Přinášíme vám analýzu MČR na klasické trati, které se konalo o víkendu poblíž Kamenice u Prahy. Jak kdo zvolil? Kdo kde udělal chybu? Kde získali a ztratili ti nejlepší? To se dozvíte v analýze hlavních dvou kategorií, tedy D21 a H21, ve kterých mistrovské tituly získali Denisa Kosová a Vojtěch Král.

Muži (H21A)

K1-K2: Hned na 2. kontrolu vedl první delší postup, ten nabídl 4 varianty – nejlépe zvolil Tomáš Křivda. který běžel téměř rovný postup až na několik kliček, ostatní závodníci šli alespoň zčásti zleva, například Vojtěch Král běžel nejprve podél hustníku a pak se stočil více doprava, na této variantě ztratil oproti Křivdovi 31 vteřin, Vít Horčička běžel nejprve podobně jako Křivda, ale poté se stočil doleva, zde ztratil na Křivdu již skoro minutu, nejhorší variantu zvolil Polák Mikolaj Dutkowski, který na levé obíhačce po cestě naběhal o téměř 300 metrů více než ostatní závodníci, což v přepočtu znamenalo ztrátu 1:43 na Křivdu.

K4-K5: Druhý nejdelší postup z celého závodu opět vyhrál Tomáš Křivda, když ke kontrole zvolil levou stopu přes cestu a poté hustníkem a pak přes další cestu, podobnou trasu zvolil i Jan Petržela, který ale k hustníku běžel terénem, tato volba ho stála minutu na Křivdu. Martin Roudný zvolil obíhačku zprava, která ale vedla v podstatě mimo cesty, zde byla ztráta na Křivdu téměř minutu a půl, Petr Fodor šel postup téměř pod čarou, vzhledem k tomu, že tento postup vedl velice často hustníky, tak tento závodník ztratil na Tomáše Křivdu 2 minuty a 21 vteřin. Zajímavostí bylo, že všechny varianty tohoto postupu byly téměř stejně dlouhé, lišily se v řádu desítek metrů.

K6-K7: Po kratičkém transportním postupu následoval opět dlouhý postup, který měl zase stejného vítěze, a to Tomáše Křivdu, který běžel kombinaci oběhnutí hustníku zprava, běhu terénem k cestě a doběhnutí ke kontrole po cestě, Vojtěch Král zvolil postup “pod čarou”, ten byl o 21 sekund pomalejší než postup Křivdy, Tomáš Kubelka zvolil postup podobným směrem jako Tomáš Křivda, nicméně na postupu se v podstatě “nepotkali” (Kubelka běžel k cestě více zleva a doběh ke kontrole byl mírně odlišný), tento postup byl o 24 sekund pomalejší než ten Křivdův, nejpomalejší volbou byla volba Martina Meleckého zprava po cestě, kdy zde ztratil na Tomáše Křivdu minutu a 46 vteřin.

K8-K9: Tento kratší postup měl 2 varianty s oběhnutím kopečku, a to buď zleva částečně terénem nebo zprava po cestě, rychlejší byla levá varianta, kterou zvolil Vojtěch Král, pravá varianta v podání Silvana Ullmanna byla o 15 sekund pomalejší.

K10-K11: Postup na 11. kontrolu nabídl 4 varianty – vítězem postupu se stal znovu Tomáš Křivda, který zvítězil i přes fyzickou náročnost prostřední varianty, kde byly prudké výběhy a seběhy. Druhým nejrychlejším postupem byl postup Jakuba Glonka, který seběhl na cestu a poté delší dobu běžel po ní, zde ztratil 36 vteřin, volba Jana Petržely spočívala v pravé obíhačce po cestě, ztráta na Křivdu zde dosáhla 49 vteřin, postup Tomáše Kubelky spočíval v tom, že se snažil oběhnout vrstevnice terénem, při tomto postupu byla ztráta na ideální postup 1:07.

K17-K18: Po sérii kratších postupů následoval postup s pěti variantami – nejvýhodnější variantou byla varianta Vojtěcha Krále, který po oběhnutí kamenné pasáže běžel naprosto přesný azimut, který držel poměrně dlouhou dobu, ke kontrole pak doběhl po cestě podél hustníku, druhou výhodnou variantou byla varianta Osvalda Kozáka, která vedla mírně zprava terénem, ztráta na Vojtu Krále v tomto případě byla 18 vteřin, obíhačka Stanislava Mokrého zprava po cestě nebyla již tak výhodná, ztráta na nejrychlejší postup zde byla 1:21, levé volby v podání Mikolaje Dutkowskeho a Martina Meleckého byly vůbec nejztrátovější, za nejrychlejším postupem zaostaly tyto varianty o 1:49, respektive o 2:39.

K18-K19: Při následujícím postupu se dalo běžet buď rovně terénem, zleva po cestě nebo zprava po cestě. Nejlépe zvolil Vojtěch Král, který běžel zprava, přesnou půlminutu ztratil Jan Schulhof, který běžel rovně, zleva běžící Matěj Kamenický ztratil ještě 10 vteřin.

K25-K26: 8 variant! Přesně tolik jich nabídl královský postup, rozdíly v nich byly obrovské. Nejlepší variantu zaběhl Miloš Nykodým, který běžel od kontroly terénem k cestě, poté vyběhl kopec a seběhl k asfalatce, kterou již jednou překročil, a po ní se dostal ke kontrole. Výhodný postup odhalil i Jeroným Kamenický, který zvolil postup zprava po cestě a poté teréném, na Nykodýma ztratil pouze 9 vteřin, Tomáš Křivda jako jediný běží po vrstevnici na asfaltku a poté obíhá kopec po asfaltace, tato volba je přibližně o minutu a 6 vteřin pomalejší, důvodem ztráty ale také byly ubývající síly Tomáše Křivdy, jelikož tempo měl Tomáš Křivda podobné jako Miloš Nykodým, který běžel více do kopce. Vít Horčička zvolil cestu spíše prostředkem, kdy přeběhl hodně kopců, ztráta na Nykodýma dosáhla 2:24, Marek Prášil předvedl zbytečnou chybu, kdy vyběhl kopec navíc, to ho stálo 4 minuty a vteřinu k tomu na nejrychlejší postup, Martin Poklop zvolil pravou obíhačku přes cestu, která byla oproti postupu Nykodýma ztrátová o 2:39, Jan Šedivý se vydal zkušeně prostředkem terénem mírně zprava, ztráta zde již byla velká, a to 7 minuta 34 vteřin. Za zmínku také stojí velká chyba Petra Fodora, který zřejmě z nepozornosti seběhl zbytečně kopec dolů a poté ho musel opět vystoupat.

K26-K27: Poslední zajímavý postup následoval hned po tom královském, Vojtěch Král zvolil v podstatě přímou variantu, která byla nejrychlejší, Tomáš Křivda běžel velmi podobně, ovšem hustník oběhl zleva, čímž naběhal o 93 metrů navíc, což znamenalo manko minuty a osm vteřin na nejrychlejší postup a ztrátu mistrovského titulu a zlatého hattricku. Osvald Kozák ke kontrole běžel zprava po cestě, což znamenalo ztrátu 1:36 na nejrychlejší postup, Jan Schulhof nejprve běžel podobně jako Vojtěch Král, ale ke kontrole poté doběhl po cestě.

Ženy (D21A)

K1-K2: Ženy měly první delší postup stejně jako muži od hned od první kontroly, která měla od startu krátký postup. Nejlepší postup zvolila Barbora Vyhnálková, která běžela velkou část postupu po cestách a v některých pasážích si zkracovala cestu terénem. Druhý nejlepší postup byl v podání Elišky Sieglové, která běžela část postupu jako Vyhnálková, ale poté běžela po jiné cestičce a v závěrečné části terénem, zde byla ztráta na Vyhnálkovou 45 vteřin. Jana Peterová běžela nejprve po kvalitnější cestě zleva a poté terénem, tato volba měla ztrátu na nejlepší postup 52 vteřin, Nikola Zlámalová běžela nejprve zprava terénem a poté u oplocenky se připojila na stejnou trasu, kterou běžela vítězka postupu, ztráta na ní ale dosáhla 2:06. Velkou chybu předvedla Tereza Odehnalová, která udělala směrovou chybu, kdy od kontroly odběhla úplně jiným směrem, kvůli čemuž naběhla o 500 metrů navíc než ostatní soupeřky a ztratila téměř 5 minut na Barboru Vyhnálkovou.

K3-K4: Tento postup nabídl 3 varianty – zleva po cestě a terénem, prostředkem jen terénem a zprava terénem a zčásti po cestě. Nejrychlejší byla Adéla Indráková, která zvolila levou variantu, Zdenka Kozáková na prostřední variantě ztratila minutu a 9 vteřin, Eliška Sieglová na pravé měla ztrátu vyšší ještě o 24 vteřin.

K7-K8: Postup, který byl stejný jako u mužů, měl i stejné provedení variant – úspěšnější byla Denisa Kosová na levé variantě terénem a po cestě, Monika Doležalová na pravé variantě po cestě ztratila 9 vteřin.

K9-K10: Na tomto postupu zvítězila Karolína Teplá, když od kontroly seběhla směrem k cestě a poté vyběhla náročný kopec, Denisa Kosová zvolila obíhačku zprava, která se sice vyhnula jakýmkoliv vrstevnicím, ale délka jejího postupu oproti postupu Teplé byla téměř dvojnásobná, ztráta přesto činila pouhou půlminutu, Eliška Sieglová zvolila obíhačku podél oplocenky, ztráta na nejlepší postup zde byla 43 vteřin, Nikola Zlámalová šla celý postup terénem a velice se jí to nevyplatilo, ztráta na Teplou dosáhla 1:40.

K12-K13: Postup o tom, zdali zvolit oběhnutí hustníku zleva či zprava, lépe zvolila Jana Peterová, když hustník oběhla zprava, Adéla Bogarová na své levé variantě ztratila 27 vteřin.

K17-K18: Královský postup u žen byl stejný jako u mužů, jen ženy vymyslely méně variant, a to 6, některé varianty byly dokonce oproti mužům odlišné. Nejlepší postup zvolila Denisa Kosová, která běžela delší dobu po cestě, v závěru zvolila trasu ke kontrole terénem, Tereza Čechová zvolila téměř stejný postup jako Miloš Nykodým, zde byl ale mírně ztrátový, a to o 16 vteřin na Kosovou, Adéla Indráková zvolila postup zprava, přičemž při trase si téměř nepomohla cestou, tato volba byla o 52 vteřin pomalejší než vítězný postup Denisy Kosové, Tereza Odehnalová šla zpočátku stejným směrem jako Denisa Kosová, s tím, že některá pasáže běžela terénem, ale později zvolila stopu, kterou běžela i Adéla Indráková, zde byla ztráta na Kosovou 1:38, Adéla Bogarová běžela téměř identický postup jako Tomáš Křivda, pouze s tím, že k asfaltce přiběhla po cestě, aby se vyhnula vrstevnicím, manko oproti Denise Kosové zde dosáhlo minutu a 56 vteřin, Karolína Teplá zvolila postup, který nebyl vůbec po cestě, částečně vedl i hustníky, na nejrychlejší postup Teplá ztratila 2:23.

K18-K19: Poslední delší postup zvolila nejlépe Tereza Čechová, když běžela téměř “pod čarou”, v závěru tato závodnice využila i cestu, Barbora Vyhnálková na levé variantě nejprve seběhla z kopce a poté běžela po cestě, ztráta na Čechovou zde činila 38 vteřin, Jana Peterová jako jediná zvolila postup zprava, kdy běžela delší dobu po cestě a poté terénem, je zde patrná i malá chyba v dohledávce, tato špatně zvolená volba stála Janu Peterovou medaili, jelikož na této volbě ztratila na Čechovou 2:25, což bylo o málo více, než činila v cíli ztráta na 3. místo (navíc tato závodnice byla na 18. kontrole na průběžném 3. místě).