Rauturier si poté cestu ke kontrole zkrátil tím, že běžel zprava terénem a po jiné louce než Nykodým, Jan Petržela běžel ke kontrole terénem zleva. Marek Minář obíhá kopec zleva a poté běží stejně jako Nykodým, Jan Bendák volí obíhačku zprava, podobně jako na postupu K11-K12 zvolil úplně jiný postup než zbytek startovního pole.
K20-K21: Po sérii kratších postupů následoval postup s několika volbami: Přímou zčásti po cestě a zčásti terénem zleva, kterou zvolil Miloš Nykodým, zprava terénem, již zvolil Štěpán Mudrák, podobnou volbu jako Nykodým šel i Vojtěch Sýkora, ten ale v terénu šel zprava. Tomáš Rusý na své variantě seběhl prudký kopec a poté běžel po louce ke kontrole, nejhorší variantu zvolil Maxime Rauturier, který zvolil úplnou obíhačku, který měla dvojnásobnou vzdálenost oproti Nykodýmově přímé variantě.
K21-K22: Na posledním delším postupu již byly závodníci nejspíše velmi unaveni z kopců, a tak se zde často volily obíhačky kolem kopce: Obíhačku zprava, která byla nejrychlejší, zvolil Miloš Nykodým, Vojtěch Král šel volbu podobně, ale více zprava, Otakar Hirš kopec oběhl zleva a jako jeden z mála závodníků přes kopec šel Petr Losman, tato varianta byla výrazně pomalejší než obíhačky zleva či zprava.
Ženy
K2-K3: První delší postup byl stejný jako u mužů, ale zde byli rychlejší jiné varianty: Tereza Janošíková byla na své variantě mírně zprava přes louku nejrychlejší, Vendula Horčičková běžela postup mírně zleva a ztratila okolo půl minuty, přibližně stejný čas ztratila i Jana Knapová, která volila obíhačku zleva po cestě, nejvíce ztratila Petra Hančová na volbě zprava přes silnici.
K6-K7: Na tomto postupu byla opět nejrychlejší Tereza Janošíková se svoji volbou zleva po vrstevnici, Barbora Chaloupská běžela zleva po cestě a Tereza Čechová zvolila pravou variantu.
K8-K9: Tento postup vyšel nejlépe Denise Kosové, která ho běžela zprava po vrstevnici, Martina Jirčáková vyběhla nejprve kopec a poté běžela stejně jako Denisa Kosová, Anna Štičková zrealizovala postup během po vrstevnici zleva, zatímco Adéla Indráková běžela přes kopec, Tereza Janošíková zvolila obíhačku zleva po cestě, tato varianta je ztrátová o více jak minutu.
K9-K10: Na nejdelším postupu v ženské kategorii zvolila Jana Knapová obíhačku zleva po cestě, která je nejrychlejší, Denisa Kosová běžela po vrstevnici a ztratila okolo minuty a půl, Tereza Čechová běžela zprava po asfaltce a poté terénem a po louce, Tereza Janošíková vyběhla prudký kopec, zda ztratila hodně času a také medaili, Johanka Šimková běžela nejprve jako Jana Knapová, ale poté běžela terénem a po jiné louce, stejně zpočátku běžela i Markéta Firešová, ta se poté ke kontrole dostala terénem.
K13-K14: Na posledním postupu s více variantami jsou 4 volby: Nejlépe volí Denisa Kosová, která běží napřímo, Eliška Sieglová běží po cestičce zprava, Jana Knapová nejprve běží terénem zleva a poté po louce, Tereza Korpasová volí úplnou obíhačku po cestě a louce.
Škoda, že jsi nepoužil reálný mezičasy. Dají se do 2Drerunu docela jednoduše nahrát. 😉
Původně jsem to tak chtěl udělat, jenže v tomhle módu to blbo, třeba po kliknutí na jeden z delších postupu to tvou čáru zobrazilo úplně jinde, mnohem dřív.
Jeste je dobry dat si color by time, pak je jasne kdo je kdo, navic vidis i rychlost jednotlivych variant.
Analýza hezká, ale pojďme se teď objektivně zamyslet, kolik zásadních voleb tam opravdu bylo.
Nejprve muži
K3 – volba pěkná, ale z mezičasů je jasné, že u fyzicky dobře připravených mužů nic neřeší
K9 – reálně jen 2 varianty zleva zprava, zbytek je o vobě stopy terénem.
K13 – tady o volbě nemůže být řeč, zprava horem je to na první pohled chyba
K16 – ubohý přespolák a při pohledu na vrstevnice je jasné, že všechno mimo Milošův postup je ztráta
K21 – kdo si přečetl popis nemohl zvolit nic jiného než Miloš
K22 – opět při pohledu na vrstevnice zřejmé, že jediná varianta je zprava.
Podtrženo sečteno 3 zajímavé postupy. Není to na MČR na klasice trochu málo?
A ženy
K3 – stejný jak u mužů, jen u žen vzhledem k výraznějším fyzickým rozdílům trochu zajímavější
K7 – umístění kontroly více na kopec ubírá proti mužům varianty po cestě hustníkem
K9 – mnohem víc o fyzičce než volbě, kopec zprava i zleva dává podobné délky i převýšení
K10 – uplně stejná záležitost jako analogický postup u mužů
K14 – viz muži
Podtrženo sečteno pouze jediná!!! zásadnější volba.
Osobně jsem běžel v neděli trať H21C alias H35 a bylo to tam, co se týče voleb, ještě horší. Ruku na srdce opravdu je správně když je klasika o tom to uběhnout a hloupě se nevychybovat?
Dobrý den,
mi to přišlo OK. Pokud máte na stavitele tak ostré hodnocení, zkuste jej něčím podpořit. Třeba postavte na této mapě trať H21 podle vašich představ (přidejte případně komentář) a pochlubte.
Dobrý den,
myslím, že svá tvrzení jsem poměrně podrobně rozepsal a odůvodnil, navíc bez zbytečných invektiv. Mám 24 let zkušeností s OB, z toho 17 na republikové respektive mezinárodní nereprezentační úrovni a disponuji kvalifikací R2. Nemyslím si tedy, že jsem nekompetentní kritik.
Kvalitní stavba trati vyžaduje mnoho hodin práce a to i v samotném terénu, které do tohoto opravdu investovat nechci, navíc nemám k dispozici kompletní mapu v kvalitě potřebné ke stavbě trati. Na druhou stranu mi vadí, že v našem svazu není nikdo schopen/ochoten říct, že něco nebylo takové, jaké to být mělo, nebo přinejmenším mohlo. Pořádáme prostě jen samé “krásné” a “bezproblémové” závody.
Ahoj Jiri,
nechces nam popsat sve uspechy v OB podrobneji, jak zavodni, tak poradatelske prosim, ktere te opravnuji k tvorbe takove analyzy?
Ahoj Jane,
když si o to žádáš tak mile rád, jelikož se opravdu nemám za co stydět 🙂
pořadatelské: kvalifikace R2, stavitel tratí pěti oficiálních závodů JmL, z toho první už v roce 2005. 3x funkce hlavního rozhočího na JmL. Do roku 2011 jsem se podílel na pořádání všech závodů (včetně celorepublikových a MČR) pořádaných klubem, za nějž jsem byl tehdy registrován (ZBM), od té doby jsme s naším malým klubem (MBM) odpořádali jednu JmL zcela ve své režii a na dalších 3 se významně podíleli. Na mezinárodních akcích jsem měl na startosti karanténu na MS MTBO 2007 a výsledkovou tabuli na MS v OB 2008. A to nepočítám hlídání kontrol na SP 2002 v Brně. Dále mám odpořádáno nespočet neoficiálních závodů (17x O-mikron, 8x MB NOPB, letos na jaře 2x JLL, …) a to vždy i jako stavitel trati. Dále desítky mapových tréninků. Jeden rok jsem měl kompletně na startost mapové tréninky žactva Jihomoravské oblasti.
závodní: republikové: od roku 2004 (H18) účast v žebříčku A, po přechodu do H21 v roce 2008 jsem vypadl z rankingového umístění potřebného pro účast na MČR (dříve 200, nyní 170) pouze na zhruba rok a to jen těsně. Nikdy jsem ale nepřestal běhat celostátní závody včetně všech MČR. 5x jsem se vešel do závodu elity a mám několik umístění v první desítce kategorie H21A.
mezinárodní: účastnil jsem se závodů v 23 zemích mimo ČR, povětšinou vícedeních závodů v elitní mužské kategorii. Jsem vítězem závodu WRE (2018, Koapaonik Open).
Dále bych ještě doplnil, že jsem autorem nezanedbatelného počtu map (celkově přes 40 km^2 v ČR a Španělsku), z nichž 4 byly použity na MČR a jedna na závod WRE.
Ať každý laskavě posoudí sám, zda jsou mé zkušenosti s OB a pořádáním závodů dostatečné k tomu, abych vyjádřil svůj názor a pokusil se tím nastartovat diskusi. Rozhodně nejsem někdo, kdo začínal s OB po neúspěšné kariéře v jiném sportu a následně se bez pořádných základů vše naučil tak, že “všechno už taky umí”.
Ahoj Jirko, troufám si s tebou nesouhlasit. Právě pracuji na podrobnější analýze a těch zajímavostí na trati bylo mnohem víc, než píšeš. Když to srovnám s klasikami let minulých, tak ta letošní, alespoň co se mužů týče, nijak nevybočuje. Většinou na trati není víc než dvě až tři zásadní volby. Víc se jich ani do délky 95′ nemůže vejít.
Tenhle tvůj komentář je jen ukázka tvé zahořklosti vůči osobě, která letošní klasiku stavěla.
#promiňjakoaletohlejeužmoc.
Ahoj Miloši,
ze svého úhlu pohledu máš zajisté pravdu. Trať H21 opravdu nebyla nijak neakceptovatelná. Problém je, že jako jediná z tratí, které jsem viděl. Na druhou stranu, když ji porovnám s tratí na Kladkách v roce 2018, tak byla jednoznačně slabší. A terén byl přitom charakterově podobný.
Sám jsem běžel v neděli trať H21C alias H35 a doporučil bych se ti na ni podívat. Tento zážitek opravdu vedl ke značné frustraci a možná ovlivňuje moje hodnocení. Tady vypíchnu pouze tři zásadní problémy.
1. Pořadatelé mezi sobotou a nedělí nepřestavěli kontroly. Pominu-li vykuky, kteří mohli před závodem ze sobotních popisů a map rekonstruovat tratě, tak to vedlo vzhledem k jinému místu startu ke značné degradaci tratí. Navíc kvůli tomu platil zákaz startu účastníků sobotního závodu v neděli, což znemožnilo nejlepším brněnským závodníkům v kategoriích DH14 start v sobotní klasice. Potřebovali si totiž v neděli vyběhnout body do JmL odkud se letos vybíhá licence A.
2. Na trati byly i další významné stavitelské chyby. Tratě významně křižovaly cestu na start. Na ideálním postupu jsem dokonce běžel přes občerstvovačku na předstartu, která ani nebyla zakreslena v závodní mapě. Takováto stavba výrazně zvýhodňuje ty, co jdou na start později a vidí své soupeře. Dále tam byly extrémní protiběhy. V mé kategorii téměř minuta tam a minuta zpět.
3. Nehodlám hodnotit kvalitu mapy. Každý si může poslechnot, co bylo řečeno na podcastu na tomto webu. Já osobně konstatuji, že jsem na své trati neměl s mapou zásadnější problém. Až na tu oplocenku, o které mluvila Denisa Kosová. A to především proto, že nebyla, tak jako nějaké jiné oplocenky, dokreslana na vyvěšené mapě na startu. Za mě je to obrovské selhání především hlavního rozhodčího. Optikou nedělního oblastňáku je to ještě v pohodě, ale tohle byla den stará mapa z MČR.
Tak jen aby nedošlo k omylu, celý bod 1 je lež.
– sobota a neděle měla 14 společných kontrol
– 6 kontrol včetně sběrky mělo v sobotu a v neděli stejné číslo
– DH14 na MČR na klasice nepatří.