Ivan Matějů: Do VV ČSOS by měla přijít nějaká obměna.

autor: | 29. 12. 2020 | Orientační běh, Rozhovory

Na konci roku přichází čas na bilancování. Na rozhovor jsme tak pozvali Ivana Matějů, se kterým jsme si nejen povídali o právě proběhlém roce, ale také o celém jeho funkčním období. Připustil, že již nebude kandidovat na pozici místopředsedy našeho svazu, ale že pomáhat našemu sportu nepřestane.

Díval jsem se, kdy jsme naposledy dělali spolu rozhovor pro O-News.cz. Jsou to přesně 4 roky a poslední otázku ze zmiňovaného rozhovoru použiji i tentokrát. A hned v úvodu : „Jsi místopředsedou ČSOS. Zanedlouho proběhnou volby, budeš se znovu ucházet o místo ve Výkonném výboru?“                                                                                        

Ne, nebudu. Roky nezastavíš, bude mi 75 let, srdíčko již mě neposlouchá jak by mělo, cítím na sobě, že potřebuji již více odpočinku atd. Ale hlavně si myslím, že nastal čas, kdy by do VV-ČSOS měla přijít nějaká obměna, svižnější lidé, mladší krev. S řadou mladších jsem v poslední době spolupracoval, hodně se naučili, nemají problémy s novou komunikační technikou, pracují v řadě komisí, v sekcích, ve vedení klubů. Je za nimi vidět práce. Takže jim dávám zelenou, ale musí chtít…

Předpokládám, že ale tak úplně neodcházíš mimo o-komunitu a stále budeš sledovat celé dění a být nápomocen tam, kde je třeba. Čeho se budeš zejména na poli bafuňářském účastnit?

Ano, říkáš to v podstatě správně. Přestože nebudu ve VV-ČSOS, budu dále pro orientační sporty „sloužit“. Zůstávám členem pléna ČOV a z tohoto titulu plním i roli svazového koordinátora pro oblast ODM na další dva roky. A o tom, že to nebude jednoduché, svědčí i poslední události, např. Olomoucký kraj – pořadatel ODM v r. 2021 se rozhodl o jejím přeložení z června na září 2021 a možná i na rok 2022. Další pořadatel zimní edice ODM, kterým se stal Královéhradecký kraj a která se měla konat v lednu 2022 v Krkonoších s centrem ve Vrchlabí, je tímto také zaskočen a také každý kraj bojuje s krácením financí ve svém rozpočtu. Také hájím zájmy ČSOS v komisi neolympijských sportů (NEČOV), tady je potřeba držet vydobytou pozici, neustupovat velkým sportům, navazují se kontakty s Národní sportovní agenturou, hledá se místo v nově vyhlášených programech a v přidělování financí, v neposlední řadě se připravuje vyslání výpravy ČR na Světové hry 2022 do Birminghamu.

Při odhalení pamětní desky k 70 letům OB (21. 10. 2020, Bunč). Foto: Dušan Vystavěl.

Pojďme trochu zavzpomínat. Byl jsi prvním polistopadovým generálním sekretářem Českého svazu orientačního běhu. Co trápilo český orienťák v první polovině devadesátých let? Co bylo tvoji hlavní pracovní náplní?

No, to by stálo za delší rozpravu, ale zkusím se s tím poprat a nějak  to zkrátit. Ale pro správnost a historiky musím uvést, že v začátku devadesátých let, kdy jsem se stal GS ČSOB, ještě existovala Československá asociace orientačního běhu – ČSAOB (do konce roku 1992), která byla tvořena národními svazy, tedy ČSOB a SZOB, jejím předsedou byl Jiří Ticháček a gen. sekretářkou Libuše Fantová. V té době se řešily hlavně otázky se zánikem federálních svazů, vznik nových národních svazů, nové stanovy a další legislativa, výkonné orgány, regionální uspořádání, soutěže, apod. Prvním předsedou ČSOB se pak stal Petr Klimpl, s kterým mě spolupráce provázela můj celý život generálního sekretáře. Také jsme řešili sídlo a umístění svazu, z bývalé budovy ČSTV v Praze Na Poříčí (připadla YMCE) jsme se stěhovali do Tyršáku Na Újezd (později převzal SOKOL) a my jsme se přestěhovali na Strahov, do kanceláře 410, kterou máme dodnes. Přidám něco pro zasmání:  napravo od nás měl kanceláře ekonomický místopředseda ČSTV, tím se stal později legendami opředený Aleš Hušák, s kterým jsme sdíleli 2 roky společnou zeď,  než se mu podařilo uchvátit místo generálního ředitele a předsedy představenstva společnosti SAZKA. Nalevo od nás již bylo jen WC. Vtipálkové si z nás tehdy dělali srandu, že máme nejlépe umístěnou kancelář – mezi ekonomickým bosem a hajzlem.

Ale to jsem odbočil, tak tím dalším důležitým úkolem tohoto období bylo zajistit ekonomiku nového a samostatného svazu, tedy ČSOB. A že to nebylo jednoduché, tak posuď. Pořádání MS 1991 v M. Lázních bylo úspěšné po stránce organizační i sportovní, ale totéž se nedá říci o stránce finanční. Skončilo schodkem 2,1 mil Kč, po rozdělení federace jsme do vínku dostali dluh 1,4 mil Kč a 0,7 mil připadlo na Slováky. Tyto dluhy nám byly každý rok umořovány z nároku na dotace od SAZKY, takže na žádné velké rozhazování nebylo. Museli jsme nastavit jasná ekonomická pravidla, příspěvky a odvody, které vlastně platí dodnes. Tehdy jsme si s Petrem Klimplem také řekli, že nebudeme pořádat žádnou velkou mezinárodní akci (MUD, MED, MSJ, SP, MS apod.), na které bychom prodělali, a to se daří dodržovat dodnes. No a samozřejmě následovala běžná agenda a chod svazu, soutěže, reprezentace, výjezdy, předsednictva, komise, VH apod. Vedle OB a LOB se o své místo hlásil MTBO, myslím, že i tam se podařilo zachytit rozjezdový trend. Na sekretariátu jsme byli zaměstnáni 2 osoby – já a ekonomka Jiřka Nováková, ale bez pomoci dobrovolníků bychom to nezvládli.

Po MS v Olomouci jsi šel do „důchodu“, tedy skončil na pozici generálního sekretáře, nicméně v podstatě v ten samý okamžik jsi byl zvolen místopředsedou svazu. Jaká změna to byla pro tebe? Mohl jsi trochu zvolnit, nebo se práce trochu přeskupila a měl jsi prostor i pro jiné záležitosti?

Změna určitě nastala, nemusel jsem vstávat v 6 hodin a jezdit na 7 hod do kanceláře na Strahov. Později se totiž Praha nedala autem obstojně projet. Chvíli jsme si také s novým gen. sekretářem předávali agendu, ale moc dlouho to netrvalo, Jirka Šubrt byl nesmírně učenlivý žák. Ale jako místopředseda ČSOS jsem chtěl dále mít přehled o ekonomice svazu, také jsem dále garantoval spolupráci s ČOV (ODM, OH festivaly, SH, NEČOV) – což dělám dodnes. A také jsme ve větším rozsahu rozjeli spolupráci s ČT.

Ivan Matějů (vlevo) před vyhlášením klasické trati, kde Dana Brožková vybojovala zlatou medaili, na MS v Olomouci v roce 2008. Foto: Petr Kadeřávek.

Na to se právě chci dále zeptat. Tvým významným portfoliem v posledních letech byla určitě spolupráce s Českou televizí. Vše se rozjelo díky MS 2008 v Olomouci. Určitě velkým mezníkem v rámci spolupráce bude i příští rok, kdy je naplánované další MS v ČR v Doksech. Jak moc se tato spolupráce proměnila, zda-li vůbec? Na co můžeme být hrdí?

Spolupráce se sportovní redakcí ČT a lidmi kolem mně opravdu dost zaměstnává, ale také velmi baví. Spoluvytváříme celoroční plány, programy přímých přenosů, zabezpečení reportážních dokumentů, výjezdy na MS a řadu dalších věcí. Podle mne jedeme dobrým směrem. Už jsem o tom psal v O-knize 2019 i v knize 70 let orienťáku, tak bych se nerad opakoval. Spolupráce s lidmi se tolik nemění, ale mění se technika, přicházejí nové nápady. Když se otočím za těch 13 let nazpět a projdu si seznam přímých přenosů, dokumentů, reportáží, tak se určitě nemáme za co stydět. Dostali jsme se v žebříčku přenosů ze světových akcí určitě na špici a těší mne, že jsme vidět i v domácích podmínkách. Díky za to patří všem našim spolupracovníkům, nebudu je vyjmenovávat, protože bych na někoho určitě zapomněl a některé opravdu není vůbec vidět ani v titulcích pořadu.

I připravované přenosy z MS 2021 v ČR, kterých bude pět, nabývají na důležitosti pokud bude potřeba MS organizovat kvůli pandemii v omezeném rozsahu. Přenosy i zpravodajství z MS bude připravovat osvědčený team z ČT, z naší strany se na něm budou podílet i některé mladší tváře pod vedením Radima Hoška. Já pomáhám radou, předáváním zkušeností a známostí v roli jakéhosi „supervizora pro spolupráci s ČT“. Musíme mít na paměti i finanční stránku přenosů.
Ale musí to vyjít, takže se těšme.

V čem vidíš velké rezervy orientačních sportů? Kam by měl náš svaz v dalších letech směřovat?

Velké rezervy v naší další činnosti zase tolik nevidím, myslím, že máme našlápnuto správným směrem, nejsme žádný super rychlík, ale solidní vlak. Takže bych si přál určitě zlepšit tempo, hezké by bylo zapojení zkušených a kvalifikovaných do práce s mládeží. Na centrální úrovni bude potřeba zajistit zpracování koncepce rozvoje našeho svazu, zvýšit také zapojení nás „bafíků“ do struktur TV hnutí, musíme si udržet postavení našeho svazu při dělení „balíku financí“, pokračovat v propagaci našeho sportu. Dluh také máme při jednání s MŽP a orgány ochrany přírody, tady iniciativy našich klubů při sázení stromků nebo úklidu lesů velmi oceňuji..

Ivan Matějů spolu s Josefem Rychteckým při otevírání „Areálu pevných kontrol“ v Černém údolí v Novohradských horách. Foto: archiv Ivana Matějů

Nemůžu se nezeptat. Letošní rok byl pro všechny náročný. Jak jsi se s ním popral ty osobně?

No tady mám velké mínus. V mém tréninkovém deníku jsem měl vždy tak účast na 20-25 závodech za sezónu, letos jsem skončil u čísla 6. Takže spokojen nejsem, ale také jsem se moc nepral.

Máme konec roku. Co bys do toho příštího chtěl popřát celé o-komunitě?

No to je jednoznačné a jednoduché. Přeji všem nám a celé společnosti návrat do normálu, porazit Covid. Pro ČSOS, OV MS a zvláště Tobě přeji dobře zorganizovat MS 2021, uspět jak při organizaci, tak po sportovní stránce, zacinkat nějakou medailí by jistě nevadilo.
A hlavně přeji všem pevné zdraví !!!

Děkuji moc za rozhovor!

1 komentář

  1. Avatar

    Honzo detail, ale dávejte si na to bacha v článcích, PR materiálech, ale i v přepisech rozhovorů, jako v tomto případě: zkratky nelze skloňovat. Jestliže YMCA znamená Young Men Christian Association, tak z toho nejde udělat YMCE! Jasně, v hovoru člověk normálně řekne “připadla ymce”, ale do psaného projevu bych to přepsal třeba “získala ji YMCA”, zkrátka tak, aby význam zůstal zachován a přitom zkratka zůstala správná. Zdraví Petr.

    Odpovědět

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Dnes je 25. 6. 2025
a svátek má Ivan.